Článek
Když Matina Šimkovičová dostala nabídku, aby vstoupila do čtvrté vlády Roberta Fica, celkem dost Slováků nevěřícně kroutilo hlavou. V její kvalifikaci na post ministryně kultury byl poměrně chudý výčet profesí. Do té doby byla nejprve poměrně oblíbenou moderátorkou zpráv televizní stanice Markíza, ale po nuceném odchodu pro rasistická a xenofobní vyjadřování na sociálních sítích se stala tvář „alternativní“ TV Slovan.
Právě tam ji oslovil, stejně jako jejího spolumoderátora Petera Kotlára, předseda Slovenské národné strany (SNS) Andrej Danko, zda by spolu s dalšími osobnostmi typu starosty z Očové a nelítostného zastánce likvidace volně žijících medvědů Rudolfa Huliaka neposílili jeho kandidátku do předčasných voleb na podzim 2023. I díky jejich známosti se SNS podařilo překročit 5% hranici a dostat se do parlamentu, kde spolu se stranami HLAS a SMER tvoří vládnoucí koalici.
Šimkovičová se v prvních dnech po nástupu uvedla prohlášením, že kultura v jejím pojetí „musí být slovenská a žádná iná“, a také blahopřejným dopisem svému českému protějšku Martinu Baxovi ke 105. výročí založení Československa, který vyzněl, jako kdyby ho psala s pomocí AI.
Jak si svou slibovanou vizi kultury představuje, začala ministryně rychle uvádět do praxe. Během dvou let se jí podařilo rozvrátit celou řadu kulturních institucí, kam zpravidla dosazuje ne vždy kompetentní ředitele. Prvním takovým případem bylo obsazení postu šéfky Mezinárodního domu umění pro děti BIBIANA, který získala Šimkovičové kamarádka Petra Flach. Při dotazování na její kompetence v oboru zaznělo, že je přece matkou.
Poté přišla řada na odvolání šéfů Slovenské národní galerie Alexandry Kusé a Slovenského národního divadla Mateje Drličky. Oba profesionálové se dočkali zastání nejen od svých zaměstnanců, ale široké kulturní obce a vyjadřovali se poměrně otevřeně k nekompetentnímu vedení ministerstva, za což si Drlička vysloužil od ministryně žalobu na „ochranu jejího dobrého jména“.
Než soud rozhodl, stihla ministryně odvolat ještě celou řadu dalších pracovníků v kultuře, mj. ředitele Slovenského národního muzea, Slovenského literárního centra a řady dalších. Nakolik jsou její noví nominanti schopní, ukázal na letošním knižním veletrhu v Praze právě Šimkovičovou dosazený šéf Slovenského literárního centra Gustav Murín, který si svými výroky přirovnávajícími mj. feminismus k fašismu vysloužil dokonce okamžité odvolání. Ve vedení Slovenské národní galerie se pro změnu vystřídali během jediného roku čtyři ředitelé, jeden vydržel dokonce jen 55 dnů. Zároveň z ní odešla více než polovina původních zaměstnanců.
Odvrácenou stranou Šimkovičové vlády je i změna statusu slovenského rozhlasu a televize, což umožnilo okamžité odvolání stávajícího ředitele, nebo výměna členů fondu na podporu umění a audiovizuálního fondu. Ti ovšem moc nechápou, co mají vlastně dělat, a proto nestihli kvůli své neúčasti či nepřipravenosti rozhodnout o celé řadě finančních příspěvků na festivaly, záchranu památek, natáčení filmů, etc.
Mimochodem, právě to odnesla i „slovenská a žádná iná“ kultura ve formě folklórních festivalů, které veřejně prosily své diváky o příspěvky na to, aby se letos mohly konat, když jim stát nestihl nic poslat jako v minulých letech.
To ovšem ministryni nebránilo, aby se začátkem července objevila na velkém folklórním festivalu ve Východné. Když zaznělo od moderátora její jméno, dostalo se jí nesouhlasného pískotu a také popěvku „Nebojím, nebojím sa pána“.
Městský soud Bratislava IV návrh Šimkovičové na neodkladné opatření vůči Matěji Drličkovi dvakrát zamítl, ale krajský soud rozhodl, že Drličkovi s okažitou platností nařizuje, aby se „zdržal vyjadrení na osobu žalobkyne vo verejnom priestore, najmä v printových médiách, v elektronických médiách vrátane ich blogov a na sociálnych sieťach zverejňovaním nepravdivých a hodnotiacich výrokov, úsudkov a názorov a zdržal sa ďalšieho zasahovania do dobrej povesti žalobkyne akoukoľvek inou formou verejných vyjadrení alebo inými prostriedkami“.
Když 17. listopadu obhajoval premiér Robert Fico „respekt k jinému názoru“, patrně zapomněl, že jeho vlastní ministryně s tím má sama tak velký problém.
Pro další informace:
