Článek
Několikrát jsme byli v Dubaji a vždycky to byl hezký výlet, s prohlídkou města a večeří na lodi, potom jsme jim zkontrolovali jejich zlatou uličku s věhlasnými šperky, trochu jsme se zasnili, jak bychom tam asi řádili, kdybychom vyhráli třeba třikrát za sebou jackpot v nějaké evropské nebo americké superloterii a potom jsme zase letěli zpátky do matičky Prahy.
Naposledy jsme se v Dubaji zastavili, když jsme letěli na Sri Lanku a celkem na nás působilo celé město bezpečně, také jsme mluvili s našimi známými, kteří v Dubaji bydlí a pracují a též se tvářili, jako že Dubaj je fajn a že tam mají pocit bezpečí. Je to celkem pochopitelné, vidíte luxusní město, tak automaticky předpokládáte, že je bezpečné a zajištěné, ale je to často klam, jak jsem již o tom psal - v Evropě mají státy a města tradici a tradice se týká i jistého vývoje, což je něco jako městská evoluce, u většiny evropských měst jsou historické hradby a zdi, jsou v nich hrady a opevnění a z celkové architektury je cítit snaha chránit své obyvatele. Což se samozřejmě netýká perly pouště, která zde vyrostla bez jakýchkoliv hlubších tradic v průběhu několika posledních desetiletí.
Proto se vždycky, než někam odcestujeme, snažíme prostudovat astrologické konstelace a vykládáme si na všechno tarotové karty a většinou se podle toho také řídíme. S velkou pravděpodobností a proto jsme také o tom již několikrát psali, bychom komukoliv, kdo by se nás přišel v nedávné minulosti zeptat, jestli mu doporučujeme návštěvu Dubaje, řekli, aby nikam nejezdil a raději zůstal sedět doma.
Většina lidí na tarotové karty a na astrologické konstelace a jejich propojení s realitou nevěří, nicméně moje vlastní zkušenost mi říká, že když jsme zrušili plány na cestování na Cejlon před vypuknutím covidové krize a když jsme odmítli jakýkoliv nápad odskočit si během minulých měsíců na pár dní do Dubaje, že jsme udělali dobře.
