Článek
Všechno začalo skvěle. Na fotkách to vypadalo jako ráj – hotel u pláže, all inclusive, slibná recenze. Zaplatili jsme zájezd, sbalili kufry, naladili se na pohodu.
První chyba? Už na letišti.
Let opožděn o čtyři hodiny. V letadle vedro a řvoucí děti. Kufr mi při příletu přistál roztržený a hotelový autobus měl asi 35 let. Sedadla páchla potem a benzínem.
Ale to byl teprve začátek.
Pokoje jak z hororu
V pokoji nefungovala klimatizace. Matrace byla jak kámen a postel pode mnou vrzala tak, že jsem měla pocit, že spím v muzeu.
Z koupelny to táhlo plísní. Sprcha kapala. Ručníky byly vlhké už při příjezdu. A když jsem si sedla na balkon, ze zdi se zvedl hejno mravenců.
Šla jsem to nahlásit. Odpověď recepční?
„To se stává, madam. Je to přímořská oblast.“
Aha. Takže plíseň, špína a mravenci jsou v ceně zážitku.
All inclusive? Spíš all inclusive otrava
Na jídlo jsem se těšila. Jenže už první den mi bylo špatně. Mastné, studené, nedovařené. Rajčata smrděla, maso plavalo v oleji a „čokoládový dezert“ byl gumový polotovar bez chuti.
Vrchol? Vlas v bramborové kaši. Druhý den pak dlouhý černý vlas v omeletě.
Když jsem to nahlásila, kuchařka se mi vysmála. Omluva? Nula.
Pláž plná bordelu, moře jako vývar
V popisu stálo „soukromá písečná pláž“. Ve skutečnosti: přecpaný pás s ostrými kameny, vajgly, odpadky a smradlavou vodou. Moře bylo teplé jak vývar a po hodině v něm mě štípal celý spodek.
A když jsem se chtěla osprchovat, voda u pláže netekla. Prý porucha. Čtyři dny v kuse.
Lidé? Hluk, chaos, žádný respekt
Vedle nás v hotelu řvala parta opilých Poláků do tří do rána. Děti skákaly do bazénu lidem na hlavy. Animátoři křičeli do mikrofonu jak na technopárty. A každý večer se u jídelny vedla válka o stůl.
O relaxaci nemohla být řeč. O spánku už vůbec.
Závěr? Draze zaplacené nervy a zklamání
Po návratu jsem si nepřivezla opálení. Jen opar z vyčerpání, podrážděný žaludek a chuť všem říct:
„Radši si doma napusťte vanu a objednejte si pizzu. Vyjde to levněji – a hlavně budete mít klid.“