Článek
Nečekám, že mi dnešní teenageři budou líbat ruku. Ale minimální respekt by byl fajn.
A nejde o žádnou výjimku – tohle vidím denně.
- Mladí kluci v MHD s nohama na sedačce
- Holky s telefonem v ruce, co vám neváhají vrazit loktem do žeber a ještě se zašklebí
- „Dobrý den“? Nepoznali by ho, ani kdyby jim to Google přeložil
Tramvajový test slušnosti? Většina by propadla
Nastoupí seniorka. Ztěžka dýchá. Podívá se kolem sebe.
Na každém sedadle sluchátka, displeje, zírání do blba.
Nikdo se nezvedne.
A pokud ano, tak většinou někdo „ne-mladý“.
Tohle dřív neexistovalo.
Ne kvůli strachu z rodičů – ale protože jsme věděli, co je správné.
Výchovu nahradil displej
Místo vděčnosti – nárok.
Místo „děkuju“ – očividné „čekals, že ti to poděkuju?“
Místo respektu – TikTok.
Rodiče nemají čas, školy nemají pravomoci, společnost mlčí.
A výsledek?
Generace, která zná práva, ale žádné základy slušnosti.
A když je upozorníte?
Přesně to jsem jednou zkusila. Řekla jsem dvěma patnáctiletým klukům v tramvaji, ať pustí starší paní sednout.
Výsledek?
„Co čumíš, bábo, si stoupni ty.“
Zbytek tramvaje ticho. Nikdo nic neřekl.
A já si uvědomila, že už se vlastně všichni bojíme vlastní mládeže.
