Článek
Dřív bylo jasné, co znamená být muž. Chlap byl hlava rodiny, uměl se postarat, byl ochráncem a oporou.
Dnes? Mnoho mužů neví ani vyměnit žárovku, bojí se zodpovědnosti a radši unikají k hrám, sociálním sítím a nekonečnému „hledání sebe sama“.
Kde se stala chyba?
„Zavoláme někoho, já to neumím…“
Můj děda uměl postavit dům. Táta spravil všechno od auta po kapající kohoutek.
A dnešní muži?
- Rozbitá polička? Zavolá řemeslníka.
- Vaření? Objedná dovoz jídla.
- Problémy ve vztahu? Radši uteče, než aby něco řešil.
Hodně z nich si ani neumí uvázat kravatu, natož aby ochránili svou rodinu.
„Dřív se muži starali o rodinu. Dneska fňukají, že je to moc zodpovědnosti.“
Kolik žen dnes musí zvládat domácnost, děti i práci, protože jejich partner „nechce být ve stresu“?
Dřív bylo normální, že muž se postará.
Dnes? Muži odcházejí od rodin, protože je to na ně moc. Nebo radši děti vůbec nechtějí, protože „si chtějí užívat“.
Je chyba v nich, nebo v tom, jak jsme je vychovali?
Možná za to nemůžou oni. Možná jsme si je takhle sami vychovali.
Všude slyšíme, že muži mají být citliví, nemají se do ničeho nutit, mají si hlavně dělat dobře.
Ale pokud všichni budou jen „hledat sami sebe“, kdo se pak postará o rodiny, kdo převezme zodpovědnost?
Kde jsou ti chlapi, na které se dalo spolehnout?
