Amon Göth: Velitel strachu

Vídeň na počátku 20. století byla městem hudby, kaváren a ambicí. V jedné z rodin, které se živily tiskem knih a pohlednic, se v prosinci roku 1908 narodil chlapec jménem Amon. Rodiče očekávali, že jednou převezme rodinný podnik. Měl vyrůstat mezi papírem, barvami a příběhy.

Jenže jeho dětství nebylo tak jednoduché, jak se zdálo. Rodiče byli často zaneprázdnění a Amon trávil mnoho času sám nebo s příbuznými. Ve škole nepůsobil jako výjimečný student. Spíše jako někdo, kdo hledá autoritu a zároveň ji odmítá.

Po první světové válce se svět kolem něj změnil. Starý řád padl, Rakousko se zmenšilo a mnoho lidí cítilo frustraci a zklamání. V ulicích se čím dál častěji mluvilo o vině, o nepřátelích a o novém směru.

Právě v té době začal Amon naslouchat hlasům, které nabízely jednoduchá vysvětlení složitého světa.

Ve dvacátých letech se v Rakousku i Německu objevovalo stále více extremistických skupin. Mladí muži hledali identitu, sílu a pocit významu.

Amon Göth byl jedním z nich.

Postupně se zapojil do nacistického hnutí a později vstoupil do SS – organizace, která se měla stát jednou z nejmocnějších a nejtemnějších struktur nacistického režimu. Když v roce 1938 došlo k Anschluss, mnoho nacistických stoupenců v Rakousku získalo nové příležitosti.

Pro Götha to znamenalo začátek kariéry.

Z člověka, který předtím neměl jasný směr, se stal součástí systému, jenž odměňoval loajalitu, tvrdost a poslušnost.

Když v roce 1939 vypukla válka, nacistické Německo rychle obsadilo Polsko. Okupace přinesla nové úkoly pro SS: správu ghett, deportace a vytváření táborů.

Göth byl postupně přesouván do okupovaných oblastí. Tam získával zkušenosti s operacemi, které byly součástí genocidní politiky režimu.

V roce 1943 se jeho jméno objevilo v jedné z nejtemnějších epizod v oblasti Krakova – likvidaci ghetta. Operace probíhala chaoticky, násilně a bez slitování. Lidé byli vyháněni z domovů, mnozí zastřeleni na místě.

Svědci později vypovídali, že Göth nebyl jen úředníkem. Aktivně se účastnil násilí.

Ve stejném roce dostal Göth úkol, který definoval jeho pověst.

Stal se velitelem tábora Kraków-Płaszów.

Tábor ležel na kopcích nedaleko Krakova. Zpočátku šlo o pracovní tábor, ale rychle se změnil v místo, kde vládl strach, hlad a násilí.

Nad táborem stála vila velitele.

Podle mnoha svědectví přeživších vycházel Göth někdy ráno na balkon, díval se dolů na pohyb vězňů a vybíral si cíle. Stačilo málo – pomalý krok, špatně provedený rozkaz, nebo někdy vůbec nic.

Výstřel se rozlehl táborem.

Lidé si začali uvědomovat, že jejich život může skončit kdykoli a z jakéhokoli důvodu.

V systému nacistických táborů měli velitelé obrovskou moc. Rozhodovali o práci, trestech, někdy i o životě a smrti.

Göth si na tuto moc rychle zvykl.

Žil ve vile, pořádal večírky, shromažďoval majetek zabavený vězňům a obohacoval se na jejich utrpení. Zatímco v táboře panoval hlad, v jeho domě nechybělo jídlo ani alkohol.

V této době se jeho osud protnul s podnikatelem Oskarem Schindlerem, který zaměstnával vězně ve své továrně a snažil se je chránit před deportacemi, například do Auschwitzu.

Jejich vztah byl zvláštní směsí pragmatismu, obchodů a napětí.

Ironií osudu nebyl Göth nejprve potrestán za brutalitu vůči vězňům. V systému, kde bylo násilí běžné, to nebyl hlavní problém.

Problémem se stala korupce.

Vyšetřovatelé SS zjistili, že Göth krade majetek, který měl být odevzdán státu. V roce 1944 byl zatčen vlastní organizací a zbaven funkce.

V té době se však válka obracela proti Německu. Fronty se hroutily a struktury režimu se začaly rozpadat.

Na jaře 1945 bylo jasné, že nacistické Německo prohraje. Mnoho důstojníků SS se snažilo zmizet nebo skrýt svou minulost.

Göth byl ale rozpoznán a zajat americkými vojáky.

Krátce poté byl vydán do Polska, kde měl stanout před soudem.

Proces s Göthem patřil mezi nejvýznamnější soudy s nacistickými zločinci v regionu.

Svědci popisovali roky strachu v táboře Płaszów. Vyprávěli o náhodných popravách, bití a teroru, který tam vládl.

Soud nakonec dospěl k jednoznačnému závěru.

Göth byl vinen.

Rozsudek smrti byl vykonán v roce 1946 v Krakově.

Po válce se příběh tábora Płaszów a lidí, kteří jím prošli, stal součástí historické paměti. Postava Götha se objevila i v populární kultuře, například ve filmu Schindlerův seznam, kde ho ztvárnil Ralph Fiennes.

Ale skutečné příběhy přeživších jsou často ještě silnější než filmové zpracování.

Historici dnes zdůrazňují, že Göth nebyl jen jednotlivcem s brutální povahou – byl součástí systému, který umožnil násilí v obrovském měřítku.

A právě proto se jeho příběh stále připomíná.

Zdroje: