Článek
Západní Evropa (míněno včetně Skandinávie) tvořící jádro EU je nejvyspělejším demokratickým zřízením na světě, ať již jde o kvalitu života, ekonomickou i sociální vyspělost společnosti, úroveň demokracie a lidských práv, veřejných služeb, předpokládanou délku dožití, mír či bezpečnost. Z unijní integrace pak vzhledem k přerozdělovacímu mechanismu evropských peněz nejvíce profitují chudší členské státy. Čistý příjem naší země přesahující od našeho vstupu do Unie 1 bilion korun je toho exaktním důkazem.
Členství v integračním celku zemí obvykle vyspělejších, než ČR je pro nás navíc významnou pojistkou proti politickému extrémismu. A současně nabízí výběr z nesrovnatelně širšího spektra odborníků i politiků. Pro rozhodovací procesy platí, že čím větší výběr odborníků máme, tím lepší tým dáme dohromady. Výběr kraje tak bude kvalitnější než výběr okresu, výběr republiky kvalitnější než výběr kraje a výběr EU kvalitnější než výběr jednoho státu. Anebo se snad domníváme, že by kupř. guvernér ČNB Aleš Michl uspěl v konkurenci ostatních předních ekonomů členských zemí EU na pozici guvernéra ECB? Pokud nikoliv, jaký má smysl trvat na vlastní centrální bance, když do ní nemáme tak kvalitní mozky, jaké nabídne celoevropský výběr? K čemu je „rozhodovat doma“, když kvalita rozhodování bude horší?
Jinými slovy, právě evropská integrace je z pohledu realizace naší státnosti nikoliv nebezpečím, ale prostorem jejího dalšího rozvoje a kvality života v naší zemi.
Proč tedy naše „národovecká“ scéna Unii tolik nenávidí? Protože jejich „vlastenectví“ je nálepka bez obsahu. Dobře vědí, že v konkurenci evropských politiků by jejich schopnosti stačily v Bruselu sotva na funkci zástupce vrátného. Jejich jedinou šancí je proto malý český politický rybníček za předpokladu, že bude co nejvíc izolovaný od vyspělého západního světa a hodnotově i mentálně co nejvíc zahnívající. Toť veškerý „národovecký“ program. O prospěch naší země ani jejich občanů zde vůbec nejde.
Jaké jsou pro nás reálné alternativy k integraci se Západem? Žádné! Posuďte sami.
Orientace na východ či „politika všech azimutů“? I pokud bychom si odmysleli ruskou vraždící mašinérii, vskutku geniální myšlenka. Postačuje se podívat na mapu rozhraničující vyspělý Západ od zaostalého východu, který je nadále patrný i v rámci EU. Anebo si uvědomit, kolik lidí třeba z ČR, Polska nebo Maďarska chtějí pracovat či žít v Německu, a kolik Němců touží po našich zemích. Anebo jak vypadal vozový park východního bloku (když ještě vůbec existoval) ve srovnání s tím západním. A velmi výmluvným příkladem jsou občané Ukrajiny, kteří za vymanění ze sféry ruského vlivu platí nevyčíslitelnou cenu, zatímco část české dezolátní scény by se k Rusku chtěla přidat dobrovolně. Jinými slovy, Ukrajinci chtějí ze zamčené klece s medvědem i za cenu nejvyšších obětí utéct, a naopak naši národovci hledají způsob, jak se do ní dobrovolně dostat. Šílené co? Taky myslím.
Orientace na správně zemitě konzervativního nacionalistu Orbána či jeho ještě rusofilnější variantu v podobě Fica? To ovšem žádné alternativy k EU nejsou. Oba režimy představují unijní špičku v čerpání evropských peněz (alespoň v něčem vynikají), za které chtějí budovat rádoby „suverénní“ politiku či otevřenou kolaboraci s Ruskem. Prostě východní „suverenita“ za západní peníze. Opravdu krystalický příklad „národní suverenity“.
