Článek
Prozatím stále není jasné, jak hodlá Andrej Babiš vyřešit svůj střet zájmů, do něhož by se dostal ve funkci premiéra díky vlastnictví Agrofertu čerpajícího dotace, a který dle judikatury nebude možné znovu vyřešit formálním převodem do svěřenského fondu.
Při rozboru jednotlivých variant se stále jasněji ukazuje, že jediným opravdu čistým řešením by byl prodej holdingu, a i to pouze za podmínky, že by tím Babiš skutečně pozbyl vliv na jeho další fungování.
Pro Václava Klause však Babišův protiprávní střet zájmů žádný zásadní problém nepředstavuje, jak vyplývá z jeho rozhovoru pro MF Dnes. A jak si rozebereme níže, jeho odůvodnění je věru skandální. Aneb ustavení proruské vlády i s jeho motoristickými figurkami je pro Klause tak existenciální cíl, že musí projít třeba i za cenu, že bude jmenována v rozporu se zákonem.
Nejprve se Klaus snaží konstruovat tezi, že celou věc už vlastně rozhodly volby vítězstvím Babiše, neboť voliči si byli tohoto problému vědomi.
Naprosto nicotné a účelové tvrzení. Co když voliči automaticky předpokládali, že Babiš kolizi se zákonem odstraní, jak celou dobu slibuje? Jak jim tedy Klaus může podsouvat, že s neřešením střetu zájmů byli srozuměni? A navíc – i kdyby skutečně srozuměni byli, nemá to na platnost zákona žádný vliv. Je to stejný nesmysl jako chtít zrušit trestnost hajlování na základě toho, že byl Filip Turek zvolen poslancem.
Klaus však zachází ještě mnohem dál. Dává najevo, že skutečné vyřešení střetu zájmů v souladu se zákonem považuje za nereálné, avšak nijak nezpochybňuje, že Babiš má být jmenován premiérem. Jinak řečeno, nemá problém s tím, že výkon jeho mandátu bude v rozporu se zákonem.
„Takové ty snadné představy o tom, že to premiér okamžitě prodá, jsou z říše snů. Myšlenka, že by bylo možné prodat takový konglomerát majetku v představitelné budoucnosti, ne v rámci procesu, který trvá léta, pro mě není vůbec myslitelná,“ prohlásil Klaus.
Z Klause opět naplno promlouvá jeho autoritářská východní mentalita, kde zákony jsou jen kulisy moci libovolně ohýbané dle její vůle. Když si to kandidát na premiéra usmyslí, zákony přizpůsobíme jeho majestátu. A pokud podmínkám legislativy nevyhoví, ten „správný“ výklad mu ušijeme na míru bez ohledu na stupeň jeho absurdity. Jak blízké Rusku, tak vzdálené vyspělé západní Evropě. Nebudeme se pak stydět nadále naši zemi označovat za právní stát? Anebo nám je to vlastně jedno, hlavně když bude Babiš premiérem?
O Babiše jako takového přitom vůbec nejde. Většina ministerských nominantů formující se vlády je i bez Babiše natolik spolehlivou zárukou bezprecedentní národní ostudy, že jeho účast v ní je z tohoto pohledu nepodstatná. Vůbec však není nepodstatné trvat na všeobecné vázanosti právem, která se vztahuje na každého od řadového občana po nejvyšší ústavní činitele.
Právě tento požadavek je totiž nejen neopominutelným atributem demokratického právního státu a diferenciačním znakem odlišujícím civilizovanou společnost od východních samoděržaví. Nikdo nás přijímat zákon o střetu zájmů nenutil. Ale když jsme jej přijali, měli bychom se jeho obsahem také řídit. To je podstata právního státu.
Od Václava Klause, laureáta Puškinovy ceny, ruský pohled na svět překvapit nemůže. Ve funkci prezidenta opakovaně okázale ignoroval plnění těch svých ústavních povinností, které mu nebyly po chuti, a s oblibou jim nadřazoval vlastní libovůli po vzoru absolutistických panovníků.
Klausův lobbing za Babiše je navíc naprosto směšný. Babiš se dle vlastních slov celé své opoziční působení připravovat na opětovné vládnutí a roli premiéra. Kolize se zákonnou úpravou střetu zájmů navíc pro něj není ničím novým, tj. nejedná se o žádnou změnu okolností a nové podmínky. Pokud tedy Babiš svůj záměr stát se znovu premiérem myslel vážně, mohl se dávno dopředu připravit na jeho legislativní podmínky. Měl na to v opozici čtyři roky čas.
Jak si to Babiš vlastně představoval? Že v Česku po volbách začnou platit rovnou ruská pravidla síly, a zákony budou v souladu se slovy Filipa Turka už jen pro slabší kusy? Anebo že se před ním prezident Pavel rozklepe strachy a v předklonu ho jmenuje premiérem nejlépe rovnou v centrále Agrofertu? Ze strany Babiše to tak nemůže být nic jiného než hrubý amatérismus, anebo sdílení klausovského východního autoritářství. Těžko říct, co je pro funkci premiéra více diskvalifikující.
Mohu ujistit Václava Klause, Andreje Babiše i celou jeho povolební koalici a voliče, že naše země navzdory jejich autoritářským východním touhám zůstává pevnou součástí liberální západní civilizace, a ani do budoucna se jim nepodaří na tom nic změnit. Relikty východních diktatur při střetu s evropskou realitou naší země nemají šanci obstát. Čím důrazněji jim to dáme najevo, tím lépe.
