Článek
Stručný vývoj České strany sociálně demokratické po roce 1989: Od začátku 90. let byla politická mapa v ČR poměrně přehledná. Byla tu zejména silná ČSSD reprezentovaná Milošem Zemanem, jasně se profilující jako levice a Klausova ODS, představující standardní protržní pravici (a nějaké drobné jako Republikáni Miroslava Sládka, lidovci, Unie svobody atd.)
Oba předsedové zažili vítězství i porážku své strany a zakusili křesla premiéra i ministra financí. Křesla ve vládě, i v opozici.
V novém tisíciletí se situace změnila. Začaly vznikat mnohé nové strany, vyhranění největších stran na levici a pravici začalo slábnout; přibývaly názory, že tradiční levice-pravice je přežitek a namísto klasických politických programů se objevily „hodnoty“. Například „proevropskost“.
ČSSD dostala nálepku staré dinosauří strany, prý je to politika méně inteligentních, kteří by chtěli své „jistoty“ bez práce, a seniorů, kteří nechápou dnešní dobu. Zatímco správný proevropsky hodnotově ukotvený člověk volí buď pravicovou ODS (i když i ta se začala stávat nemoderní a „kmotrovskou“) nebo ještě lépe - moderní „sexy“strany pro mladé lidi jako Zelení, Piráti, Vévéčka, Topky a podobně.
Přemlouvání báby
ČSSD se tak stala vysmívanou stranou. Její voliči se málem museli stydět, že ji volí, protože by to znamenalo, že jsou „méně inteligentní“ a něco nepochopili. Signifikantní pak byla kampaň před sněmovními volbami 2010, v níž Marta Issová a Jiří Mádl přemlouvali mladé, aby přemluvili bábu, aby volila pravici… S veškerými stereotypy jako ČSSD volí jen staří na venkově… a s agresivními útoky jako „jestli zvítězí levice, budou za to moct starý lidi“… Neuvěřitelná hloupost (maskovaná za nadsázku) z toho tekla proudem. Issová, která zažila socialismus jen jako dítě, chce seniory, kteří tu éru prožili naplno (a mezi nimi ty, kteří třeba vybudovali dům, v němž Issová bydlí, ti, kterým bylo znemožněno studovat, mnozí z nich byli třeba disidenty…) poučovat o komunismu a o levici?
Trpké plody agresivního naladění části společnosti proti ČSSD přišel v roce 2010, kdy před sněmovními volbami byl tehdejší předseda Jiří Paroubek zaházen vajíčky. Vzpomínám si na slova jednoho z mladých házečů v tehdejší televizní reportáži:
„V čem vám vlastně Paroubek tak vadí? Proč po něm ta vajíčka hážete?“
„Nóóóó… tak… blbě čumí…“
Něco takového pobouřilo i dávného soupeře sociální demokracie, Václava Klause…
Nastupuje Babiš
V roce 2011 kde se vzal, tu se vzal, nějak se do politiky přimotal miliardář Andrej Babiš se svým Aktivem Nespokojených Občanů. Netvrdil, že je levice, ale že je catch-all. Bere všechny.
A objektivně vzato, se mu to podařilo, protože v předčasných volbách v roce 2013 už měl druhý nejlepší výsledek. Vítězem však stále byla přes to všechno sociální demokracie, která se tehdy (i díky krizi v ODS po skandálu Petra Nečase) ocitla v té nejlepší pozici, v jaké politická strana může být: měla nejvíc poslanců, nejvíc senátorů, nejvíc hejtmanů a krajských zastupitelů, předsedu parlamentu i senátu a nakloněného prezidenta.
To by však nesměl být předsedou Bohuslav Sobotka…
...a Sobotka
Ten se nejen rozhádal s prezidentem, ale stranu povšechně přivedl „zu grunt“, takže v dalších volbách už většina jejích voličů dala přednost akčnímu Babišovi a ČSSD tak skončila s pouhými 14 poslanci na okraji poslaneckých lavic. To, že spolu s komunisty celou - teď již Babišovu - vládu drželi, nedokázali využít.
