Hlavní obsah
Věda a historie

Lee Harvey Oswald vzbuzuje otázky, na něž se odpovídá velmi těžko

Foto: Dallas Police; Warren Commission/Wikimedia Commons, Public domain

Lee Harvey Oswald několik hodin po atentátu, kdy byl zatčen dallaskými policisty

Připomínka domnělého vraha prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho vyznívá možná zajímavě, ale pouze pro někoho, kdo o atentátu na amerického prezidenta nikdy nečetl. Zkusme jeho osobu trochu rozebrat.

Článek

Ve své stati na Médium.cz autorka (tedy předpokládám, že jde o autorku, pokud je Agnes Blümel muž, nechť přijme mou omluvu z důvodu špatného odhadu u ryze ženského jména) představuje opravdu nejnutnější údaje, v podstatě jen povrchní shrnutí, z něhož vlastně nevyplývá, proč by dotyčný na prezidenta USA střílet měl či neměl. Jde o konstatování v duchu Warrenovy komise, doplněné o osud jeho běloruské manželky, a kromě vágních odkazů na tvrzení historiků - mimochodem poměrně často zpochybňovaných - se nic dalšího nedozvíme.

Svět si možná sliboval od odtajnění další várky dokumentů, které nejdřív Joe Biden a poté i krátce Donald Trump odkládali, nějaký třeskutý důkaz, ale nic zásadního se neobjevilo. Takže bychom mohli připomenout věci hodně důležité, o nichž se příliš často nemluví a ve zmíněném článku o nich není ani písmenko.

Podezřelé chování

Na úvod bych rád položil otázku: pokud se rozhodnete zastřelit nejmocnějšího muže supervelmoci a nehodláte se bezprostředně po činu vzdát ramenu spravedlnosti, budete se chovat jako člověk s nulovou sebereflexí a navíc na sebe upozorňovat kde to jenom jde, abyste byli maximálně podezřelí? Oswald totiž po návratu z Běloruska nedělal nic jiného. Pokud pomineme jeho kontroverzi na kubánském velvyslanectví, pak se zapojil do činnosti Fair Play for Cuba Comittee, což obnášelo v ulicích New Orleans rozdávání brožurek podporujících spravedlivý boj Kubánců za nezávislost.

Navíc se stýká s podezřelými lidmi zapletených do různých ilegálních činností, na což později upozornil prokurátor Jim Garrison. Přesto si mohl Oswald pořídit zbraň a záhy hodlal vyzkoušet, jak si s ní poradí. Jinými slovy - choval se tak nápadně a podezřele, že skutečně dokázal vzbudit očekávanou pozornost.

Ostrostřelec netrefil generála

Více než půl roku před atentátem na Kennedyho se měl Oswald pokusit zastřelit amerického generála Edwina Andersona Walkera. Své ženě napsal vzkaz o svém úmyslu a ve večerních hodinách 10. dubna 1963 měl vystřelit na generála v jeho sídle. Použil stejnou zbraň (karabinu Carcano) s optickým zaměřovačem, ale přestože byl ke svému cíli podstatně blíž než když střílel z budovy Texaského knižního velkoskladu na prezidena Kennedyho, svou oběť netrefil, ačkoliv generál seděl nehnutě za stolem.

Jak se na tuto okolnost přišlo? Existuje onen vzkaz napsaný Oswaldem Marině, navíc jí o svém činu po návratu domů řekl. Sdělil ji také, že pušku musí zakopat, ale hodlá ji v budoucnu opět použít. Jakkoli Marina neuměla dobře anglicky, už takhle je velmi podezřelé, že by celou věc nechala jen tak plavat.

