Článek
Film „Bratři“ režírovaný Tomášem Mašínem, vzdáleným příbuzným hlavních postav, vypráví příběh sourozenců Josefa a Ctirada Mašínových, kteří v 50. letech 20. století bojovali proti komunistickému režimu. Film se zaměřuje na jejich odbojovou činnost a útěk do Západního Berlína. Před českou premiérou filmu byl Josef Mašín pozván k jeho zhlédnutí. Po zhlédnutí snímku vyjádřil Josef Mašín zklamání, a to především ze zobrazení postav a událostí ve filmu, které podle něj nereflektovaly skutečnost. Mimo jiné uvedl, že postavy ve filmu sice nesou jejich jména, ale neshodují se s jejich skutečnými osobnostmi či událostmi z jejich života【forbes.cz】.
Josef Mašín také v médiích uvedl, že film „není o něm s bratrem“ a škodí jejich obrazu【cnn.iprima.cz】. Film je obecně předmětem kontroverze, a to zejména kvůli zobrazení některých událostí a postojů hlavních postav, které jsou ve veřejnosti dodnes předmětem diskuse. Film nezobrazil některé sporné okamžiky činnosti bratrů Mašínových, což může být jedním z důvodů nespokojenosti Josefa Mašína【denik.cz】.
Film „Bratři“ se tak stává dalším dílem v řadě, které se snaží zpracovat historické události a osobnosti z české minulosti, ale zároveň vyvolává diskuse o tom, jak věrně a objektivně je možné takové události a postavy na filmovém plátně zobrazit.
Otázka, zda bychom měli bratry Mašínovy považovat za hrdiny nebo za vrahy, je složitá a často se na ni názory různí v závislosti na osobních přesvědčeních, historickém kontextu a interpretaci událostí. Zde jsou některé aspekty, které mohou pomoci při formování názoru na tuto otázku:
1. Historický kontext:
- V době, kdy bratři Mašínové působili, bylo Československo pod komunistickou nadvládou, která byla často spojena s politickou represemi a porušováním lidských práv.
- Mnoho lidí považuje jejich činy za odvážný odpor proti tyranskému režimu.
2. Násilné akce:
- Bratři Mašínové a jejich skupina používali násilí jako prostředek k dosažení svých cílů. Byly při tom ztráty na životech, což někteří lidé považují za nepřijatelné a označují je za vrahy.
- Na druhou stranu, někteří lidé argumentují, že jejich násilné akce byly oprávněné v kontextu boje proti utlačovatelskému režimu.
3. Právo na odpůrce:
- Historicky bylo mnoho odbojových hnutí, která používala násilí k dosažení svých cílů, později oslavována jako hrdinská.
- Válečné právo a mezinárodní humanitární právo uznávají právo na ozbrojený odpor v určitých okolnostech, zejména proti okupačním silám a utlačovatelským režimům. Zda byly podmínky, za kterých bratři Mašínové působili, oprávněním pro násilný odpor, je věcí interpretace.
4. Veřejné mínění:
- Veřejné mínění je v České republice rozděleno. Někteří považují bratry Mašínovy za hrdiny, zatímco jiní je vidí jako teroristy nebo vrahy.
V otázce násilí v odboji proti komunismu je třeba zvážit, zda byly násilné metody jedinou nebo nejúčinnější cestou k dosažení politické změny v daném historickém kontextu, a zda byly tyto akce proporcionální a diskriminační v souladu s normami mezinárodního humanitárního práva. Je to komplexní etická a právní otázka, která nemá jednoznačnou odpověď.
