Článek
V září 2021 se necelý měsíc před řádnými volbami do PS konaly též volby studentské. Žáci středních škol v nich měli možnost vybírat ze všech stran kandidujících do PS jako v reálných volbách. Voleb se zúčastnilo 312 středních škol, konkrétně 159 gymnázií, 120 středních odborných škol (SOŠ) a 33 učilišť (SOU), přičemž volit mohli studenti starší 15 let, kteří odevzdali celkem 40 899 platných hlasů.
Výsledky by nás měli zajímat z mnoha důvodů. Především se jedná o naše děti a jejich názor v natolik významné otázce jako politická preference je v každém případě důležitý. Zároveň se jedná o názory nastupující generace, jejíž postoje budou určující pro vizi budoucnosti naší země, přičemž někteří z nich budou mít možnost volit již v příštích volbách do PS. A konečně můžeme činit zajímavá srovnání mezi politickými názory adolescentů a dospělé populace.
Ve volbách studentů gymnázií bylo 1. SPOLU 35,4 %, 2. PirStan 32,8 % a 3. Strana zelených (SZ) 7,2 %. Nikdo další by se do PS nedostal, ANO získalo 4,6 %, SPD 2,5 %. Netřeba snad připomínat, že na středoškolské úrovni jsou gymnázia v naší zemi nejprestižnějšími vzdělávacími ústavy, přijímají žáky v průměru s nejlepším prospěchem, největším duševním potenciálem s předpokladem vysokoškolského studia, učí zde nejlepší učitelé, a především ve velkých městech je zde nejvýraznější převis počtu uchazečů nad počtem přijatých žáků. Gymnazisté by tak ze všech skupin středoškolských studentů měli mít nejfundovanější názor, co je pro naši zemi dobré.
SOU jsou v mnoha ohledech protipólem gymnázií. Přesto i zde měly současné vládní strany větší podporu než současná opozice, konkrétně by do PS pronikly 1. PirStan 24,6 %, 2. ANO 16,4 %, 3. SPOLU 13,7 %, 4. SPD 9,9 %, 5. SZ 5,7 % a 6. KSČM 5,2 %.
SOŠ jsou pak určitým kompromisem mezi gymnázii a SOU a kompromisní je proto i výsledek voleb jejich studentů, jakkoliv je bližší tomu gymnaziálnímu: 1. PirStan 28,3 %, 2. SPOLU 24,3 %, 3. ANO 12,1 %, 4. SZ 7,1 %, 5. SPD 5,0 %.
V celkových výsledcích za všechny typy škol tak ve studentských volbách zvítězil PirStan se ziskem 30,4 %, na druhém místě SPOLU 29,4 %, třetí ANO 8,5 % a na čtvrtém místě SZ 7,1 %. Nikdo další by se do PS na základě hlasování studentů nedostal, SPD by získala jen 4 %.
Tyto výsledky můžeme porovnat s reálnými „dospěláckými“ výsledky řádných voleb do PS v roce 2021, v nichž 1. SPOLU 27,8 %, 2. ANO 27,1 %, 3. PirStan 15,6 %, 4. SPD 9,6 %.
Analyticky lze k těmto datům připojit několik poznámek.
U studentů celkově výrazně větším rozdílem oproti skutečným volbám zvítězily strany současné vládní koalice. V PS by při přidělování mandátů dosáhly dokonce na ústavní 3/5 většinu, a pokud by do koalice přibraly i jim ideově blízkou Stranu zelených, jednalo by se o převahu naprosto drtivou, pouze se zcela symbolickou rolí opozičního hnutí ANO.
Nejvýraznější vítězství současná vládní koalice zaznamenala na gymnáziích, kde by se do PS dokonce nedostala ani jedna ze stran současné opozice. Nejvyrovnanější byl výsledek na SOU, nicméně i zde by současná vládní koalice měla v PS většinu, při spolupráci se Stranou zelených dokonce pohodlnou.
Současná sněmovní opozice u studentů naprosto vyhořela. V celkových výsledcích by se do PS dostalo jen hnutí ANO s 8,5 %, neboť SPD by získala jen 4 %. Zde však byly poměrně významné rozdíly mezi jednotlivými typy škol, když u gymnazistů by se hnutí ANO se ziskem 4,6 % do PS vůbec nedostalo, naopak na SOU by se ziskem 16,4 % skončilo na 2. místě.
U studentů dosáhla možná až překvapivého úspěchu Strana zelených, která by se do PS probojovala nejen ve výsledcích celkových ziskem 7,1 %, ale i v každé kategorii škol samostatně. To je ve srovnání s volebním ziskem 0,99 % v řádných sněmovních volbách opravdu výrazná podpora environmentální politiky u mladé generace.
