Článek
Rodiče by pro své děti udělali cokoliv. Chceme jim dát lepší život, než jsme měli my. Chceme, aby se rozvíjely, měly koníčky, našly svou vášeň. Ale co když na to prostě nemáme peníze?
Můj syn přišel domů celý nadšený. „Mami, chci chodit na fotbal!“ Kamarádi ze třídy tam už jsou a on chce být součástí týmu.
Super. Jenže pak jsem zjistila, kolik to stojí.
Měsíční příspěvky – 1 500 Kč
Výbava – 3 000 Kč minimálně
Turnaje, soustředění – další tisíce ročně
A to je jen jeden kroužek. Pak přišla angličtina, hudební kroužek a plavání. Když jsem si to spočítala, vyšla mi částka, která se rovná půlce mé výplaty.
Dítě plné nadšení, rodič plný výčitek
Jak mu mám říct, že si to nemůžeme dovolit? Jak mu mám vysvětlit, že zatímco jeho spolužáci si můžou vybírat z několika kroužků, on si musí vybrat maximálně jeden, nebo žádný?
„Mami, proč můj kamarád chodí na fotbal i karate, a já nemůžu ani na jedno?“
Co mu mám odpovědět? Že jeho rodiče mají víc peněz? Že život není fér?
Každý měsíc bojuju s tím, jestli zaplatit kroužek, nebo koupit lepší jídlo. Jestli našetřit něco bokem, nebo mu dopřát aspoň jednu aktivitu. A nejvíc mě ničí pocit, že selhávám.
Proč jsou kroužky luxus, když by měly být dostupné?
Když jsem byla malá, sport a koníčky byly normální součástí dětství. Dnes? Je to byznys.
- Chceš, aby dítě umělo anglicky? Plať.
- Chceš, aby sportovalo? Plať.
- Chceš, aby mělo nějaký talent? Plať.
Nejsou to malé částky. A ne každý rodič je může dát. Kroužky se staly výsadou dětí, jejichž rodiče mají dost peněz. Ostatní mají smůlu.
Všichni radí, ale nikdo nepomůže
„Tak mu najdi něco levnějšího.“
„Zkus dotace na sport.“
„Třeba si na to můžeš přivydělat.“
Všechno jsem zkusila. Ale levnější alternativa většinou neexistuje. Dotace? Dostanou je jen vyvolení. Přivýdělek? Už teď dělám, co můžu, abych uživila rodinu.
A nejvíc mě rozčilují rady od lidí, kteří netuší, jaké to je nemít peníze navíc.
Jsem špatný rodič, když na to nemám?
Snažím se, co můžu. Ale ten pocit, že nedokážu svému dítěti dát, co potřebuje, mě ničí. Dostane vůbec šanci se něčemu věnovat? Nebo ho čeká jen škola, domov a nic víc?
Někdy si říkám, jestli jsem vůbec měla mít děti. Ne proto, že bych je nemilovala. Ale proto, že jim nemůžu dát to, co si zaslouží.
A když se rozhlédnu kolem sebe, vidím, že nejsem jediná.
Kroužky by neměly být luxus. Děti by měly mít šanci rozvíjet se bez ohledu na to, kolik jejich rodiče vydělávají.
Co si o tom myslíte? Jsou kroužky dnes jen pro bohaté? Nebo máme šetřit na dětech, aby vůbec měly budoucnost? Podělte se o svůj názor v komentářích!
