Článek
Andrej Babiš poodhalil onen údajně geniální volební program, po jehož zveřejnění prý budou chtít hnutí ANO volit všichni. Kdo umí počítat dále než do deseti, nic geniálního samozřejmě neočekával. Přesto je míra otevřené tupohlavosti až zarážející.
Ukážeme si to na jednom programovém bodu. Podle výše citovaného článku jsou pro Babiše „absolutní prioritou“ důchodci. Naivně bychom tedy očekávali třeba vlastní návrh důchodové reformy, stejně jako synergicky působící systémová řešení, budování inovativní ekonomiky a prorůstové investice s cílem dosažení progresivního rozvoje a bohatnutí společnosti.
Programová realita ANO? Věk odchodu od důchodu se má vrátit na 65 let, důchodci obdrží opět slevy na jízdném 75 % a především pak seniorům nad 80 let má být k jejich současným důchodům přidáno v závislosti na věku 500-2000 Kč měsíčně.
Také marně hledáte slibovanou genialitu? Možná nám ji ozřejmí Karel Havlíček svojí tradičně přesvědčivou rétorikou, jako kupř. reakcí „jasně jsem řekl, že nic nemáme, tak mi nepodsouvejte, že nic nemáme,“ na dotazy ohledně údajně rovněž geniálního návrhu důchodové reformy hnutí ANO.
Do té doby se můžeme zamyslet nad tím, proč to Babiš dělá a jaké by mělo důsledky, dostal příležitost to realizovat.
Chce tím hnutí ANO pomoci sociálně potřebným důchodcům? Ani omylem. Tupohlavé plošné rozhazování peněz na základě formálního kritéria věku totiž nejvíce poškodí právě ty opravdu potřebné. Pokud by totiž příspěvky byly omezené jen na skutečně nemajetné (např. testováním majetku), mohly by být vyšší a tudíž efektivnější, protože by na ně dosáhli jen ti, kdo je opravdu potřebují. Třeba takový Václav Klaus žádnou pětistovku měsíčně navíc k důstojnému životu rozhodně nepotřebuje. A bez zajímavosti není ani skutečnost, že české důchody jsou i nyní v mezinárodním srovnání nadprůměrné.
Každý snadno uhodne Babišovy skutečné motivy. Důchodci jsou u nás nejpočetnější volební skupinou, jejich populační podíl má do budoucna dále vzrůstat a v minulých sněmovních volbách každý druhý senior volil právě ANO. A právě proto je chce Babiš penězi doslova plošně bombardovat. Samozřejmě nikoliv svými, ale erárními. A nikoliv aby jim pomohl, ale aby jejich prostřednictvím získal znovu vytouženou moc.
A kdo toto „geniální“ kupování moci zaplatí? No přece my všichni. Babiš účty za svoje nekompetentní vládnutí ze svého nikdy neplatí. Buď jeho nový rozpočtový Armagedon zaplatíme ještě mnohem bolestnějšími reformami, než jsou ty současné, anebo zvýšením daní. A to nesrovnatelně výraznějším, než k jakému v krajní nouzi přistoupila Fialova vláda. Jestlipak si to uvědomují všichni kritici dílčí daňové optimalizace současného kabinetu?
Volič hnutí ANO je velmi nenáročný, a proto Babišovi stačí neuvěřitelně jednoduchá „politika“. Otevřeně korumpuje svůj voličský elektorát a tím masivně zadlužuje stát. Jakákoliv civilizovaná vláda, která nastoupí po něm, je nucena tyto škody sanovat. To umožňuje Babišovi z opozice útočit skřeky o asociální vládě, která všechny okrádá. A z inflační spirály, kterou svým rozhazováním sám roztočil, těží Babiš-podnikatel vysokými maržemi, zatímco Babiš-opoziční politik kritizuje „vládní drahotu“.
„Perfecto bussines,“ zakřičel by „presidento Zolli“ v komedii Slunce, seno erotika. A Babiš se musí smíchy plácat do stehen, jak strašně málo mu v této zemi stačí k získání moci.
Takže, milí voliči hnutí ANO a jeho ještě horších politických satelitů, pokud tuto svoji volbu myslíte opravdu vážně, neste si za tento projev absolutní politické negramotnosti také sami veškeré důsledky. V této frašce s vámi hrát nebudeme.