Nejhomogennější bylo hlasování gymnazistů, u nichž by se do PS dostaly pouze tři politické subjekty (SPOLU, PirStan a SZ), které navíc všechny spadají do stejného politického směru liberální demokracie. Nejvíce heterogenní byla volba SOU, kde by do PS proniklo celkem 6 subjektů, reprezentujících navíc vzájemně výrazně odlišné politické směry.
Pokud jde o krajní či extremistické politické strany, největší podporu mělo s celkovými 4 % SPD, což by ovšem nestačilo ani na vstup do PS a bylo to výrazně méně než 9,6 % v řádných volbách. Tím spíše je překvapením 3,3 % pro Volný blok, který v řádných sněmovních volbách získal jen 1,33 %. Obdobně pak málo známý anarchokapitalistický subjekt URZA u studentů získal 1,4 %, zatímco v řádných volbách jen 0,12 %, stejně jako konzervativní monarchistická Koruna Česká s podporou studentů 1,6 % oproti 0,16 % v řádných volbách. Jiný krajně pravicový subjekt Trikolóra, Soukromníci a Svobodní (TSS) naopak u studentů získal jen 1,9%, zatímco v řádných volbách 2,8 %. Překvapením je v generaci adolescentů úspěch KSČM na SOU, kde by strana se ziskem 5,2 % dokonce pronikla do PS, zatímco v řádných volbách získala jen 3,6 %. U zbylých dvou kategorií škol však KSČM neuspěla.
Tradiční levicové strany studenty neoslovily. ČSSD získala celkově 2,4 % s oscilací mezi 2,2 % - 2,6 % dle jednotlivých typů škol, což je méně než 4,65 % z řádných voleb. Již zmíněná KSČM dopadla celkově velmi podobně s 2,3 %, ale zde s velkými rozdíly od 1,5 % na gymnáziích po výše zmíněných 5,2 % na SOU. Celkově u studentů i KSČM dopadla hůře než v řádných volbách, kde získala 3,6 %.
A jaké hlavní závěry z těchto studentských voleb vyplývají?
Hlasující studenti jednoznačně preferují liberální prozápadní prodemokratické progresivní otevřené strany usilující o budování moderní evropské společnosti, přičemž s růstem předpokládaného duševního potenciálu hlasujících roste i podpora tohoto směru. Zcela drtivou podporu má tak tento směr na gymnáziích, nicméně i u hlasujících studentů SOU má větší podporu než u dospělých voličů v naší zemi.
Nesrovnatelně více něž dospělé voliče studenty zajímá ochrana životního prostředí a komplexní program v této oblasti, který nabízí Strana zelených.
Hlasujícím studentům nešlo prioritně o volbu vlastního zaopatření a „mamahotel“, jak bývá této generaci občas podsouváno, ale o strany reprezentující demokracii, svobodu a hodnotovou politiku, přičemž jednoznačně upřednostnili idealismus před pragmatismem. Volbou liberálních stran studenti prokazují dostatečné osobní sebevědomí, vůli sami se prosadit a v budoucnu o sebe postarat.
Extremistické názory jsou v celkovém kontextu u hlasujících studentů mnohem menší, než by se dalo vzhledem k jejich nízkému věku a životním zkušenostem očekávat, a celkově jsou na stejné úrovni jako v dospělé populaci. Pokud by výsledky bylo možné zobecnit, nástupu extremismu bychom se s touto generací obávat nemuseli.
Studenti si umí vytvořit vlastní politický názor, který nutně nekopíruje názory rodičů. Jsou tak schopni samostatně myslet a svůj názor si hájit, což je velmi příznivá zpráva. Nejlépe je to vidět na jejich podpoře Strany zelených, která má v dospělé populaci u nás napříč politickým spektrem marginální podporu.
Vzhledem k tomu, že ve volbách hlasovali studenti z velkých měst i venkova, je patrné, že u studentů mezi těmito urbanistickými oblastmi není tak velký rozdíl v politických preferencích, jako je tomu u dospělé populace.
Hlasující studenti rozhodně apriorně neodmítají starší generaci. Ukazuje to výsledek koalice SPOLU, jehož hlavní tváří byl i před volbami Petr Fiala.
Samozřejmě lze namítnout, že takto mladí lidé mají prozatím minimum životních zkušeností. To je nepochybně pravda. Ovšem pokud se má někdo skrze ony životní zkušenosti propracovat kupř. k podpoře Andreje Babiše, jehož kamarádem a vzorem je poloautokrat Orbán, kterému není hanba třást si rukou s mezinárodním zločincem Putinem, anebo Tomia Okamury, který kromě jiného ani neví, že zástupce předsedy se nepíše „místo předseda“, ale „místopředseda“, je snad opravdu lepší takové zkušenosti nemít.
Pokud studentům jejich politické názory vydrží, nemusíme mít o budoucnost demokracie a pokračování integrace naší země do západoevropských struktur žádné obavy. Za výsledky svých voleb zasluhují studenti potlesk a uznání, gymnazisté pak navíc poklonu a smeknutý klobouk.
