Článek
Sedíme v hospodě. Pivo, vtípky, klasika.
A pak to někdo hodí do placu:
„Hele, v čem je vlastně rozdíl mezi tím, když si chlap zaplatí společnici,
a když zaplatí rande, které skončí v posteli?“
Nejdřív smích. Pak ticho.
A nakonec ten zvláštní pocit, že tahle otázka není až tak pitomá.
Když se platí jinak, ale za to samé
Prostitutka? „Fuj, zvrácenost.“
Rande s vínem, účtem a nocí u ní? „Romantika.“
V obou případech proběhne výměna – peníze, čas, energie, pozornost.
Rozdíl je jen v tom, že jedno je otevřený obchod
a druhé hra na náhodu.
Společnice ti řekne cenu dopředu.
Rande tě nechá hádat, kolik to bude stát – peněženku i ego.
Sex, status, potvrzení
Psychologové už dávno vědí, že mužům nejde jen o sex.
Jde o potvrzení. O pocit, že jsou chtění, že „na to mají“.
Každé přijaté pozvání je jako body v neviditelné hře ega.
Ženy zase čtou signály.
Zaplacená večeře znamená: „má prostředky, zájem, úroveň“.
Nejde o peníze samotné, ale o symbol – o to, že investuje.
Takže: on sbírá body, ona sleduje gesta.
A mezi tím vzniká iluze, že jde o romantiku.
Romantika jako marketing
V dating ekonomice má všechno hodnotu.
Věnovaný čas, drink, pozornost.
Jen se o tom nemluví, protože by se ztratilo kouzlo.
Sociologové tomu říkají „skrytá směna“.
Muži investují pro šanci – ne pro jistotu.
Platí za možnost, že se večer vyvine „správným směrem“.
Některé ženy to berou jako příjemný večer bez závazku.
A společnost tomu říká randění.
Prostituci nazveme hříchem.
Rande nazveme romantikou.
Ale princip je stejný – jen obal jiný.
Morálka podle obalu
Historie se s tím nikdy moc nepárala.
Ve starověkém Řecku byly hetéry – chytré, vzdělané ženy, které nabízely společnost i tělo.
Byly uznávané.
V Evropě se prostituce danila, ale tolerovala.
A dnes?
Radši přiznáš trapné rande než transparentní obchod.
Moderní morálka trestá přiznanou směnu.
Skrytá? Ta je sexy.
Pokrytectví, které voní po víně a parfému.
Kdo tu vlastně platí víc?
Rande je často nejdražší loterie na světě.
Dvě vstupenky, láhev vína, taxi, snídaně…
A výsledek? Někdy jackpot, jindy „děkuju, bylo to fajn“.
Placené služby jsou naopak jasné.
Žádné iluze, žádné domněnky.
Jen dohoda.
Ekonomicky průhledná, morálně neúnosná.
Realita bez svíček
Nikdo nechodí na rande jen tak.
Každý má v hlavě něco, co od něj čeká — uznání, blízkost, únik, sex, validaci.
Jen se o tom nemluví, protože by se zhroutila romantická fasáda.
A možná právě proto nás to tak dráždí.
Protože někde v hloubi víme,
že rande i prostituce jsou jen dvě různé formy té samé směny.
Jedna je v obálce, druhá bez mašle.
Pointa
Společnost netrestá činy, ale upřímnost.
Kdo platí otevřeně, je nemorální.
Kdo platí skrytě, je gentleman.
Možná by stálo za to přestat hrát na romantiku
a přiznat, že i svíčky a červené víno jsou jen jiný typ transakce.
A že morálka, která rozlišuje podle obalu,
je jen další způsob, jak si lhát do očí.
