Článek
Tato námitka francouzského premiéra vyřčená před volbami do Evropského parlamentu, o níž jsem psal už dříve, zněla: „Uvědomujete si, že se nám podařilo přimět je (tj. země východní Evropy) k podpisu dohody (tj. migračního paktu), která říká: buď přijmete imigranty jako Francie, Španělsko nebo Itálie, nebo budete platit za ochranu hranic?“
Bylo to od Gabriela Attala jen takové plácnutí, nebo tím nechtěně něco prozradil? Zkusme se na to podívat.
Roční cyklus povinné solidarity začne každý rok tím, že Evropská komise posoudí, zda některé státy nečelí tzv. migračnímu tlaku. Na snímku vidíte 17 základních z více než 20 kritérií, podle kterých to bude Evropská komise posuzovat.
Žlutě jsem podbarvil kritéria, která už dnes migračně nejzatíženější státy EU splňují mnohem více než státy bývalého východního bloku. My budeme naplňovat pouze jednou kritérium, které jsem zvýraznil červeně. Ostatní splňujeme jen zanedbatelně, nebo vůbec. Mimochodem, právě tohle červeně vyznačené kritérium je ona slavná „Rakušanova výjimka“. Je dobře, že v paktu je, ale není to víc, než toto jediné kritérium. Nicméně vraťme se k věci.
Článek 9 odst. 3 nařízení o řízení azylu a migrace, tj. klíčové části migračního paktu.
Teprve stát, který bude na základě posouzení VŠECH těchto kritérií označen jako stát čelící migračnímu tlaku, bude moci požádat Radu EU o úlevu z povinné solidarity. Jenže předtím, než se taková žádost dostane na Radu EU, ji znovu posoudí Evropská komise. A opět povinně podle VŠECH těchto 17+ kritérií, která taková Francie výrazně splňuje prakticky všechna. My pouze jedno z nich a možná jen dočasně.
Co z toho vyplývá? Podle mého názoru toto:
- Nikde není napsáno, že Česká republika bude nutně uznána jako země čelící migračnímu tlaku. Je velmi pravděpodobné, že zemím, které naplní více z předepsaných kritérií, bude postavení zemí pod migračním tlakem přiznáváno přednostně před těmi, které jich naplní méně.
- Rada EU nemůže přiznat úlevu z povinné solidarity většímu počtu zemí EU, protože systém povinné solidarity by se zhroutil. Odhaduji proto, že se s těmito úlevami bude spíše šetřit a budou přednostně přiznávány zemím pod největším migračním tlakem, tj. zemím, které splňují více kritérií.
- Na snímku vidíte, jaký obrovský nepoměr je mezi počtem kritérií naplněných Francií, Itálií, Španělskem, Řeckem atd. (žlutá zvýraznění) a počtem kritérií naplněných zeměmi bývalého východního bloku (jediné červeně zvýrazněné kritérium). Bylo by s velkým podivem, kdyby tento velký nepoměr neměl dopady na rozhodování o úlevách z migrační solidarity.
- Lze tudíž odhadovat, že migrační tlak a úlevy z povinné solidarity budou spíše přiznávány státům jižní Evropy, ale také Francii nebo Německu, než České republice a dalším státům východní Evropy.
- Nezapomeňme v této souvislosti, že cca 80 % migrační zátěže nesou státy, Francie mezi nimi, které pohodlně dají dohromady hlasovací většinu v Radě EU a současně jsou to státy nejvíce migračně zatížené. Naznačený scénář pro ně nebude problém prosadit.
- Je to realistický scénář, ve kterém mohou být státy bývalého východního bloku pravidelně přinuceny nést nepřiměřeně vysoký podíl povinné solidarity.
- Migrační pakt začne naplno fungovat až za dva roky. Detaily jeho aplikace vyjdou najevo teprve potom a postupně. Přesto bychom výše uvedené měli už dnes považovat za významné riziko, které je s povinnou solidaritou spojeno.
Otázka na závěr
Co si tedy podle vás francouzský premiér doopravdy myslí o migračnímu paktu a východní Evropě?
