Článek
Určitě vždy záleží na velikostech v případech, kdy se bavíme třeba o oblečení, obuvi a tak. Hlavně ženám, které se velmi často snaží nacpat do velikosti kalhot o tři čísla menší i za cenu, že se v nich nemohou hýbat, případně ani dýchat… všimněte si, že v normálních obchodech s dámským oblečením stejně nenajdete větší velikosti jak M, případně jen nějaká X či XX - chytré prodavačky to písmeno za střihají.
Totéž platí o botách. Už v původní pohádce o Popelce se můžeme dočíst o tom, že se nevlastní popelčiny sestry zmrzačily, aby mohly navléknout Popelčin střevíček. Dnes si ženy prsty neřežou a ani nesekají. Přesto i v supermarketech je oddělení obuvi pokud možno co nejdál od domácích potřeb a železářství, protože co kdyby… Když se totiž ženě boty líbí a nohu do nich dostane, tak je jí jedno, že nemůže chodit… Dokonce v takových botách i dojde domů aby se „roztáhly“. To že pak týden nemůže chodit… Vždyť jsou krásné a hodí se k těm XS šatům!
Je tu ale jeden druh oblečení, které ženy podle velkosti kupují špatně úplně podle divných pravidel. Tím oblečením jsou podprsenky. Je pravda, že částečně za to může dostupnost velikostí v běžných obchodech, ale i zde se najde důvod jako je marnivost či odmítnutí reality. A tak většina žen nosí podprsenku 75B a je jim jedno, že realita je od třeba 60A do 85G. Jako pochopím takový ten trochu optimismus koupit si větší na menší, ale obráceně? To jde mimo moje chápání. Citron do obalu na pomeranč dáte. Ale meloun v tom vypadá divně a i padá… Prý kvůli chlapům… Chlap má stejně nejradši bez podprsenky…
Ale abych se tu netrefoval jen do žen. U chlapů je to stejné. Kolikrát i horší, jen se to projevuje jinde a jinak. Chlap musí mít třeba boty co největší, protože se přeci říká, že podle velikosti bot se pozná velikost jiná. Takové 42 jako průměr jsou sice ve většině obchodů vyprodané ale… chytrý muž ví, že některé firmy skrývají tuto velikost pod číslem 44 nebo i 46! A všimněte si, že se téměř přestalo používat staré číslování. Dvaačtyřicítky prostě zní lépe jak sedmadvacítky. I to americké číslování je divné… jako deset… pravda palců… ale jen deset…
A menší oblečení? Chlap má rád pohodlí, nejraději by nosil kalhoty i všechno aspoň o dvě čísla větší. Tady fakt nechápu supermarkety, že prodávají oblečení, které mívá maximálně jedno či dvě X. vždyť XXX je o tolik pohodlnější. Pro běžného chlapa je absolutně nepochopitelné třeba oblečení pro cyklisty. Ale na cyklistky v takovém oblečení koukají rádi.
Další, co mají chlapi rádi velké, jsou auta. A když už ne auta, tak aspoň jejich motory. Durango nebo Hummer prostě zní lépe jak Uno, Lupo nebo Trabant. Šesti litr, nebo aspoň šestiválec… hmmm. A mnoho z nich zálibně kouká po motorech větších a větších… Nějaký tříválcový litr… to je pro chlapa málo i na sekačku na trávu.
Další, v čem se chlapi rádi trumfují je velikost porce jídla, kterou sní. Jako guláš se šesti je prostě málo. Nebo jen pět švestkových knedlíků. Steak který má jen 200g? Slabota! A protože to je celosvětové mužské postižení, najdete na celém světě soutěže v tom, kolik toho kdo sní. Nebo výhodné nabídky - když sníš náš 10kg steak, máš ho zadarmo… A neustále to někdo zkouší. Kdo sní na posezení celého býka, to je potom chlap!
