Článek
Připomeňme si, že vlna občanského odporu byla vyvolána především agresivní komunikací předsedy hnutí Motoristé sobě Petra Macinky s prezidentem Petrem Pavlem, kterou si chtěl vynutit jmenování jeho stranického kolegy s velmi problematickou minulostí Filipa Turka ministrem.
Protestuje se ale i proti některým krokům vlády, které podle demonstrujících ohrožují základy našeho demokratického systému a naši zahraničněpolitickou orientaci založenou na pevném ukotvení v EU a NATO.
Demonstrantům se nelíbí například snaha omezit nezávislost veřejnoprávních médií zrušením koncesionářských poplatků, zpolitizovat státní správu změnou služebního zákona, zpochybňování nestrannosti soudů, ohrožování naší bezpečnosti neplněním našich závazků vůči NATO nebo snížením podpory bránící se Ukrajině.
Ale i prezident republiky zastává dlouhodobě a konzistentně, už od předvolební kampaně před svým zvolením, názor, že naše bezpečnost musí být jednoznačně postavena na aktivním zapojení do EU a NATO a že náš stát musí být budován na pevných demokratických základech a zásadách. Navíc se k tomu zavázal prezidentským slibem. A v tom je prakticky zajedno také se všemi opozičními politickými stranami.
Pojďme se tedy podívat, zda jsou postoje demonstrantů v otázkách naší demokracie, bezpečnosti a zahraničněpolitického směřování v rozporu s vůli většiny voličů vyjádřené v posledních parlamentních a prezidentských volbách.
Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že se posledních parlamentních a prezidentských voleb zúčastnil téměř stejný počet voličů (parlamentních 5.622.000, prezidentských 5.759.000). Petr Pavel přitom získal ve druhém kole prezidentské volby 3.360.000 hlasů, což je 58 %. A to je o 900.000 hlasů víc, než v parlamentních volbách získaly současné opoziční strany, a o 600.000 hlasů víc, než získaly strany vládní koalice!
Dá se tedy říct, že téměř 60 % všech voličů souhlasí se zásadami naší vnitřní a zahraniční politiky, které zastává a prosazuje prezident Pavel. A také, že s ním souhlasí i velké množství voličů, kteří v parlamentních volbách nevolili současnou opozici – Petra Pavla totiž volilo i nemálo voličů současné vlády, konkrétně 240 tisíc (20 %) voličů Ano a 155 tisíc (60 %) voličů Motoristů!
Už jenom na základě tohoto srovnání je možné konstatovat, že pokud demonstrace organizované Milionem chvilek pro demokracii vyjadřují podporu prezidentovi a současně nesouhlas s kroky vlády, které směřují k oslabení naší demokracie a obranyschopnosti a ke změně zahraničněpolitické orientace, pak jde o vyjadřování většinového názoru voličů!
A jaký politický program v oblasti demokracie, obranyschopnosti a zahraničněpolitického směřování předložily politické strany, které se dostaly do parlamentu, a kolik voličů tyto programy podpořilo?
Hnutí ANO volilo 37,3 % voličů, SPD 8,4 %, Motoristy 7,3 % a současné opoziční strany 47 %.
Žádná parlamentní strana nezpochybňuje naše členství v EU. Má tedy stoprocentní podporu voličů! To ale znamená, že vláda musí dělat kroky, které povedou k větší ekonomické a politické síle EU v rámci geopolitického boje, nikoliv k její dezintegraci a oslabování, což například souvisí s jednotným postojem EU vůči Ukrajině, Rusku a USA!
Pouze SPD se negativně vymezuje vůči našemu členství v NATO, i když zároveň tvrdí, že naši obranyschopnost budeme řešit v rámci obranných struktur, kterých jsme součástí. Členství v NATO tedy podporuje minimálně 92 % voličů. To ale znamená, že vláda musí dodržovat naše závazky vůči NATO, například zvyšovat obranný rozpočet postupně do roku 2035 na 5 % HDP ročně ze současných 2 %.
Kromě opozičních stran i Motoristé požadují zvýšení obranných výdajů nad 2 % ročně. Tento důležitý prvek naší bezpečnosti má tedy přímou podporu minimálně 54 % voličů.
Pouze hnutí ANO navrhuje změnu financování veřejnoprávních médií s údajným cílem zvýšit jejich nezávislost. 60 % voličů ale s takovou změnou nesouhlasí, protože se obává, že by to vedlo naopak k závislosti těchto médií na vůli vládnoucích politiků.
Žádná politická strana ve svém volebním programu netvrdí, že jsou naše soudy nedůvěryhodné. Nelze se proto divit, že jsou voliči nespokojeni s tím, když čelní představitelé vlády důvěryhodnost soudů zpochybňují, ať už se to týká Ústavního soudu v souvislosti s kompetenčním sporem o jmenování člena vlády, nebo obecných soudů ve věci premiérovy kauzy Čapí hnízdo.
A nakonec, žádná politická strana nemá ve svém volebním programu změnu služebního zákona, která by pod záminkou větší flexibility státních úředníků mohla spíše vést k politizaci státní správy a ke snadnějšímu propouštění těch politicky nepohodlných. Pokud se tedy na náměstích protestuje proti záměru vlády služební zákon změnit, tak to vyjadřuje názor drtivé většiny voličů!
Závěrem můžeme shrnout, že osočování demonstrantů a Milionu chvilek pro demokracii ze zpochybňování volebních výsledků a prosazování menšinových názorů se zcela míjí s realitou. Je tomu právě naopak, tyto protesty ve skutečnosti reprezentují většinové názory voličů ve zcela zásadních otázkách naší vnitřní a zahraniční politiky, jak je v tomto článku doloženo, a proto mají tak obrovskou podporu! Těmi, kdo většinový názor voličů nectí, je tedy především vláda a její někteří členové.
Použité zdroje:
Výpočty autora článku