Babiš však byl natolik „catch-all“, že kromě voličů se na něj přesunula i ona nenávist. Sociální demokracie už přestala „eurolidi“ zajímat. Najednou jsou to voliči Babiše, kteří nám ničí budoucnost. Najednou se za volbu ANO musí člověk stydět…
Kdoví, co by kdyby dál… kdyby nepřilétla černá labuť v podobě covidu. Ta však přilétla a roku 2021 již ČSSD, stará strana, která ještě nedávno byla v nejlepší možné pozici, končí těsně za branami sněmovny se ziskem pouhých 4,65 procent.
Co s tím?
Sobotka se kamsi takticky vytratil a v ČSSD se objevil jakýsi Šmarda. Je to však „benzínový hasič“ a dělá rozhodnutí, která stranu spíše postupně gumují, než aby ji vracely na výsluní.
ČSSD například nikdy neměla pořádné logo (něco jako ODS svého modrého ptáka), jen jakýsi podivný, neustále se měnící květ, což ovšem nevadilo, protože brandem jí byla oranžová barva a slovní značka ČSSD.
Tak i to se změnilo. Tradiční oranžová mizí, mění se na červenou, jako logo je přijata jakási gilotina a po mnoha letech se mění i název. Najednou SOCDEM. Velkými písmeny. Jako by to snad byla zkratka šesti slov…
Celé mi to připadá, jako kdyby Coca-cola změnila svou tradiční červenou na bledě modrou, do loga si dala zubní kaz a název změnila na BUBLIWATER…
A je na dně
A tak je roku 2025 SOCDEM najednou úplně na dně. Krčí se kdesi vzadu sloupečků průzkumů snad se 2 procenty preferencí. Šmarda se kamsi takticky vytratil a nová předsedkyně Maláčová, polovina „husté dvojky “, s tím nezmůže nic.
A je tu Vidlák
A kde se vzal, tu se vzal, odkudsi se přimotal a odpálil na české politické scéně granát Daniel Sterzik - Vidlák. Ten si povšiml, že levicových, ovšem nebabišovských voličů, je u nás stále dost, takže postaví catch-all-left levici. Přizval tedy na svoji kandidátku nejen komunisty s Kateřinou Konečnou, ale také tři další strany: ČSNS, SD-SN a Moravany. A také si všiml toho, že v SOCDEM jsou stále nějaké těžké váhy - kromě Maláčové ještě Zaorálek. Pozval tedy i SOCDEM na kandidátku. A oni nebyli proti.
Mádl zatím už přemluvil bábu
Jedna malá poznámka na okraj: Mádl s Issovou si mohou gratulovat! Bába je konečně přemluvena a volí pravici. Totiž SPD! Spokojeni?
...a najednou je tu dojemná starost o starou dobrou SOCDEM!
Ve chvíli, kdy to vypadá, že kandidáti SOCDEM budou opět v parlamentu, dokonce možná budou mít ministra, i dva, protože Stačilo! se v průzkumech drží kolem 7 %, se najednou kde se vzali, tu se vzali, ze všech stran se vyrojili ti, kterým je sociální demokracie líto. Prý je to zrada, prý se rozpadá. Šmarda sice hovoří o zradě, ale byl to on, kdo ČSSD definitivně zničil. Dokonce členové jiných stran o ni mají dojemnou starost. Kalousek, ten který vychvaloval přemlouvání báby, najednou mluví o pohřbu. A já nedokážu pochopit proč.
Pokud má někdo starost o sociální demokracii, pokud si myslí, že na politickou mapu patří, pak je to Vidlák se svým Stačilo!, kdo ji tam vrací. Tedy pardon - budou to teprve voliči, kteří ji tam vrátí.
A pokud někdo hovoří, o zániku, o rozpadu… jak by asi tato strana dopadla bez Stačilo!? Získala by 2 % hlasů a státní finanční příspěvek by jí nejspíš ani nepokryl náklady kampaně.
Takže jak to teda je? Chcete, aby Sociální demokracie existovala, ale nechcete ji volit? To jaksi v demokracii nejde…
Chcete ji zachránit a očistit od komunistů? I to je stále ještě možné. Hoďte do urny Stačilo! a zakroužkujte sociální demokraty. (A komunisté dopadnou jako Piráti minule.) A přemluvte bábu, ať udělá totéž!