Článek
Pokud vás zaujala barnumská reklama na poslední román Dana Browna s harvardským symbologem Robertem Langdonem coby hlavním hrdinou a pořídili jste si výtisk nebo e-book hned po jeho zářijovém představení na Staroměstské radnici, nejspíš už máte tohle zklamání za sebou.
Schválně jsem si dala pár týdnů odstup a teprve pak otevřela objemný svazek pražské „langdonovky“ s mírným očekáváním, jak se spisovateli z druhé strany zeměkoule podařilo dostat se „pod kůži“ našemu hlavnímu městu.
Dan Brown se sice - pomocí intenzivní edukace českých spolupracovníků - zaměřil i na méně známá místa, takže jeho hrdinové se tentokrát nenahánějí po nádvořích Pražského hradu, nebo neobjevují tajnou skrýš přímo pod Staroměstským náměstím, jak tomu bylo v minulých knihách ze série „langdonovek“. V nich totiž nezůstala ušetřena nejedna památka Říma, Paříže, Washingtonu, Benátek i dalších měst. Naopak budiž Brownovi přičteno k dobru, že si poctivě „obšlapal“ lokace, kam děj své novinky hodlal zasadit.
Dan Brown v knihovně Klementina
Přesto klouže po povrchu a propůjčuje Praze spíš „hollywoodskou“ atmosféru s maskami prohánějícími se ulicemi za bílého dne i v nočním čase. Je to jiná Praha, než jak ji znají domorodci, případně Češi, kteří zavítají do hlavního města a pohlížejí na ní o poznání méně romanticky. Pohříchu je Brownova Prahy pouhou kulisou a román by se klidně mohl odehrávat třeba v Budapešti, Krakově nebo v Rize, ať zůstaneme uprostřed Evropy. To, že padla volba právě na Prahu, byla spíš marketingová záležitost spojená s všudypřítomným produkt-placementem.
I výběr klíčových zloduchů je více méně schématický, stejně jako pohnutky vedlejších postav, s nimiž hlavní hrdinové na své cestě za tajemstvím lidské mysli interreagují. Nechybí ani malé mrknutí na Američany v podobě volby postavy jejich velvyslankyně. Jde o poctu zatím jediné ženě v tomto úřadu, dodnes slavné Shirley Temple-Black.
Výjimkou z pravidla je pro změnu hrdinova partnerka - jako obvykle krásná a mimořádně inteligentní, jíž Robert nepotkává až v důsledku okolností. Naopak ji do Prahy doprovází coby její přítel na přednášku ve Vladislavském sále, která se ukáže později pouhou záminkou ke spuštění celého dějového sledu.
Tištěná kniha Tajemství všech tajemství má celkem 640 stran a troufám si tvrdit, že by jí silně prospělo, pokud by ve finále prošla výraznou redakční kúrou, která by z papírového cvalíka udělala 300 stránkového elegána, aniž by mu ubrala na zajímavosti. Spíš naopak.
Asi nebudu sama, koho při prolouskávání se vědeckými odkazy a stovkami jmen kapacit na lidský mozek napadlo, že takhle nějak by mohl vypadat román napsaný umělou inteligencí po zadání „zapracuj všechny poznatky z vybraného oboru“. Pohříchu se vinou toho stává samotná kniha rozvleklou a čtenář bloudí desítkami stran jako zrcadlovým bludištěm pozornosti. Ani ostré střihy v ději, které dřív nutily Brownovy fanoušky hltat kapitolu za kapitolou, tady zkrátka nefungují.
Ruku na srdce, po svěže napsaných Andělích a démonech a Šifře mistra Leonarda, šla literární kvalita rapidně dolů. První náznak nadměrné užvaněnosti se objevil ve Ztraceném symbolu a naplno se to pak projevilo zejména v předchozím Počátku.
Nepravděpodbná lokace pro americký román - protiatomový kryt pod pražským parkem Folimanka
Nikdo netvrdí, že se nové vědecké poznatky nedají prodat v sexy mysteriózním obalu zakápnutém trochou akčna. Ideálním příkladem byly svého času knihy Michaela Crichtona, který na sebe upozornil dodnes nestárnoucími Jurským parkem, Kmenem Andromeda či Proudem času. V nich dokázal „prodat“ paleontologii, zkoumání DNA, hrozbu pandemie či archeologický výzkum středověkého hradu tak, že mu je i čtenář s méně erudovanými zájmy spolkl jako příslovečnou malinu.
Nic takového se bohužel Brownovi nepodařilo. Noetika se jeho zásluhou nestala ze dne na den vědou, která by po vydání Tajemství všech tajemství k sobě obrátila pozornost lidstva, což je ke škodě její i naší. Díky zajímavému obalu se možná bude 6 „langdonovka“ pěkně vyjímat v knihovně, ale klidně bych se vsadila, že už ji málokdo znovu vyndá, aby si ji přečetl ještě jednou. Maximálně ji půjčí nebo věnuje přátelům.
Na druhou stranu doufám, že přijedou-li do Prahy lidé s otevřenou myslí, objeví v ní mnohem víc než jen kulisu, kterou si vybral další z řady spisovatelů, a budou se na ni dívat - i ve jménu noetiky - jako na místo, kde se během staletí zrodila celá řada výrazných myšlenek i významných osobností - od rabiho Löwa až po Václava Havla.
Pro další informace:
Dan Brown: Tajemství všech tajemství, Argo, 2025
