Článek
Roku 1512 v severní Anglii, v kraji Westmorland, se narodila dívka, jíž bylo dáno jméno Kateřina. Její matka Maud Greenová sloužila u dvora první královny Jindřicha VIII., Kateřiny Aragonské, a pojmenovala svou dceru právě po ní. Už od narození byla Kateřina spojena s osudem královského dvora, i když to tehdy nikdo netušil.
Její otec, sir Thomas Parr, byl váženým dvořanem a správcem královských statků. Zemřel však, když byla Kateřina ještě malá, a matka tak zůstala sama se třemi dětmi. Maud byla odhodlaná – místo aby dceru připravila jen na roli urozené manželky, dala jí vzdělání, které v té době nebylo pro ženy samozřejmostí. Kateřina se učila latinsky, francouzsky i italsky, četla spisy církevních otců a brzy v sobě našla lásku k teologii. Byla přemýšlivá a vážná, ale také laskavá – vlastnosti, které jí později pomohly přežít v nebezpečném světě dvorských intrik.
Když jí bylo sedmnáct, provdala se za mladého šlechtice Edwarda Burgha. Nebyl to vlivný muž, ale rodina si od sňatku slibovala zajištění budoucnosti. Kateřina však poznala manželství spíše jako povinnost než radost. Po několika letech Edward zemřel a ona zůstala mladou vdovou.
Osud jí však brzy přinesl nové pouto. Jejím druhým mužem se stal John Neville, baron Latimer – muž mnohem starší, zkušený a vážený. Vdala se roku 1534 a s ním přišla do chladných síní hradu v Yorkshire. Stala se nevlastní matkou jeho dětí a pečlivě se starala o domácnost.
Jenže Anglie tehdy hořela náboženskými nepokoji. Povstání známé jako Poutníci milosti zachvátilo sever, a protože Latimerovi sympatizovali s tradiční vírou, jejich hrad oblehli rebelové. Kateřina stála před neklidným davem, který hrozil násilím. Musela se naučit jednat s rozvážností a diplomacií – lekce, která se jí později hodila u dvora.
Když John Neville roku 1543 zemřel, byla Kateřina znovu vdovou. Tentokrát ale bohatou, zkušenou a respektovanou ženou.
Po návratu ke dvoru si jí všiml Jindřich VIII. – stárnoucí, churavý panovník, za sebou už měl pět manželství. V Kateřině našel něco, co mu ostatní nedaly: klid, moudrost a něhu. Přestože sama toužila po svobodě a dokonce se jí líbil jiný muž – Thomas Seymour – rozhodla se přijmout královu nabídku. Věděla, že je to povinnost i čest.
Dne 12. července 1543 se v Hampton Court Palace stala šestou manželkou Jindřicha VIII.
Život na královském dvoře byl plný intrik a nebezpečí. Kateřina ale dokázala nemožné:
- smířila krále s jeho dcerami Marií a Alžbětou,
- získala si důvěru malého prince Eduarda,
- stala se královou ošetřovatelkou a útěchou.
Byla to ona, kdo krále doprovázel v posledních letech jeho života, kdy trpěl nemocemi a bolestí. Když Jindřich odjel do války ve Francii, svěřil jí regentské pravomoci – byla královnou, která vládla v jeho nepřítomnosti.
Kateřina zároveň psala – sepsala náboženské spisy, v nichž se odvážně přikláněla k protestantské reformaci. To ji málem stálo život, protože její nepřátelé připravili zatykač. Díky duchapřítomnosti a jemným slovům dokázala krále obměkčit. Popraviště, které jí už stálo před očima, nakonec minula.
Po Jindřichově smrti v lednu 1547 byla Kateřina znovu vdovou – tentokrát královnou-vdovou. Teprve tehdy si mohla splnit touhu svého srdce a vzít si muže, kterého milovala dříve – Thomase Seymoura. Jejich manželství bylo naplněné vášní, ale i neklidem, protože Seymour byl ctižádostivý a neklidný.
V srpnu 1548 porodila Kateřina svou jedinou dceru, Mary. Radost z mateřství však trvala jen krátce. Krátce po porodu dostala horečku a 5. září 1548 na zámku Sudeley zemřela. Bylo jí pouhých 36 let.
Kateřina Parrová se stala nejmoudřejší z manželek Jindřicha VIII. Byla vzdělaná, laskavá a statečná. Zasloužila se o to, že král uznal práva svých dcer, a ovlivnila vzdělání budoucí královny Alžběty I.
Na rozdíl od svých předchůdkyň neskončila na popravišti – ale její život byl přesto poznamenán bolestí, oběťmi a příliš brzkým koncem.
Časová osa Kateřiny Parrové
- 1512 – narození Kateřiny Parrové v Kendalu (hrabství Westmorland).
- 1517/1518 – smrt otce Thomase Parra, výchovu přebírá matka Maud.
- 1529 – první sňatek s Edwardem Burgh, mladým šlechticem.
- 1533 – smrt Edwarda Burgha; Kateřina poprvé ovdověla.
- 1534 – druhý sňatek s Johnem Nevillem, 3. baronem Latimerem.
- 1536 – během povstání Poutníků milosti je rodina Latimerů ohrožena rebely.
- 1543 (únor) – smrt Johna Nevilleho; Kateřina podruhé ovdověla.
- 1543 (léto) – Kateřina se vrací ke dvoru, znovu se setkává s Thomasem Seymourem, ale brzy si jí všímá král.
- 12. červenec 1543 – svatba s Jindřichem VIII.; Kateřina se stává jeho šestou manželkou.
- 1544 – Jindřich odchází do války ve Francii, Kateřina je jmenována regentkou.
- 1545 – vydává náboženský spis Prayers or Meditations – první knihu, kterou anglická královna publikuje pod svým jménem.
- 1546 – její nepřátelé připravují zatykač za kacířství; královna se zachraňuje chytrým jednáním.
- 28. leden 1547 – smrt Jindřicha VIII.; Kateřina je potřetí vdovou.
- květen/červenec 1547 – tajný sňatek s Thomasem Seymourem, strýcem krále Eduarda VI.
- 30. srpen 1548 – porod dcery Mary Seymourové na zámku Sudeley.
- 5. září 1548 – smrt Kateřiny Parrové na poporodní horečku, pohřbena v kapli na zámku Sudeley.