Co nebylo řečeno o Oswaldovi po vraždě Kennedyho

Když Oswald údajně zastřelil prezidenta (odborníci na střelné zbraně se shodli, že karabina Carcano je tak mizerná, že by to nedokázal ani olympijský vítěz), z místa činu klidně odešel, poté se autobusem a následně taxíkem dopravil do svého domu, kde se měl převléknout, a při další cestě na rohu dallaské 10. Avenue a Patron street bez zjevných důvodů zastřelil strážníka J. D. Tippita. při čemž ho vidělo několik svědků a jejich výpovědi byly natolik „neuspokojivé“, že se později stali předmětem vyhrožování a šikany. Poté se vrahova stopa ztrácí, aby se hodinu a deset minut Oswald objevil u kina Texas Theatre, kam měl údajně vniknout bez placení - přitom existují svědectví, že si normálně koupil lístek. Po upozornění prodavače obuvi Johnny Brewera ho přímo v sále zatkla dallaská policie.

Oswald se pokoušel s muži zákona prát a hodlal použít revolver, ale nakonec byl zpacifikován. Zajímavé je, že u něj byl nalezen revolver ráže 38 (výrobní číslo V 510 210), ale podle policejní zprávy měl být Tippit zastřelen automatickou pistolí. Navíc zpočátku Oswald vůbec nebyl s atentátem na Kennedyho spojován.

Opravdu konspirace?

Existují samozřejmě konspirace a tou nejzajímavější a nejdiskutovanější je tvrzení, že Oswald měl svého dvojníka. Jakkoli to zní podivně, jako totální nesmysl tuto verzi brát nelze. Nejenže před atentátem i bezprostředně po něm nemálo svědků tvrdilo, že vidělo Oswalda na rozdílných místech, kde současně zkrátka nemohl být. Když se totiž podíváme na Tippitovu smrt, mohl být zastřelený policista jedním z důležitých bodů.

Pokud totiž existovali dva Oswaldové (toto téma je opravdu široce komentováno i s dostupnou dokumentací), tak ve chvíli, kdy by byl dopaden ten, který nic nespáchal, rychle by se celé spiknutí odhalilo. Zdůrazňuji, že se jedná o studii pravděpodobného postupu, mající ovšem svou logiku. Nepravý Oswald zastřelí policistu a bude předpokládat, že jeho kolegové poté, co dostanou o incidentu zprávu, pokusí se nepohodlného Oswalda dostat - a jak známe americký přístup, asi by se s ním nikdo příliš nebavil. Problém byl ale v tom, že hlídka, která v kině Texas Theatre zasahovala, o smrti Tippita ještě nebyla informována, provedla proto normální zatčení.

Musel zmizet

Tím se také vysvětlují další kroky. Oswald byl hned po zatčení vyslýchán - jednou odpoledne, podruhé večer, přičemž popírá jak zastřelení Tippita, tak i Kennedyho, z čehož je obviněn až odpoledne. Je nanejvýš podivné, že z těchto výslechů nebyly pořízeny žádné nahrávky.

Lze tedy předpokládat, že Oswald nebyl odstraněn, jak bylo očekáváno, takže na scénu musel nastoupit Jacob Levin „Jack Ruby“ Rubinstein. I tady je zajímavý fakt, že šlo o muže, který prezidenta Kennedyho z duše nenáviděl, stejně jako jeho bratra Roberta, přesto když v 11:12 onoho nedělního 24. listopadu 1963 v podstatě Oswalda popravil, vykřikl: „Zabil jsi mého prezidenta, ty kryso!“

Epilog

Od atentátu uteklo více než 60 let a i přes použití nejnovějších technických vymožeností definitivní vyřešení snad nejdiskutovanějšího atentátu hlavy státu stále není na dohled. Pamětníci vymírají a svět má jiné starosti, než hledat, co se vlastně v Dallasu stalo. To ale neznamená, že bychom si neměli připomínat i některé detailní a kontroverzní okolnosti, nicméně pocházející z doložených zdrojů, jakým například dallaské Museum of 6th floor je.

Zdroje:

Atentáty, které měly změnit svět (V. P. Borovička, Baronet, 2007) - ISBN 978-80-7214-978-0

Dallas 1963 (B. Minutaglio, S. L. Davis, Grand Central Publishing, 2013) - ISBN 978-14-5552-211-8

JFK and The Unspeakable (James W. Douglass, Orbis Books, 2008) - ISBN 978-15-7075-755-6

6th Floor Museum Dallas

Novinový archiv, televizní dokumenty

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz