Článek
Jako zdroj informací o vládním návrhu použijeme stránky Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) „Důchodová reforma“. Dnes se podíváme na dva kontroverzní návrhy, na věk odchodu do důchodu a valorizaci důchodů.
Co chce vláda udělat s věkem odchodu do důchodu?
Pro ročníky narozené v roce 1966 a mladší chce věk odchodu do důchodu stanovovat tak, aby průměrná délka čerpání důchodu byla 21,5 roku, a to s ohledem na aktuální prognózu naděje dožití. Jednoduše řečeno, Český statistický úřad (ČSÚ) řekne, jakého věku se daný ročník narození průměrně dožije, od toho se odečte 21,5 roku a tím se zjistí věk, ve kterém tento ročník půjde do důchodu.
Například: Pro ročník narození 1993 se předpokládá průměrný věk dožití 86,5 roku, pak 86,5 - 21,5 = 65 a tento ročník by do důchodu odcházel v 65 letech, což bude v roce 2058.
Ale moment, tady něco nesedí! V 65 letech mají přece do důchodu odcházet již ročníky 1965 a mladší a MPSV předpokládá, že díky prodlužování věku dožití by se měl věk odchodu do důchodu zvyšovat nad hranici 65 let již od roku 2031. Co hůř, když se podíváme, v jakém věku by do důchodu měl odejít ročník 1965 (letos jim je 58 let), aby byla splněna podmínka 21,5 roku, tak z dat ČSÚ zjistíme, že by to muselo být ve věku 59 let, což je už příští rok.
Co z toho vyplývá? Že úředníci MPSV evidentně neumí počítat a udělali tak nejen ze svého šéfa, ale z celé vlády před občany hlupáky. Občan totiž počítat umí a nesmysl z dílny MPSV lehce odhalí. I když, dosud jsem nezaregistroval jediný kritický komentář na toto téma, a to ani od renomovaných ekonomických odborníků (například zde), kteří se k vládnímu návrhu hojně vyjadřují, ani od novinářů, kteří by měli být schopni informace od politiků kriticky analyzovat. Tak kdo ví, třeba si toho nikdo nevšimne.
Ve skutečnosti je pro ročník 1965, který má do důchodu podle platné právní úpravy odcházet v roce 2031, předpokládaná délka důchodu 17,5 roku! V takovém případě ale bude vláda těžko vysvětlovat ekonomicky aktivním občanům, proč dnešní důchodci tráví v důchodu průměrně 24 let, jak vyplývá z informace MPSV, a jim důchodová reforma nabízí ne 21,5 roku, ale pouhých 17,5.
A jak chce vláda řešit valorizace důchodů?
Vzpomínáte si, jak velké vášně rozpoutala vláda svým loňským rozhodnutím snížit valorizaci důchodů oproti platnému vzorci, když zjistila, že díky vysoké inflaci by se náhradový poměr, tedy poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě skokově zvýšil a způsobil tak již v nejbližších letech totální rozvrat státních financí, který by jinak hrozil až za 20-30 let?
Valorizační vzorec je velmi jednoduchý, důchody se podle něho zvyšují o celou inflaci a o polovinu růstu mezd. Každý má tedy možnost jednoduše zjistit, co se s důchody stane, když se vzorec použije za různých situací vývoje inflace a mezd. Nemá náhodou tuto možnost i státní úředník na MPSV?
Zvídavý občan a zvídavý úředník by zjistil, že za normální situace, kdy je průměrná inflace 2,3 % ročně a mzdy rostou průměrným tempem 5,2% ročně, což jsou údaje za období 1998-2021, je vše v pořádku, protože náhradový poměr se meziročně prakticky nezmění. To proto, že když se mzdy zvýší o 5,2 %, pak se důchody zvýší o (5,2 / 2 + 2,3) = 4,9 %. Pokud by výchozí náhradový poměr byl například 38 %, pak by se změnil na 37,9 %.
Naproti tomu, když se růst mezd nezmění, ale inflace se utrhne ze řetězu a dosáhne za rok třeba 15 % jako vloni, pak se mzdy zvýší opět o 5,2 %, ale důchody o závratných (5,2 / 2 + 15) = 17,6 %. V tomto případě se náhradový poměr změní z 38 % na 42,5 %. A při 11% inflaci v následujícím roce by vyskočil na 46 %.
Proč je náhradový poměr důležitý?
Ukazuje nám, zda je důchodový účet vyrovnaný, přebytkový nebo deficitní. Pokud je vyrovnaný, pak se na důchodech vyplatí jen to, co se vybralo na sociálních odvodech. Pro takovou situaci zjistíme náhradový poměr, kterému můžeme říkat vyrovnaný, tak, že objem vybraného sociálního pojistného vydělíme počtem důchodců. Tím zjistíme průměrný důchod a ten vydělíme průměrnou mzdou. V roce 2021 byl vyrovnaný náhradový poměr právě 38 % a důchodový účet za tento rok skutečně vyrovnaný byl (zde).
Pokud se náhradový poměr díky nevhodné valorizaci zvýší nad vyrovnaný, což je naše aktuální situace, musí si vláda na úhradu části důchodů půjčit. A pokud by špatný valorizační vzorec neopravila, zůstal by náhradový poměr vyšší než vyrovnaný a musela by si půjčovat stále.
Úkolem vlády tedy je, vrátit pomocí operativních opatření co nejrychleji náhradový poměr na vyrovnanou hodnotu, což neznamená důchody snižovat, ale přechodně snížit jejich růst a sladit je s růstem mezd. A následně používat jen takový valorizační vzorec, který v budoucnu podobnou kalamitu nezpůsobí.
A jak správný valorizační vzorec vypadá?
Když víme, že je dlouhodobě růst mezd vyšší než inflace a současně že důchody jsou pevně spojeny se mzdami prostřednictvím odvodu ve výši 28 % z hrubé mzdy, pak se zvídavý občan nenechá ošálit potřebou vyrovnávat důchodcům důchody o inflaci, když jim je může klidně valorizovat o celý růst mezd a mimořádné situace vysoké inflace pak řešit formou časově omezených dávek, třeba i jen důchodcům s nízkými důchody.
Státní úředník na MPSV má ale vlastní rozum a valorizační vzorec přes dramatickou zkušenost s předešlým vzorcem změní jen tak, že ponechá celou inflaci a sníží podíl z nárůstu mezd z jedné poloviny na jednu třetinu. Že tím při nějaké budoucí inflační explozi způsobí úplně stejný problém, jako máme teď, ho zjevně netrápí.
Vláda se snaží něco dělat s 1. důchodovým pilířem, ale při bližším pohledu je vidět, že to má mouchy. I ministr Jurečka připouští, že se bude návrh ještě dopracovávat. A jak začínají připouštět i někteří další politici, skutečná důchodová reforma, která vyřeší problém definitivně, se kromě nápravy 1. pilíře neobejde bez posílení a zkvalitnění 3. pilíře.
Vážený pane ministře, nechtěl byste zadat dopracování důchodové reformy někomu, kdo umí počítat a je schopen poučit se z chyb? Vaši podřízení to očividně nejsou.
Autor článku již předložil vlastní návrh komplexní důchodové reformy, se kterou veřejnost seznámil (zde).
Anketa
Použité podklady:
- Web MPSV
- Autor návrhu: matematický model důchodového systému
