Článek
Zaujal mě článek na Seznam Zprávy s názvem „Vědci zjistili, že Grónsko roztálo už před érou lidí. A je to špatná zpráva“ od pana Lukáše Marka. Je to velmi zajímavý text, který rozhodně doporučuji přečíst:
Doporučuji jej ne proto, že bych se s ním ztotožňoval, ale proto, že se jedná o příkladnou ukázku, jak nemá vypadat věda a jak je věda (jako bývala vždy v minulosti) poplatná dobové ideologii.
Text pojednává o tom, že bylo dokázáno roztátí grónského ledovce nejméně jednou za poslední milion let, tedy bez přičinění člověka. Vědci, konkrétně Paul Bierman z Vermontu, toto považuje za špatnou zprávu ne proto, že by tím vysvětlili něco hrozivého ve změnách klimatu v čase, ale proto, že to může nahrát takzvaným klimaskeptikům a dezinformátorům, kteří popírají teorii globálního oteplení způsobenou člověkem.
Sám jsem vědeckým pracovníkem a pokud bych takto interpretoval moji disertaci na téma recyklace obtížně recyklovatelných polymerů, byl bych od obhajoby vyhozen pro nevědecký přístup. Historie bohužel pamatuje mnoho podobných případů ohýbání faktů podle dobové ideologie. Vzpomeňme například na teorii o placaté Zemi, kterou odborně a horlivě hájila tehdejší vědecká obec. Dalším příkladem je geocentrická teorie, že Slunce obíhá kolem Země, která tvoří střed vesmíru. Tuto teorii vytvořil filozof Ptolemaios a vydržela více než tisíc let, než ji vyvrátil Mikoláš Kopernik na základě jeho modernějších poznatků. Nebo vzpomeňme na nedávnou pavědu - eugeniku z 20. století, která přísně vědecky vysvětlovala a obhajovala rasistické myšlenky vylepšování lidské rasy upraveným přirozeným výběrem. Vždy se přitom jednalo o seriózní vědu na nejlepší dobové úrovni, jen ta interpretace výsledků jaksi pokulhávala, protože se odchýlila od striktní a neovlivněné logiky. Ovšem nechci se v mém příspěvku věnovat této filozofické otázce a nechci ani polemizovat o tom, zda globální oteplení skutečně nastalo, či zda jde jen o přirozený krátký teplotní výkyv. Rád bych přinesl k debatě jinou myšlenku.
Je globální oteplení způsobeno skleníkovými plyny?
Současná klimatologie vychází ze dvou nepřekročitelných postulátů, které jsou již samy o sobě nevědecké, a to:
1. Dochází ke globálnímu oteplení a s tím souvisejícími extrémními klimatickými jevy.
2. Klimatickou změnu způsobil člověk vypouštěním skleníkových plynů do atmosféry.
Pokud si vědu předem okleštíme takovými okovy, nemůžeme svobodně zkoumat řadu dalších teorií a nutí nás to oponenty osočovat z dezinformátorství. Nejtěžším žalářem poznání klimatu se zdá být bod číslo dvě, tedy ten, který lidem přisoudil zodpovědnost za klimatickou změnu, ale zejména pak ten, který ji vysvětluje vypouštěním skleníkových plynů, jmenovitě oxidu uhličitého.
S teorií skleníkového efektu CO2 přišel již v roce 1896 vynikající švédský vědec Svante Arrhenius, který vyslovil domněnku, že vyšší koncentrace CO2 v atmosféře může vést ke globálnímu zvýšení teploty atmosféry. Tato myšlenka v podstatě zapadla, až se jí chytili ekologičtí aktivisté ve dvacátém století a interpretovali ji nikoliv jako teorii, ale jako prokázaný fakt. Dnes si již žádný vědec nedovolí tvrdit opak, protože by riskovat konec své kariéry a morální odsouzení odborné veřejnosti. Naštěstí nejsem klimatolog, takže si mohu dovolit vyslovit jinou teorii, která globální oteplení nepopírá, ale opravuje chyby ideologických nánosů.
Teorie: Skleníkové plyny nikoliv jako příčina, ale jako následek
Vědecká konference americké Národní akademie věd se v roce 1979 usnesla, že za globálním oteplením stojí emise oxidu uhličitého. Možná tehdy, omylem či náhodou, zaměnila příčinu s následkem. Podívejme se na možnosti oteplení planety z čistě fyzikálního hlediska:
Před průmyslovou revolucí byl obsah CO2 v atmosféře 280 ppm (tedy 0,028%), v současnosti již tvoří 0,042%. To je jistě logické: lidé pálí uhlí, ropu a plyn ve velkém a zplodiny hoření se dostávají do vzduchu, kam jinam. Poněkud nechápu, proč na Marsu není slušné horko, když jeho atmosféra obsahuje 95% CO2, byť jeho atmosféra je ve srovnání se zemskou velmi řídká. Ale ponechám nevědecké manipulativní jízlivosti a přejdu k další logické úvaze: oteplilo se proto, že se do atmosféry dostal CO2, nebo se do atmosféry dostal CO2 jako následek (nebo projev) lidské činnosti, která sama o sobě emituje nadbytečnou energii?
