Češi, kteří byli před 35 lety vojensky okupováni, si nedokáží představit, že by byli znovu okupováni

Pokud bychom se mohli vrátit do poloviny roku 1989 a někomu na ulici bychom tvrdili, že na konci téhož roku padne komunistický režim, zmizí dráty na hranicích, o dva roky později odejdou sovětští okupanti, o deset let později země vstoupí do NATO a za patnáct let do Evropské unie, asi by si dotyčná osoba ťukala na čelo a myslela si, že jsme se zbláznili.

Kdybychom se přenesli do léta 1967 a někomu řekli, že o rok později k nám vtrhnou vojska Varšavské smlouvy, budou zabíjet naše lidi a střílet na Národní muzeum, aby nás tím prý „bratrsky“ zachránili před údajnou kontrarevolucí a údajným vpádem vojsk NATO a že jejich „dočasný pobyt“ bude trvat více než dvacet let, ten člověk by si o nás asi také myslel, že jsme blázni.

Pokud bychom se vrátili do roku 1947 a náhodou potkali československého pilota, který v královském letectvu bojoval v bitvě o Británii, a řekli mu, že o pár let později ho jeho spoluobčané „vyzdobeni“ rudou hvězdou pošlou do lágru, kde ho utýrají k smrti, také letec by asi nevěřícně kroutil hlavou.

Když jsem byl v roce 2012 ve Lvově a místním bych tam řekl, že o dva roky později Rusové obsadí Krym, zahájí válku na východě Ukrajiny, o deset let později rozpoutají plnohodnotnou invazi a ruské rakety budou lítat i na Lvov, nevěřili by mi a byl bych pro ně blázen, protože tehdy pro Ukrajince byla válka s Ruskem představitelná zhruba stejně, jako je pro nás představitelná válka se Slovenskem.

A když plnohodnotná ruská invaze v roce 2022 začala, kdybychom v té době někomu řekli, že o tři roky později Ukrajinci budou bojovat se Severokorejci v ruské Kurské oblasti, také by si to asi nedokázal představit a měl by nás za blázny.

Jednoduše žijeme ve světě, ve kterém se reálnými stávají věci, jaké si nedokážeme, nebo spíš nechceme představit. Ale odkud Češi, kteří ve 20. století zažili hned dvě vojenské invaze a vojenské okupace, berou tu jistotu, že se nám něco takového v budoucnosti nemůže stát? Odkud pramení ta jistota? Protože jednoduše nechceme, aby se to stalo, což vyřešíme tím, že si to sami odmítneme připustit a následně svůj dojem přijmeme jako hotovou věc? Nestane se to proto, protože populisté říkají, že se o obranu a bezpečnost vlastní země nemáme zajímat, protože Trump to prý vyřeší, u čehož naslibují, že bude líp, bude levnější bydlení, levnější energie a vyšší důchody?

Pokud máme alespoň trochu predikovat budoucnost, musíme vycházet z reálného trendu a ten jednoduše není dobrý. Predikovat budoucnost nelze z toho, že budeme bezmezně věřit, že bude líp, bude levnější bydlení, levnější energie a vyšší důchody a že to tak jednoduše bude, protože chceme, aby to tak bylo. Tím sami sebe můžeme zahnat do situace, která nás v budoucnosti bude zatraceně bolet. Ale to pak už bude pozdě. Má naši budoucnost určovat to, že se jen bude mazat med okolo úst a že o problémy okolo nás se nemáme starat, protože se jednoduše automaticky vyřeší tím, že si jich nebudeme všímat a máme se ptát jen na daně a bydlení, kdy nám dotazovaný jen naslibuje hory doly? To je zodpovědný a státotvorný přístup vůči naší zemi a našim občanům? Není to spíše onen pověstný prodej hrnců?

Vycházejme z faktů. V první polovině února 2022 mnozí tvrdili, že Putin na Ukrajinu přece nezaútočí, protože prý není blázen a co by z toho měl. Nyní ti samí tvrdí, že Putin na členskou zemi NATO nezaútočí, protože prý není blázen a co by z toho měl. Odkud se bere ta současná „jistota“, když už stejný přístup před třemi roky nevyšel?

Odkud se bere ta „jistota“, že putinovské Rusko z nás nechce udělat svého vazala, když Kreml opakovaně požaduje stažení NATO z východního křídla, to znamená včetně České republiky? Když to budeme ignorovat a nepřipouštět si to, znamená to, že z nás Rusové přestanou chtít udělat svého vazala?

Odkud se bere ta „jistota“, že jednoho dne ruské rakety nepoletí na česká města, když nyní každodenně létají na ta ukrajinská? Navíc putinovské Rusko nám válkou otevřeně vyhrožuje. Ty ruské rakety na nás nepoletí jednoduše proto, protože si to odmítáme připustit? Nepoletí na nás, protože to nechceme? Nechtěli to ani Ukrajinci, ale ruské rakety na ně létají.

Nemáme investovat do vlastní obrany a bezpečnosti, protože chceme věřit tomu, že Rusové na nás nezaútočí? Ti samí lidé, kteří tvrdí, že investování do obrany jsou vyhozené peníze, protože na nás Rusové prý nezaútočí, současně tvrdí, že nemáme investovat do vlastní obrany, protože bychom tím provokovali Rusko a mohlo by na nás zaútočit. Není to zvláštní takhle si protiřečit?

Odkud se bere ta „jistota“, že má být jenom líp, bude levnější bydlení, levnější energie a vyšší důchody, že bude mír a o vlastní obranu a bezpečnost se tudíž nemáme zajímat? Naše země zažila invazi a okupaci ze strany nacistického Německa a invazi vojsk Varšavské smlouvy a okupaci sovětskou armádou, která u nás „dočasně pobývala“ ještě před 35 lety. Odkud se bere ta „jistota“, že se útok na naši zemi nebude opakovat, když už s tím máme zkušenosti? Není lepší být připraven?