Představa nezávislé ČR mezi západním a východním blokem? S naší ekonomickou výkonností, slabou měnou, společností podléhající dezinformacím plně závislou na evropských penězích, lidmi věřícími že instalatér je z vesmíru a Tomiem ve Sněmovně? Nepochybně uděláme díru do světa, asi jako české Škodovky před vstupem Volkswagenu za minulého režimu. Napadlo nás někdy, že tolik kritizovanou evropskou montovnou jsme proto, že na nich lepšího v evropské konkurenci v současnosti nemáme, a alespoň onou montovnou jsme opět jen díky Západu? A co třeba taková SPD staví proti volnému evropskému trhu? Nejspíš okamurovské „jarmarky“, u nichž je cenotvorba tajná, a na otázky se pro jistotu neodpovídá. Alternativa hodnověrná asi jako příhody pana výčepního po deseti pivech.
Komická je rovněž kritika od „národovců“ za údajný nedostatek svobody projevu u nás při jejich současné adoraci Ruska a Číny, kde za sebemenší kritiku režimu hrozí klidně dvouciferný počet let v trestanecké kolonii. A snad ještě zajímavější je, že kdo u nás stoupence Ruska veřejně kritizuje, najednou již podle národovců právo na svobodný projev nemá. Obzvláště, když se přitom protiví Václavu Klausovi. Hon na Václava Moravce novým generálním ředitelem ČT Součkem, který byl zvolen hlasy radních za ANO a SPD, je výmluvným příkladem.
Ještě komičtější jsou různé varianty panslovanství stavěné jako „protiváha k EU“, samozřejmě pod vedením veliké Rusi. Stihly si hlásné trouby těchto nesmyslů ve svém patetickém pominutí smyslů vůbec všimnout, že Rusové už dva roky bez okolků vraždí „bratrské“ slovanské Ukrajince? Opravdu náramný projev bratrství a „slovanské vzájemnosti“.
Míru kompetence naší „národovecké“ opozice k řízení státu pak nejlépe dokazuje fakt, že nejméně toho zkazí, když mlčí. Jakmile totiž otevřou ústa, je to katastrofa. Karel Havlíček hájil odpor k euru psychologickými důvody, Alena Schillerová si plete mír s kapitulací napadené země, Tomio Okamura zřejmě ani neví že Rakousko je členem EU, a Kobzův „výklad“ příčin tragédie na FF UK byl takovým vrcholem nehoráznosti, že na něj Česká konference rektorů podala trestní oznámení. Umí si někdo soudný představit s takovouto mírou diletantství řídit stát?
Naprostá argumentační sterilita českých „národovců“ neznamená, že by liberální demokracie nedělala chyby. Kdyby kupř. konečně dokázala voličům i těch nejzapadlejších vesnic vysvětlit, že bez evropských peněz by se měli ještě mnohem hůře než nyní, nemusel by být chudý venkov nejen v ČR baštou neliberální scény. Občas to naštěstí někomu dojde, a začne podle toho jednat. Ale zatím jsou to bohužel spíše výjimky.
Kdo je tedy skutečný vlastenec, záleží mu na prosperitě naší země a jejích občanů, volí naši pevnou integraci s jádrem EU. „Národovecké“ politické strany se pak mohou poprat o voliče, kteří u nás chtějí rozvíjet „ryze českou“ tradici chudoby kostelních myší, věří že se při očkování proti covidu implantují čipy, ve válce na Ukrajině vystupují herci a zadlužený instalatér je vesmírnou bytostí. Anebo voliči přesvědčení o tom, že Slované jsou navzdory objektivním datům nejvyspělejším světovým etnikem předurčeným ke světovládě pod laskavým vedením matičky Rusi, a toužící na vlnách „bratrské“ lásky Ruska (hojně vyjadřované na Ukrajině) doplout až do Moskvy.
Tak šťastnou plavbu. Ale bez nás! A nezapomeňte tady Tomia!