Klíčem k pochopení globálního oteplení je energetická bilance planety. Veškerá energie na Zemi pochází ze dvou zdrojů: z geotermálních procesů v nitru planety, které získávají teplo z radioaktivního rozpadu atomů a dominantně z dopadajícího slunečního záření. Jiný zdroj energie Země nemá. Část energie se vyzáří zpět do vesmíru, část zůstává a udržuje planetu teplou. Určitá část se ukládá v podobě syntetických procesů v podobě vzniku biomasy. Dominantním skleníkovým plynem je vodní pára. Pokud je obloha zatažená v noci, i ráno je teplo, protože vodní páry zabránily ochlazení zemského povrchu. Vliv vodní páry je pro obyvatelnost planety zcela zásadní.
Během miliard let svět fungoval tak, že se dopadající sluneční energie zčásti vracela do kosmu, zčásti absorbovala na povrchu a zčásti ukládala do biomasy v podobě organicky vázaného uhlíku. Každý živý organismus energii spotřebovává a zčásti opět vyzařuje do svého okolí. Pokud bychom si udělali energetickou bilanci, zjistili bychom, že systém je dynamicky vyvážený a teplo přijaté se rovná teplu uvolněnému. Po miliardy let se tedy nadbytek sluneční energie ukládal do biomasy a je lhostejné, zda do živé, nebo do té fosilní (ropa, plyn, uhlí).
Potom přišel člověk…
Člověk je na rozdíl od jiných pozemských tvorů velmi rozmařilý. Nestačí mu prostá existence, on si potřebuje život vylepšovat. Lidé začali stavět obydlí, poté silnice, pálili vápno, vyráběli beton, tavili kovy… Na to vše potřebovali energii. Když už nestačilo pálení dřeva, tedy živé biomasy, objevili fosilní paliva. Během dvou set let uvolnili do atmosféry planety energii, která se předtím akumulovala miliardy let. Není podstatné, zda se přitom uvolnil CO2. Důležitý je časový rámec: miliardy let ukládání versus desítky let uvolňování. Je pravděpodobné, že planeta Země nestačí nadbytečnou energii uvolnit radiací do vesmíru a v rámci zákona o zachování energie a teorie černého tělesa zvyšuje svoji povrchovou teplotu. Pálením fosilií jsme uvolnili džina, který se miliardy let schovával a krmil slunečním zářením.
Klimatologové nikdy neargumentovali experimentem, který by dokazoval dostatečný efekt skleníkového plynu CO2. Ani neargumentovali energetickou bilancí Země, protože je technicky prakticky nemožné změřit dopadající a vyzařovanou energii a sledovat změny v čase, který je z geologického hlediska dostatečně dlouhý. Jako jednoduchá berlička potom stačí záměna příčiny a následku a najít viníka v podobě CO2. Množství uhlíku je na planetě od jejího vzniku stále stejné, jen se uhlík v něm obsažený vyskytuje buď v plynné podobě CO2, nebo uložen do biomasy. Co se ale liší, to je rychlost uvolňování tepla z pouhé lidské existence stále rostoucí populace a z nároků společnosti na rostoucí životní úroveň. V tom lze s klimatology souhlasit. Za vším hledej člověka.
Co s tím? Vraťme se ke vědě bez předsudků
Pokud se nad touto teorií zamyslíme, nenajdeme žádné pozitivní východisko. Snižovat obsah CO2 v atmosféře je zbytečné, ten není tou příčinou. Naopak, technologie pro jeho eliminaci (fotovoltaika, větrné elektrárny, elektromobilita, syntetická paliva a další) svou vstupní energetickou náročností problém jen akcelerují a navíc devastují přírodní zdroje. Nepomůže ani jaderná energetika, protože je to jen další urychleně uvolněná energie, která by jinak v klidu odpočívala v nitru planety. Čeká nás tedy postupné oteplování planety až do dosažení nového bodu dynamické rovnováhy a vyrovnané energetické bilance Země. Nová a vyšší teplota atmosféry bude tím vyšší, čím více bude na Zemi lidí, kteří budou vyžadovat vysokou životní úroveň. Každý kus oblečení, každé sousto jídla, každý lidmi vyrobený předmět představuje kvantum použité a také uvolněné energie. Pokud přijmeme tuto myšlenku, nebudeme bojovat s větrnými mlýny skleníkových plynů, ale zamyslíme se nad účelným využitím energií, komplexní ochranou přírody, podporou růstu biomasy a přípravou na jinou, horkou budoucnost. Svět se mění a lidstvo spolu s ním. Nebojte, nevyhyneme…
Zdroje:
ChatGPT rešerše
https://en.wikipedia.org/wiki/Svante_Arrhenius