Odkud se bere ta „jistota“, že Trump vše vyřeší ku prospěchu České republiky, když Trumpova administrativa zpochybňuje územní celistvost Ukrajiny, k jejímuž respektování z pozice garanta se Spojené státy zavázaly podpisem pro Ukrajinu tolik nešťastného Budapešťského memoranda? Nemůže Trump jednou zpochybnit i územní celistvost České republiky, když s tím u jiného státu nemá problém?

Odkud se bere ta „jistota“, že Rusko nezaútočí na členskou zemi NATO, například na Estonsko? Odkud se bere ta „jistota“, že americká reakce by namísto pomoci nebyla taková, že Estonsko s milionem a půl obyvatel Rusko provokovalo, že si válku začalo, že tam vládne diktátor, Estonci nejsou dostatečně vděční, nechtějí mír a podobné nesmysly?

Odkud se bere ta „jistota“, že tou napadenou zemí jednou nemůže být Česká republika, které by se namísto americké pomoci dostalo odsudku a šikany? Jste si opravdu jistý, pane Babiši, že Trump vše vyřeší ku prospěchu České republiky? Zatím to tak nevypadá. Nebo už brzy bude platit, že představitelé hnutí ANO Trumpa nikdy nepodporovali, nikdy ho neměli rádi, nikdy nenosili protrumpovské kšiltovky a kdyby někdo tvrdil opak, tak to je kampaň „Antibabiš“ a stejně za všechno může Fiala, Kalousek a Green Deal?

Víme to jistě, že se třeba za rok nebude bojovat v Pobaltí? Můžeme si tím být jisti? Můžeme si být jisti, že za dva roky nepoletí ruské rakety na česká města, že nebudou umírat čeští lidé? Máme věřit nějakým dohodám s Putinem, když každou dohodu poruší?

Zatímco v Pobaltí, Skandinávii a v Polsku si současnou situaci uvědomují a zaujímají racionální přístup, u nás se o vlastní obranu nemáme zajímat, obrana vlastní země je div ne označována za sprosté slovo a jakési válečné štvaní a radši se slibuje, jak všechno bude levné, důchody budou vysoké, bude líp a víc nikoho nemá zajímat. Připomeňme slova dánské premiérky Mette Frederiksenové, kterými zdůvodňovala zvýšování dánských výdajů na obranu. „Vypadá svět neklidně? Ano. Je důvod se domnívat, že to brzy skončí? Ne,“ uvedla dánská premiérka.

Jsou snad Dánové, jeden z nejvyspělejších národů světa, hloupí, nechtějí mír, nevědí co s penězi a chtějí ožebračit důchodce, pane Babiši? Jsou podle vás Dánové tak hloupí? Nebo jen hodnotí situaci realisticky bez mazání medu okolo úst a bez přehlížení skutečných problémů, jako se to děje u nás, pane Babiši?

„Nemohu vám slíbit nic než krev, dřinu, pot a slzy. Máme před sebou utrpení toho nejhoršího druhu. Čekají nás měsíce bojů a útrap. Ptáte se, jaká je naše politika? Vést válku na moři, po zemi, i ve vzduchu, se vší silou, kterou nám jen Bůh může dát. Vést válku proti monstrózní tyranii, jaká zatím nebyla v temné historii lidských zločinů překonána. To je naše politika,“ řekl Winston Churchill 13. května 1940, tedy dva měsíce před začátkem bitvy o Británii. Neměl tehdy radši říct, že to, co se děje na území pevninské Evropy, se Británie netýká, není to její problém, někdo to vyřeší, u čehož by slíbil levnější bydlení, levnější energie a vyšší důchody?

Ale kdo ví, co bude. Jelikož žijeme v době, kdy se reálnými stávají věci, které jsou nyní nepředstavitelné, možná se dočkáme i další proměny Andreje Babiše. Třeba s budoucím vývojem i u Čechů vzroste poptávka po zvýšení investic na obranu vlastní země. A třeba se Andrej Babiš, který si už vyzkoušel roli liberála, sociálně cítícího levicově orientovaného oligarchy a miliardáře a zatím naposledy národního konzervativce, tak třeba se dočkáme, že Andrej Babiš najednou začne volat po zvýšení výdajů na obranu. Hnutí ANO je přece „catch-all- party“, takže nemá problém otočit o 180 stupňů, když na to ukáže průzkum. Ale pokud by něco takového nastalo, věřím, že by to bylo až ve chvíli, kdy ve Vodňanech ke kuřatům přidají výrobu dělostřeleckých granátů a v Penamu vedle nové toustovací linky zprovozní i linku na výrobu střeliva.

Jakýkoliv problém se nevyřeší tím, že se budeme tvářit, že neexistuje a zaměříme se jen na mazání medu okolo úst, pane Babiši. Když Rusové napadli Ukrajinu, Zelenskyj zůstal se svým národem a odmítl evakuaci s tím, že nepotřebuje evakuaci, ale že potřebuje zbraně. Zachoval byste se stejně jako Zelenskyj, pane Babiši, když zpochybňujete investice do naší obrany a bezpečnosti? Nebo byste odjel do nějakého francouzského zámečku a nechal naše lidi ve štychu? Ono to je jednoduché a vojenský historik Tomáš Řepa to vystihl velmi dobře: „Komu nezáleží na bezpečnosti země udržované vlastními prostředky, ten o ni stejně přijde! O bezpečnost a následně i o zemi!“