Článek
Václav Klaus se na stránkách svého Institutu pochlubil, že se připojil k iniciativě Nein zum Krieg! Ja zum Frieden! (Ne válce! Ano míru!) skupiny A-WEF, což prezentuje jako svoji podporu míru.
Náhled iniciativy však ukazuje něco zcela odlišného. Její text se totiž s mírovými návrhy neobrací na ruského agresora, ale na členské státy Evropské unie a její občanskou společnost. A vyzývá je k „odmítnutí zbrojení“ a „deeskalaci namísto válečného štvaní“ s tím, že válka je zlo.
Ano, válka je zlo. Proč se tedy Klaus spolu s dalšími mírotvůrci neobrátí na jejího původce Putina a jeho zrůdný režim, který evropský mír zničil? Nebýt ruské agrese, Evropa by přece nikdy nezbrojila. Naopak je tak mírumilovná, že svoji sebeobranu dlouho fatálně podceňovala. K rychlému přehodnocení postoje ji donutila až otevřená existenční hrozba ze strany ruské válečné despocie.
Když chce Klaus mír, co udělal pro zastavení agrese ze strany Ruska? Kolik dopisů v této věci napsal Putinovi a kolik založil peticí? Navíc i malému dítěti je jasné, že odzbrojení oběti válku nezastaví, protože oběť ji nevyvolala. Evropa by se tím pouze dobrovolně uvedla do stavu bezbrannosti a vydala agresorovi na milost. Nic stupidnějšího bychom už udělat nemohli.
Putinovo Rusko je predátor, který nezná jiný argument než sílu. Podobně jako medvěd v přírodě, který se nás rozhodne sežrat. Myslí si snad Klaus, že když před ním zahodíme pušku, medvěd nám zdvořile zasalutuje, a mírumilovně odkráčí zpět do lesů? Vážně nechápe, že právě ona puška je jediné, co mu v útoku brání?
Evropa opravdu nezačala zbrojit proto, aby mohla válčit. Evropa zbrojí proto, aby válčit nemusela. Protože bude-li dostatečně vojensky silná, Rusko na ni nezaútočí. Asi jako ozbrojený gangster bude střílet po obětech, pokud budou bezbranné. Jakmile se však začnou bránit namířenou zbraní, nechá toho. Zemřít totiž nechce.
Diplomacie? Nikdo kromě Ruska se jí nevyhýbá. Ale k čemu zatím vedla? Po anexi Krymu se konal nespočet jednání a zaznívala řada hlasů, které hledaly jakoukoliv záminku, jak ruské zločiny omluvit. Po anexi Krymu Klaus v roce 2015 v Petrohradě prohlásil, že „Rusko si zaslouží mít šanci definovat svoji novou historii, nalézt si vlastní cestu a být aktivním hráčem na mezinárodní scéně.“ Výsledek? Rusko napadlo Ukrajinu.
Klaus samozřejmě přehlíží i to, jak dopadly Trumpovy sliby ukončit válku do 24 hodin. Putin se nezastavuje ani za situace, kdy mu americké návrhy výrazně straní. Putin chce všechno. A zastaví ho jen síla, na kterou si netroufne.
Oč tedy Klausovi jde? Pořád o to samé. O prosazování zájmů Ruska. Proto úsilí o jednostrannou deeskalaci ze strany Evropy. Proto zuřivá nenávist k novému německému kancléři Merzovi, který chce na obranu Evropy před Ruskem mohutně zbrojit a budovat evropskou armádu. A proto ještě větší nenávist k premiéru Fialovi, že kormidluje naši zemi pod ochranu evropské koalici ochotných.
Pokud totiž chtějí tuzemští stoupenci Ruska předat Putinovi kořist na zlatém podnosu, musí být Evropa jako bezbranná děvečka vedle po zuby ozbrojeného ruského gangstera. Protože pak mohou „pragmaticky“ navázat, že když vojensky na odstrašení Ruska nestačíme, nezbývá než se s ním „domluvit“, rozuměj přijmout jeho diktát. Třeba na nové železné oponě, v níž naše země bude znovu za ostnatým drátem z ruské strany.
„Putin je člověk, který cítí jako svou povinnost udržet Rusko na hranicích, které má, a nedopustit, aby si z něj sousední státečky něco ukrajovaly,“ prohlásil minulý týden Klaus, který už zjevně odhodil i poslední masky. Žádný další komentář tento výrok nepotřebuje.
Ne, opravdu to není tím, že by to Klaus „myslel dobře“, ale vzhledem k ochabování rozumu způsobeného věkem už není schopen to lépe myšlenkově uchopit. Na straně Ruska totiž stál již mnoho let před invazí, přičemž výběr z jeho nejznámějších výroků z těchto let prezentoval např. web Manipulátoři. A na straně Ruska stál dokonce i proti své vlastní zemi, když v roce 2021 přirovnal českou reakci vůči Rusku po Vrběticích ke štěkání ratlíka na „pořádnýho psa“ a Klaus se stydí „že si myslíme, že se štěkat může.“
A vážně nejde ani o „pragmatismus“, do kterého se Klaus snaží halit kdejakou názorovou zvrhlost svoji či jiných přátel východních diktatur. Klaus ruskému světu opravdu věří. Vždyť v české pobočce ruské banky SBerbank měl uloženy miliony i své vlastní nadace. Veřejně se již mnohokrát natolik zdiskreditoval, že na přímý návrat do politiky ve jménu obhajoby ruských narativů už si netroufá. Proto za sebe do volebního klání posílá alespoň výsadek v podobě strany Motoristů vedené nejoddanějším lokajem jeho Institutu Petrem Macinkou.
Václav Klaus neříká ANO míru, ale Rusku. Pro naši zemi neexistuje horší scénář než se v jakékoliv podobě vrátit do sféry vlivu ruské říše zla, násilí a bídy, která má ve ztělesnění Putinova režimu navíc nejhorší tvář za poslední desítky let. A proto musíme ve vlastním zájmu říct NE Václavu Klausovi.
