Článek
Letiště v Itálii. Slunce, kufry, radost. Říkali jsme si – začneme pohodově, vezmeme si taxi, hotel je nedaleko. Nechceme řešit autobus, přestupy, tlačenice.
Chyba.
Ne cesta taxíkem – ale to, že jsme nastoupili do prvního, co stálo před terminálem.
14 kilometrů. Cena? 50 euro. Bez hanby.
Taxi jelo ani ne deset minut.
Taxametr měl podezřelé skoky. První dva kilometry 12 euro, pak už jen pípání jako u výherního automatu.
Do hotelu jsme dorazili a řidič zahlásil:
„Cinquant’ euro.“
50 euro. 1 250 Kč.
Za co?
Za jízdu, která by aplikací (např. Bolt nebo Free Now) stála 15–20 €.
Bez účtenky. Jen ruka natažená k hotovosti.
Zkusili jsme protestovat. Jeho reakce?
„To je letištní cena. Jestli se ti nelíbí, běž pěšky.“
A smál se. Drzost bez hranic.
Byli jsme unavení, s kufry, v cizím městě.
Zaplatili jsme.
A pak jsme se už jen vztekali v recepci hotelu.
Itálie je krásná, ale hned po příletu vás může čekat past
Tihle řidiči loví turisty. Vědí, že jste právě přiletěli, neznáte místní pravidla, nemáte přehled, a hlavně – nechcete řešit konflikt v cizím jazyce.
A tak si řeknou:
„Tenhle zaplatí. A zítra další.“
