Článek
Ještě ve 26 letech měl Martin všechno: firmu, prestiž, přítelkyni i tenisovou školu. Nechlastal, nefetoval, měl respekt. Jenže pak udělal jednu jedinou věc: z nudy šel s kolegou do herny.
„Nejdřív jsem vyhrál pár tisíc. Pak desítky. A pak jsem si řekl – proč ne stovky tisíc? A najednou jsem byl v tom.“
Osm milionů. A jeden zničený život
Za tři roky prošustroval víc než 8 milionů korun.
Veškeré výdělky z podnikání zmizely.
Rodina ho odstřihla.
Přítelkyně ho opustila.
Největší rána ale přišla jinde:
„Když jsem se přiznal mamince, znovu se jí vrátila rakovina. Do roka zemřela. Nikdy si to neodpustím.“
Z gamblerství k boji za změnu
Po smrti maminky chtěl skončit úplně se vším. Ale místo toho založil organizaci Občané proti hazardu. Začal jezdit po školách, armádě i sociálně slabých lokalitách a mluvit o tom, co zažil.
Jeho otevřenost, kniha Já, hráč i politická angažovanost vedly ke změně zákonů. V Česku dnes máme o desítky tisíc automatů méně – i díky němu.
Ale problém trvá
Martin dnes říká:
„Neexistuje vyléčený gambler. Jen ten, co abstinuje. A já si nesmím nikdy dovolit zapomenout, co jsem byl.“
Hazard je podle něj stále dostupný až absurdně:
- V Česku je stále přes 34 000 automatů
- Loterie tvoří jen 13 % trhu
- Bedny jsou všude – a často schované v legálních hernách
A stát? Pořád pozadu
Zatímco Rakousko má 8 000 automatů, my přes 34 000.
Přestože 200 000 lidí je v registru vyloučených, systém často selhává.
A politici? Mnozí mají s hazardem podezřele dobré vztahy.
Martin to říká natvrdo
„Hazard je skrytá epidemie. Z lidí vysaje život, vztahy, peníze – a pak se jim společnost vysměje. Mně trvalo roky se postavit. A dnes vím, že pokud to nezastavíme, přijdou o všechno další stovky lidí.“
Závěr
Martin pořád splácí staré dluhy. Nepodniká, nežije luxusně.
Ale denně se snaží, aby někdo jiný nemusel zažít to, co on.
A právě to z něj dělá výjimečného člověka – a skutečného bojovníka.
