Článek
Ve své stati na Médium.cz autorka (tedy předpokládám, že jde o autorku, pokud je Agnes Blümel muž, nechť přijme mou omluvu z důvodu špatného odhadu u ryze ženského jména) představuje opravdu nejnutnější údaje, v podstatě jen povrchní shrnutí, z něhož vlastně nevyplývá, proč by dotyčný na prezidenta USA střílet měl či neměl. Jde o konstatování v duchu Warrenovy komise, doplněné o osud jeho běloruské manželky, a kromě vágních odkazů na tvrzení historiků - mimochodem poměrně často zpochybňovaných - se nic dalšího nedozvíme.
Svět si možná sliboval od odtajnění další várky dokumentů, které nejdřív Joe Biden a poté i krátce Donald Trump odkládali, nějaký třeskutý důkaz, ale nic zásadního se neobjevilo. Takže bychom mohli připomenout věci hodně důležité, o nichž se příliš často nemluví a ve zmíněném článku o nich není ani písmenko.
Podezřelé chování
Na úvod bych rád položil otázku: pokud se rozhodnete zastřelit nejmocnějšího muže supervelmoci a nehodláte se bezprostředně po činu vzdát ramenu spravedlnosti, budete se chovat jako člověk s nulovou sebereflexí a navíc na sebe upozorňovat kde to jenom jde, abyste byli maximálně podezřelí? Oswald totiž po návratu z Běloruska nedělal nic jiného. Pokud pomineme jeho kontroverzi na kubánském velvyslanectví, pak se zapojil do činnosti Fair Play for Cuba Comittee, což obnášelo v ulicích New Orleans rozdávání brožurek podporujících spravedlivý boj Kubánců za nezávislost.
Navíc se stýká s podezřelými lidmi zapletených do různých ilegálních činností, na což později upozornil prokurátor Jim Garrison. Přesto si mohl Oswald pořídit zbraň a záhy hodlal vyzkoušet, jak si s ní poradí. Jinými slovy - choval se tak nápadně a podezřele, že skutečně dokázal vzbudit očekávanou pozornost.
Ostrostřelec netrefil generála
Více než půl roku před atentátem na Kennedyho se měl Oswald pokusit zastřelit amerického generála Edwina Andersona Walkera. Své ženě napsal vzkaz o svém úmyslu a ve večerních hodinách 10. dubna 1963 měl vystřelit na generála v jeho sídle. Použil stejnou zbraň (karabinu Carcano) s optickým zaměřovačem, ale přestože byl ke svému cíli podstatně blíž než když střílel z budovy Texaského knižního velkoskladu na prezidena Kennedyho, svou oběť netrefil, ačkoliv generál seděl nehnutě za stolem.
Jak se na tuto okolnost přišlo? Existuje onen vzkaz napsaný Oswaldem Marině, navíc jí o svém činu po návratu domů řekl. Sdělil ji také, že pušku musí zakopat, ale hodlá ji v budoucnu opět použít. Jakkoli Marina neuměla dobře anglicky, už takhle je velmi podezřelé, že by celou věc nechala jen tak plavat.
Co nebylo řečeno o Oswaldovi po vraždě Kennedyho
Když Oswald údajně zastřelil prezidenta (odborníci na střelné zbraně se shodli, že karabina Carcano je tak mizerná, že by to nedokázal ani olympijský vítěz), z místa činu klidně odešel, poté se autobusem a následně taxíkem dopravil do svého domu, kde se měl převléknout, a při další cestě na rohu dallaské 10. Avenue a Patron street bez zjevných důvodů zastřelil strážníka J. D. Tippita. při čemž ho vidělo několik svědků a jejich výpovědi byly natolik „neuspokojivé“, že se později stali předmětem vyhrožování a šikany. Poté se vrahova stopa ztrácí, aby se hodinu a deset minut Oswald objevil u kina Texas Theatre, kam měl údajně vniknout bez placení - přitom existují svědectví, že si normálně koupil lístek. Po upozornění prodavače obuvi Johnny Brewera ho přímo v sále zatkla dallaská policie.
Oswald se pokoušel s muži zákona prát a hodlal použít revolver, ale nakonec byl zpacifikován. Zajímavé je, že u něj byl nalezen revolver ráže 38 (výrobní číslo V 510 210), ale podle policejní zprávy měl být Tippit zastřelen automatickou pistolí. Navíc zpočátku Oswald vůbec nebyl s atentátem na Kennedyho spojován.
Opravdu konspirace?
Existují samozřejmě konspirace a tou nejzajímavější a nejdiskutovanější je tvrzení, že Oswald měl svého dvojníka. Jakkoli to zní podivně, jako totální nesmysl tuto verzi brát nelze. Nejenže před atentátem i bezprostředně po něm nemálo svědků tvrdilo, že vidělo Oswalda na rozdílných místech, kde současně zkrátka nemohl být. Když se totiž podíváme na Tippitovu smrt, mohl být zastřelený policista jedním z důležitých bodů.
Pokud totiž existovali dva Oswaldové (toto téma je opravdu široce komentováno i s dostupnou dokumentací), tak ve chvíli, kdy by byl dopaden ten, který nic nespáchal, rychle by se celé spiknutí odhalilo. Zdůrazňuji, že se jedná o studii pravděpodobného postupu, mající ovšem svou logiku. Nepravý Oswald zastřelí policistu a bude předpokládat, že jeho kolegové poté, co dostanou o incidentu zprávu, pokusí se nepohodlného Oswalda dostat - a jak známe americký přístup, asi by se s ním nikdo příliš nebavil. Problém byl ale v tom, že hlídka, která v kině Texas Theatre zasahovala, o smrti Tippita ještě nebyla informována, provedla proto normální zatčení.
Musel zmizet
Tím se také vysvětlují další kroky. Oswald byl hned po zatčení vyslýchán - jednou odpoledne, podruhé večer, přičemž popírá jak zastřelení Tippita, tak i Kennedyho, z čehož je obviněn až odpoledne. Je nanejvýš podivné, že z těchto výslechů nebyly pořízeny žádné nahrávky.
Lze tedy předpokládat, že Oswald nebyl odstraněn, jak bylo očekáváno, takže na scénu musel nastoupit Jacob Levin „Jack Ruby“ Rubinstein. I tady je zajímavý fakt, že šlo o muže, který prezidenta Kennedyho z duše nenáviděl, stejně jako jeho bratra Roberta, přesto když v 11:12 onoho nedělního 24. listopadu 1963 v podstatě Oswalda popravil, vykřikl: „Zabil jsi mého prezidenta, ty kryso!“
Epilog
Od atentátu uteklo více než 60 let a i přes použití nejnovějších technických vymožeností definitivní vyřešení snad nejdiskutovanějšího atentátu hlavy státu stále není na dohled. Pamětníci vymírají a svět má jiné starosti, než hledat, co se vlastně v Dallasu stalo. To ale neznamená, že bychom si neměli připomínat i některé detailní a kontroverzní okolnosti, nicméně pocházející z doložených zdrojů, jakým například dallaské Museum of 6th floor je.
Zdroje:
Atentáty, které měly změnit svět (V. P. Borovička, Baronet, 2007) - ISBN 978-80-7214-978-0
Dallas 1963 (B. Minutaglio, S. L. Davis, Grand Central Publishing, 2013) - ISBN 978-14-5552-211-8
JFK and The Unspeakable (James W. Douglass, Orbis Books, 2008) - ISBN 978-15-7075-755-6
6th Floor Museum Dallas
Novinový archiv, televizní dokumenty
