Článek
Když si moji rodiče pořizovali dům, pomohli jim jejich rodiče. Když kupovali nové auto, babička bez váhání otevřela peněženku. Dnes, kdy já řeším vlastní bydlení, slyším jen jednu větu: „Musíš to zvládnout sama.“
Sedím v bytě, který je sotva zařízený. Záclony zatím nemám, protože každá koruna má své místo jinde. Hypotéka mi bere dech a rezerva prakticky neexistuje. Když jsem rodiče požádala o pomoc — klidně jen formou bezúročné půjčky — setkala jsem se s naprostým nezájmem.
Místo podpory přišly poučky o tom, že bych měla víc šetřit, žít skromněji a hlavně se naučit spoléhat sama na sebe. Přeloženo do reality: s penězi nepočítej.
Oni měli start, já mám závazek na celý život
Rodiče vyrůstali v době, kdy se bydlení dalo pořídit za zlomek dnešních cen. Stavěli dům, když pozemky nestály miliony a inflace postupně umořila většinu dluhů. Hypotéka tehdy nebyla třicetiletý rozsudek.
Dnes je situace úplně jiná. Bez dlouhodobé hypotéky nemám šanci bydlet. A i na ni potřebuji vlastní kapitál. Jenže zkuste to vysvětlit lidem, kteří mají pocit, že mladí nemají peníze jen proto, že utrácejí za kávu a dovolené.
Neutrácejí. Jen čelí trhu, který je mimo realitu. A zatímco já počítám každou položku v rozpočtu, rodiče si plánují další dovolenou.
Pomoc funguje jen jedním směrem
Když bylo potřeba pohlídat psa, byla jsem k dispozici. Když se vyklízel sklep nebo řešily opravy, pomáhala jsem bez řečí. Brala jsem to jako samozřejmost — rodina si přece pomáhá.
Ve chvíli, kdy jsem ale já sama požádala o pomoc v důležitém životním bodě, nastalo ticho. A právě to bolí nejvíc. Ne částka, ale fakt, že pro ně není problém dívat se, jak jejich dcera táhne třicet let splátek sama.
Sobectví převlečené za výchovu
Odmítnutí se balí do řečí o odpovědnosti, samostatnosti a „životních lekcích“. Jako by nepomoci vlastnímu dítěti bylo nějaké morální vítězství. Není. Je to jen pohodlný způsob, jak si zachovat komfort a čisté svědomí.
Moji rodiče nejsou ve finanční nouzi. Jen si zvykli pomáhat tehdy, kdy se jim chce — ne tehdy, kdy je to opravdu potřeba. A tak mají peníze na nový altán nebo vybavení zahrady, ale ne na to, aby pomohli vlastní dceři zajistit stabilní bydlení.
Ano, poradím si sama. Ale něco si zapamatuju
Ano, zvládnu to. Zvládla jsem školu, práci i dospělý život. Zvládnu i hypotéku. Ale jednu věc si budu pamatovat: že když jsem rodiče v klíčovém okamžiku skutečně potřebovala, vybrali si sami sebe.
