Článek
Svým pravidelným čtenářům se úvodem omlouvám, že tentokrát zcela výjimečně vykročím ze svého obvyklého tematického rámce. Důvodem nejsou blížící se Vánoce, ale šokující skutečnost, jejíž seznání mně celé letošní Vánoce předem spolehlivě pokazilo.
V souvislosti s projednávaným návrhem novely veterinárního zákona, která hodlá zavést velmi kontroverzní možnost komerčních rituálních porážek (předem omráčených) zvířat bylo upozorňováno, že v Česku se rituální porážky již mnoho let legálně aplikují pro potřeby náboženských obcí. A to za plného vědomí zvířete! Tuto problematiku běžně nesleduji, a popravdě jsem proto vůbec netušil, že něco takového by mohlo být v civilizované ateistické evropské zemi 21. století možné.
Konkrétně se jedná o muslimskou porážku halal a židovskou porážku košer. Jak vypadá? Zvířeti se za plného vědomí prostě podřízne hrdlo a nechá se vykrvácet. A že se nejedná o výjimečné události potvrzují data Státní veterinární správy citované Seznam Zprávami, podle nichž bylo u nás v roce 2023 rituálně poraženo přes 61 tisíc kuřat a stovky kusů jiné drůbeže a skotu.
Podle čl. 2 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je Česká republika tzv. laickým státem, tj. nesmí být vázána na žádnou výlučnou ideologii či náboženské vyznání. Svoboda vyznání je zakotvena v čl. 15 odst. 1 Listiny. Podle čl. 16 odst. 4 Listiny lze však projevy náboženství nebo víry omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti, pořádku, zdraví, mravnosti nebo práv a svobod druhých.
Každý si tedy může věřit čemu chce. To však neznamená oprávnění někomu ve jménu své víry ubližovat či vykračovat ze standardů hodnot recentní humanitní společnosti. A středověké podřezávání hrdel jatečním zvířatům za jejich plného vědomí z nich vykračuje zcela zřetelně.
Zvířata snad necítí omračující bolest nebo děsivý strach? Máme právo se vůči nim dopouštět jakékoliv svévole jen proto, že je dokážeme ovládat? A každá naše subjektivní choutka má přednost i před nejzákladnějším imperativem, že pokud už musí naší rukou z tohoto světa předčasně odejít, mělo by jejich utrpení být co nejmenší?
Lidská společnost objektivně potřebuje maso jako potravu, takže je legitimní za tímto účelem chovat a následně porážet hospodářská zvířata. S tím je však nutně spojena povinnost nepůsobit jim přitom více utrpení, než je nezbytně nutné. A tím pádem i jejich porážku provádět šetrným, odborným a bezbolestným způsobem.
Máme právo průběh porážky modifikovat náboženskými rituály? Pokud je přitom dodržen výše zmíněný humánní a bezbolestný způsob, problém to není. Chce-li někdo krávu před porážkou třeba pomazat na hlavě svěceným olejem, určitě ji tím nebude týrat. Ale pokud jí chce za plného vědomí podříznout hrdlo s odůvodněném, že to „žádá jeho bůh“, už to v civilizované ateistické společnosti místo mít nemůže.
Víra existuje jen subjektivně, kdežto bolest a šok zvířat při protínání hrdla je objektivní. Na světě existuje nespočet náboženství a nejrůznějších kultů. Drtivá většina z nich je vzájemně neslučitelná, neboť bůh či bohové každého z nich jsou vykreslování jako svrchovaní vládci. Takže pokud nějaký bůh existuje, přinejmenším převážná většina věřících na světě se ve své víře mýlí. A to má být důvod, proč zaživa řezat zvířatům hrdla?
Všechna náboženství jsou navíc toliko lidským konstruktem. Autorem Koránu samozřejmě není Alláh, stejně jako Bibli nesepsal křesťanský Bůh. Žádný náboženský pramen tak nemá vyšší váhu než ostatní prameny vytvořené člověkem. Pokud náboženská pravidla zůstávají otázkou svobodné volby jednotlivce, je to v pořádku. Jakmile je však začneme komukoliv vnucovat, či na jejich základě někomu ubližovat, už to v pořádku není. Zvířata nevyjímaje.
Určujícím motivem formování různých náboženství a kultů pak není žádná nadpřirozená moudrost, ale především strach ze smrti a touha po jejím překonání. Lidé záhy pochopili, že sami smrt nepřemůžou. A tak začali hledat útěchu v nadpřirozenu, které si za účelem překonání smrti v nejrůznějších podobách sami vymysleli. Toť celé kouzlo.
Pro všechny věřící bez rozdílu víry mám jednoduchý vzkaz. Pokud si jakýkoliv bůh zaslouží vaši úctu, tak jedině proto, že je ztělesněním dokonalé spravedlnosti, lásky a moudrosti. Je-li skutečně takový, rozhodně si nepřeje, abyste mu svoji víru prokazovali něčím tak barbarským, jako je způsobovat utrpení bezbranným zvířatům. A pokud si něco takového váš bůh přeje, nemá s dokonalostí nic společného, a pak nemáte ani důvod jej uctívat.
Co si budu přát pro letošní Vánoce? Abychom druhým z pozice síly nepůsobili svými subjektivními preferencemi více objektivního utrpení, než je bezpodmínečně nutné. A to především těm, kteří se nemohou bránit. Ať už jsou to lidé nebo zvířata.
