Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde v podání Aleny Schillerové

Pomalu ale jistě se nám blíží parlamentní volby. Voliče proto určitě zajímá, co jim politické strany a uskupení nabídnou a zda jim mohou věřit, že dané sliby splní. Jak to ale zjistit? Třeba sledovat, jak argumentují k tématům, u kterých se dá skutečný stav věcí bezpečně ověřit.

Dobrou příležitost jsme k tomu měli minulou neděli v pořadu Otázky Václava Moravce, kde se za odborného dohledu Evy Zamrazilové utkali Alena Schillerová se Zdeňkem Stanjurou. Diskutovali k několika ekonomickým tématům, mezi kterými byla i dvě následující.

1. Mělo snížení DPH u potravin vliv na snížení jejich cen pro občany?

Vláda Petra Fialy snížila od 1. ledna 2024 DPH u potravin z 15 % na 12 % (zde). Bývalá ministryně financí ale tvrdila, že to k zamýšlenému snížení cen pro spotřebitele nevedlo. Podívejme se na to, jaké argumenty použili účastníci diskuse k podpoře svých názorů:

Z.S.: V květnu 2024 došlo meziročně ke snížení cen potravin o 6 %, na což mělo vliv několik faktorů a mezi nimi i snížení DPH u potravin o 3 procentní body. Zjistili jsme také, že kromě vajec a másla se zvýšení cen u zemědělců a zpracovatelů nepromítlo do koncových cen potravin.

Poznámka autora: Není bez zajímavosti, že k největším producentům jak másla, tak vajec patří firmy vlastněné Andrejem Babišem (zde).

A.S.: Snížení DPH u potravin se nepromítlo do cen pro zákazníky, ale umožnil jste tím, pane ministře, obchodním řetězcům namastit si kapsy 14 miliardami.

V.M.: Z  čeho čerpáte informace, že se snížení DPH nepromítlo do cen potravin?

A.S.: Jako všichni ostatní, z dat ČSÚ. Samozřejmě těch vlivů je tam mnohem víc, ale rozhodně to nebylo snížením DPH. Prostě jsem přesvědčena o tom, že snížení DPH na ceny vliv nemělo, prostě ty 3 procentní body zůstaly v kapse řetězcům, zatím si stojím.

E.Z.: Na základě mezinárodního srovnání byl u nás v roce 2024 velmi příznivý vývoj maloobchodních cen potravin a pozitivní vliv snížení DPH je nepopiratelný.

Když si to shrneme, tak ministr Stanjura dokládá snížení cen potravin tvrdými statistickými daty. Netvrdí přitom, že k němu došlo pouze snížením DPH, které zavedla současná vláda, ale korektně připouští, že to byl jeden z více faktorů.

Jak se ale říká, kdo chce psa být, hůl si vždy najde. A tak bývalá ministryně financí, když se snaží dobré výsledky současné vlády zdiskreditovat, tak si vystačí s tím, že ona si prostě myslí, že vláda občany poškodila. A basta.

2. Povede zavedení EET 2.0 k lepšímu výběru daní?

Hnutí ANO se netají tím, že pokud bude po volbách sedět ve vládě, tak jako jeden z prvních kroků znovu zavede EET, což je zkratka pro elektronickou evidenci tržeb. A tvrdí, že tím zajistí omezení šedé ekonomiky a výrazně zvýší příjmy státního rozpočtu.

Strhla se k tomu vášnivá diskuse:

Z.S.: Podle studie Evropské komise za rok 2022 o rozsahu šedé ekonomiky (zde) jsme 7. nejlepší a jsme hluboko pod průměrem.

Poznámka autora: Evropská komise dlouhodobě zkoumá velikost šedé ekonomiky a daňových úniků v jednotlivých členských zemích. Počítá ji jako podíl skutečně vybraného objemu daní vůči jeho maximální teoretické hodnotě. A označuje to jako daňovou mezeru, anglicky VAT Gap.

A.S.: To ale bylo díky námi zavedenému kontrolnímu hlášení a EET.

Z.S.: EET už ale od roku 2020 nefunguje, protože jste ho v roce 2020 pozastavili a my jsme ho pak v roce 2022 zrušili.

A.S.: To se tam ještě neprojevilo.

Z.S.: Ve studii je výslovně uvedeno, že není žádná souvislost mezi velikostí daňové mezery a tím, zda jsou nebo nejsou digitální nástroje jako EET zavedeny. Průměrná daňová mezera je za rok 2022 v EU 7 %, u nás je 4,2 % a očekává se, že dále klesne.

Poznámka autora: V roce 2024 se na daních vybralo 1.750 mld. Kč (zde). To znamená, že stát nedokáže vybrat daně v objemu 74 mld. Kč. Pro srovnání, deficit státního rozpočtu za rok 2024 byl 252 mld. Kč.

A.S.: Nejcitovanější Český ekonom profesor Tomáš Havránek odhadl, že zrušením EET přišla naše ekonomika o 2 až 3 % HDP.

E.Z.: Ta 3 % HDP, to musí být velký omyl, protože 3 % HDP je nějakých 240 mld. a v roce 2024 bylo celé DPH 380 mld. To je prostě absurdní a zavádějící údaj, a není proto možné ho brát vážně.

A.S.: Využívání EET budeme podporovat daňovými úlevami. Nepočítáme ale s tím, že bychom zvětšovaly počet daňových výjimek. Daňové výjimky by neměly být žádné, je to cesta do pekel.

Z.S.: To je úsměvné, žádnou daňovou výjimku zavést nechcete, ale přemýšlíte o slevách v daňovém systému, což jsou daňové výjimky.

A.S.: Díky EET se budou řádně vybírat daně, a nebude proto potřeba daně zvyšovat. Vy lidem zvyšujete daně místo toho, abyste je řádně vybíral.

Z.S.: Musím se ohradit proti tomu, že nevybíráme daně. Studie evropské komise dokazuje, že je vybíráme velmi dobře:

„Podle posledního reportu Evropské komise klesala v letech 2019 až 2022 daňová mezera na DPH vyjadřující velikost daňových úniků a šedé ekonomiky v ČR víc než dvakrát rychleji než je průměr EU. Za celou EU klesla daňová mezera o 4 procentní body z 11 na 7 %, v ČR o 9,3 procentního bodu z 13,5 na 4,2 %.“

Tak kdo má pravdu, Stanjura, nebo Schillerová? Není nic jednoduššího než si to ukázat na vývoji velikosti šedé ekonomiky v čase. K tomu jsme využili data ze zpráv Evropské komise, která máme k dispozici od roku 2006. Vývoj vidíme v následujícím grafu, když pro lepší přehlednost ostatní státy uvádíme až od roku 2018:

Graf nám poskytuje velmi zajímavé informace:

Pokud tedy paní Schillerová tvrdí, že současná vláda špatně vybírá daně, pak nemluví pravdu. Současná vláda totiž vybírá daně výrazně lépe než dvě předešlé vlády, ve kterých hnutí ANO sedělo.

Nemluví pravdu ani tehdy, když tvrdí, že zavedením EET dosáhla lepšího výběru daní. Pravda je taková, že se výběr daní po zavedení EET prokazatelně zhoršil a zlepšil se až po jeho zrušení.

Paní Schillerová se prostě opět snaží pomocí prokazatelně nepravdivých informací vládu před občany očerňovat.

Občan – volič má ale na výběr: Může si zvolit politiky, kteří asi neudělali všechno úplně nejlíp, ale nelžou a nechvástají se. Nebo politiky, kteří se ve snaze dostat k moci neštítí ani lhaní.