Článek
Důchodový systém můžeme vytvořit ze dvou základních pilířů, průběžného a kapitálového, který se také někdy označuje jako fondový. Každý z nich má své výhody a nevýhody, proto se ve většině zemí oba pilíře kombinují, což vede při vhodně nastaveném věku odchodu do důchodu k jeho stabilitě a dlouhodobé předvídatelnosti. A také k vysokým důchodům ve srovnání s úrovní mezd. To je přesně to, co občan od důchodového systému očekává.
A jak je to u nás? Už v roce 1994 byl průběžný 1. pilíř doplněn pilířem 3., kapitálovým, známějším jako penzijní spoření nebo lidově penzijko. Dalo by se proto říct, že ekonomičtí experti odvedli dobrou práci. Máme oba pilíře, které se vzájemně doplňují, a můžeme se tedy těšit na důchody na úrovni někde kolem 70 % předchozí mzdy. Ale jak vidíme na příkladu občanů, kteří po 30 letech spoření ve 3. pilíři odchází do důchodu s minimem úspor a důchodem někde mezi 30-40 % předchozí mzdy, bude někde problém. Neudělali náhodou ekonomičtí experti nějakou chybu?
Nejprve si na jednoduché úvaze ukážeme, co bychom měli od kapitálového pilíře v českých podmínkách očekávat:
Průběžný pilíř nyní zajistí průměrný důchod 20.000 Kč, což je 40 % předchozí mzdy. Abychom se dostali řekněme na 70 %, pak musí kapitálový pilíř přinést dalších 15.000 Kč. A k tomu je potřeba mít naspořeno 2.000.000 Kč v dnešních cenách. Jak toho dosáhneme? Pětadvacátník, který má do důchodu 40 let, může buď pravidelně spořit 6.500 Kč měsíčně při zhodnocení 1 % ročně, což je 2 % pod inflaci, nebo 1.500 Kč měsíčně při průměrném zhodnocení 8 % ročně, což je 5 % nad inflací. Průměrný výnos kolem 8 % ročně přitom není žádná fantazie, je reálně dosažitelný na světových kapitálových trzích.
A jakého výnosu dosahuje penzijko, zavedené v roce 1994? Pouze 1 % ročně. A jaký je nejčastější vklad na penzijko? Včetně státního příspěvku a příspěvku zaměstnavatele to je někde kolem 1.500 Kč měsíčně. Aha, ale při pravidelném spoření 1.500 Kč měsíčně po dobu 40 let a výnosu 1 % ročně si nenaspořím požadované 2 miliony, ale pouze 490.000 Kč.
Předchozí příklad nám ukázal, že hlavním problémem 3. kapitálového pilíře je souběh extrémně nízkého zhodnocení a nízkých vkladů. To je důvod, proč neplní funkci, kterou má v penzijním systému hrát. Člověk nemusí být ekonomický expert, aby viděl, že musí dojít buď k výraznému zvýšení výnosů, nebo k výraznému zvýšení vkladů, aby kapitálový pilíř svoji funkci plnil.
Podstatu problému tedy známe. A jak se s ním vypořádala naše ekonomická elita?
Chybu udělala již v roce 1994 při formulaci zákona o penzijním připojištění, když zakázala penzijním společnostem vykázat v jakémkoliv kalendářním roce ztrátu. To znemožňuje investovat do spořicích nástrojů s vyšším výnosem, protože ty mohou přinést v prvních letech spoření i přechodnou ztrátu. Tím vznikl ten extrémně nízký výnos 1 % ročně. Přitom je známo, že při spoření do nástrojů s vyššími výnosy, které trvá déle než 15 let, nehrozí riziko ztráty ani v nejhorších ekonomických scénářích. Je proto naprosto nepochopitelné, jak mohli ekonomičtí experti navrhnout takovéto nesmyslné podmínky penzijka, když typickou délkou spoření na důchod je 40 let!
To bylo na začátku. Mohli bychom říct, že i ekonomický expert je jen člověk a že chybovat je lidské. Tak se pojďme podívat, jak si počínali dál:
Po téměř 20 letech se někdo probudil a přišel s nápadem umožnit spoření na důchod s vyšším výnosem. Nelze dohledat, zda byl autorem této skvělé myšlenky ekonom, úředník nebo politik, ale v roce 2014 se zrodilo doplňkové penzijní spoření (DPS), které začalo nabízet spořící strategie s vyšším výnosem. Sláva, konečně bude kapitálový pilíř fungovat, tak jak má. Radost je však předčasná, jak zjistíme pohledem na dosavadní výsledky DPS. Jeho průměrný výnos je podle dat Asociace penzijních společností (APS) jen 2,9 % ročně, což je stále pod inflací. Při 40letém spoření sice úspory poskočí o 200.000 Kč na 690.000 Kč, ale potřebné 2 miliony jsou stále v nedohlednu.
V téže době, kdy se připravovalo spuštění DPS, zasedala druhá Bezděkova důchodová komise nabitá experty. Namátkou jmenujme Jiřího Rusnoka, budoucího guvernéra ČNB. O důchodovém systému se vyjádřila jednoznačně tak, že jeho kapitálový 3. pilíř nefunguje správně. A co s tím udělala? Místo toho, aby navrhla opatření na jeho zkvalitnění, tedy na zvýšení výnosů nebo vkladů, vymyslela z neznámého důvodu nový kapitálový pilíř označovaný jako 2. Ano, ten slavný 2. pilíř, který jedna vláda zavedla, aby ho vzápětí ta druhá zrušila.
A jsme v roce 2017, ve kterém končí práci další důchodová komise, tentokrát označovaná jako Potůčkova. V ní zasedal třeba současný šéf APS a největší penzijní společnosti Aleš Poklop. A na co přišla? Na to samé jako předešlá komise, že kapitálový 3. pilíř nefunguje správně. Můžete hádat, co navrhla na jeho zlepšení. Hádáte správně, zase nic.
No a ta poslední z roku 2020, kterou vedla ekonomická expertka Danuše Nerudová, se s kapitálovým pilířem ani nezatěžovala. Řešila přeci mnohem důležitější problém, a to jak stále menší balík peněz v průběžném 1. pilíři rozdělit mezi stále větší počet důchodců mnohem spravedlivěji, než se to dělalo dosud.
Na zásadní důchodovou reformu je už prý pozdě:
V současnosti většina ekonomických expertů, včetně těch, kteří zasedali v důchodových komisích a dnes radí vrcholným politikům, tvrdí, že na důkladnou důchodovou reformu je již pozdě. Občas se podřeknou a uvedou, že tím, co už údajně nemůžeme udělat, je vybudovat vedle průběžného pilíře ten kapitálový. Oni si nevšimli, že už ho 30 let máme? To by o jejich odborných „kvalitách“ vypovídalo vše. Ale je to mnohem horší. Oni o něm vědí, jak je patrné z výstupů většiny minulých důchodových komisí, ale neumí vahou své odborné autority zařídit, aby byl český důchodový systém stejně kvalitní, jako je tomu jinde ve světě (například zde). Tam ho určitě nevymýšleli politici, ale skuteční odborníci.
Výsledkem intelektuálního vzepětí naší ekonomické elity za posledních 30 let tak je nestabilní a naprosto nepředvídatelný důchodový systém financovaný na dluh, se kterým si politici nevědí rady. A stále větší armáda postupně chudnoucích důchodců.
Autor článku návrh důkladné důchodové reformy připravil a ve zjednodušené podobě zveřejnil (zde).
Anketa
Použité podklady
- Web MPSV
- Autor návrhu: matematický model důchodového systému
