Článek
Kdybych měl ve stručnosti říct, co mně nejvíc vadí na naší současné kultuře, prošpikované digitálními pravidly a vymoženostmi, tak je to nátlakovost, agresivita a nemožnost zahájit jakoukoliv smysluplnou diskuzi.
Tady máte počítač, tablet nebo nějakého elektronického chytráka, co se tváří jako telefon a teď vám to začne nabízet nějaká těžko srozumitelná pravidla a vy máte možnost buď je přijmout nebo to celé násilně vypnout a vyhodit, popřípadě znovu po čase zapnout, restartovat a pokračovat tam, kde jste před časem přestali, protože se to k tomu pořád automaticky vrací, ale nemáte možnost stisknout tlačítko (nebo prostě volbu) „ZPĚT“, „VRÁTIT SE K PŮVODNÍMU NASTAVENÍ“ nebo „NEVOLIT ANI JEDNU Z NABÍZENÝCH MOŽNOSTÍ“, „POKRAČOVAT BEZ REKLAM“ a „AKTUALIZOVAT PO VYPNUTÍ POČÍTAČE“.
Neříkám, že by se s digitální mašinkou nedal vést vůbec žádný dialog, ale většinou není moc rozumný, spíše dosahuje takové té úrovně, která se označuje lidovým hodnocením „jak s pokáleným tanec“.
Odjakživa jsem byl zvyklý na to, že když jsem něco zapnul a bylo to technicky v pořádku, tak to běželo a bylo to zapnuté tak dlouho, dokud to někdo zase nevypnul a ne, aby se mi mobil vypnul zrovna v okamžiku, kdy chci někomu něco ukázat. A když ho znovu zapnu, tak se začne aktualizovat nebo se zkouší přepnout do úsporného režimu, protože dochází baterka. Takže místo, abych si vyzvedl e-recept, mám najednou v ruce aktualizovaný mobil.
Zrovna tak mi vadí, když mi při pokusu o použití digitální techniky začne počítač nebo telefon dělat něco úplně jiného, než by měl. Na levý kurzor odpoví pohybem doprava nebo nejde vypnout, popřípadě si uprostřed hrobového ticha začne zkoušet hlasitost vyzvánění. Do toho to najednou na druhé straně zvedne někdo, koho jste vůbec nevolali a na displeji se objeví otázka, jestli si přejete zahájit chat.
Přes obrazovku se otevře okno, které nejde zavřít, chybí už jenom závěs a záclona a navrch se objeví sms zpráva od pana domácího, který čeká, že zaplatíte nájem v plné výši a hlavně včas. Třešničkou na dortu jsou potom taková zařízení, která vypnete a ony se potom samy opět zapnou a chtějí pokračovat v konverzaci. Baterie se z nich vyndat nedá.
Díky těmto vymoženostem se občas ocitám v roli bezradného životního poradce, který občas skutečně neví, co by moudrého prohodil k různým situacím, s nimiž jsem se v životě ještě nikdy nesetkal.
Můžu si na ně akorát tak ukázat prstem (prst, latinsky digitus).
