Článek
Absolutně nemá smysl, abyste na film chodili, rozčilovali se a riskovali, že dostanete v setmělém sále infarkt nebo mrtvici.
Pokud jsou pro vás bratři Mašinové a jejich souputníci hrdiny, znáte jejich příběh nazpaměť, pak jste vřele vítáni a užijte si autenticky syrovou atmosféru útěku sychravým říjnovým Východním Německém, od kterého nás právě v těchto dnech dělí rovných 70. let. Pečetí kvality vám bude, že se řada scén točila na autentických místech, kam režiséra dovedl Josef Mašín osobně.
A pokud patříte k většině, která váhá a nestaví se rezolutně ani na jednu stranu, měl by pro vás příběh mladých kluků, kteří vzali vážně výzvu komunistů k boji a začali se stavět proti nastupující totalitě se zbraněmi v rukou, povinným zážitkem. Pravda, užijete si ho o něco víc, pokud se předem alespoň trochu seznámíte s příběhem jejich otce - Největším hříchem bratří Mašínů je fakt, že přežili - Seznam Médium a také si projdete nelehký, ale statečný život jejich sestry Zdeňky. Ano, té Zdeňky Mašínové, kterou 28. října vyznamenal ve Vladislavském sále prezident Petr Pavel. Nejstatečnější z Mašínů se nikdy nevzdává a konečně dostane vyznamenání od prezidenta - Seznam Médium
Režisér Tomáš Mašín (shoda jména není náhoda, jedná se o vzdáleného příbuzného hrdinů filmu) natočil řemeslně poctivý a přitom hodně věrný příběh. Šťastnou ruku prokázal nejen při výběru ústředních rolí Radka (Jan Nedbal) a Josefa (Oskar Hes), jejich matky Zdeňky (Tatiana Dyková), ale i v těch epizodních.
Drobnou, ale výraznou roli babičky Emmy dostala Daniela Kolářová, která sice na plátně není dlouho, ale o to výrazněji je vtištěná do životů všech sourozenců Mašínových, což se projevuje v dialozích a jednáních postav. Babička se o ně starala za války, kdy byli jejich rodiče zatčeni a díky ní nešli kluci na převýchovu do Říše, Nenda (Zdeňka) jako mrzáček na smrt. Jako dospívající ji sice nemuseli a její nezpochybnitelnou roli ve svých životech ocenili až s postupujícím věkem.
Dvojznačnou roli Zbyňka Roušara, přítele matky Zdeňky Mašínové a bývalého špičkového diplomata, kterého nový režim poslal manuálně pracovat, a dodnes není jisté, jestli nebyl na Mašíny „nasazený“ STB, výborně vystihl Matěj Hádek.
Naopak ne moc šťastně vyznívá role Milana Paumera, kterého představuje Adam Ernest. Nevím, zda mu to nařizoval přímo scénář, ale vedle obou výrazných herců v rolích Mašínů působí doslova neviditelně, byť v jejich příběhu hrál i on výraznou roli a jako jedinému se kromě nich podařilo skutečně dostat až k vytoužené svobodě.
Co mi v celém filmu nesedělo, byl „hodný/zlý“ vyšetřovatel v podání německého herce Stefana Konarskeho. Zatímco českým příslušníkům kde-co během vyšetřování uteče, pražský neodsunutý Němec přijde doslova na každou nitku, která propojuje jednotlivé činy neznámé odbojové skupiny, spojí si ji s bratry Mašíny a je jim na stopě až do posledního kroku v západním Berlíně.
Uvěřitelnost celému filmu dává spojení s posledním přeživším celé anabáze - Josefem Mašínem, který si s režisérem při přípravných pracích na filmu prošel nejdůležitější body jejich útěku Východním Německem a objasnil mu i některé zdánlivě nelogické činy, které dodnes vyvolávají kontroverzi.
Milým mrknutím do kamery je pak závěrečný úsměv Zdeňky Mašínové v podání Karolíny Ley Novákové v momentě, kdy jí po propuštění z vězení dojde, že se jejím bratrům útěk podařil a alespoň někdo z celé rodiny bude žít konečně svobodně.
Více informací najdete:
