Kateřině Konečné je prý líto zavražděných lidí. Vraha ale neodsoudí a ochotně s ním spolupracuje

Po ruském útoku z 13. dubna na ukrajinské město Sumy, při kterém zemřelo téměř 40 lidí a okolo 130 lidí bylo zraněno, se europoslankyně Danuše Nerudová obořila na „proruskou kolonu Konečnou, Okamuru a Turka“ s tím, že k útoku mlčí a neprojevili žádnou lítost, neodsoudili Putina a jeho odporný čin.

Na to Konečná reagovala slovy, že „lituje každé oběti, kterou přináší válka“ a představitele Spolu, Starostů a Pirátů označila za „válkychtivé papaláše“, kteří „chtějí vést válku do posledního Ukrajince a eskalovat ji dalším posíláním zbraní“.

Pojďme se na příspěvek Konečné, která samozřejmě není proruská a jen chce mír, a proto například ochotně spolupracuje s ruským státním Sputnikem (ten se nyní vydává za neČT24), který je nástrojem ruské válečné propagandy proti České republice, podívat blíže. K tomu jen dodejme, že stejným stylem Konečná reagovala, když Rusové vybombardovali dětskou nemocnici v Kyjevě.

Odsouzení ruského režimu, který rozpoutal největší válku v Evropě od 2. světové a ve velkém vraždí civilisty včetně žen a dětí, u Konečné typicky chybí. Prý je jí ale líto každé oběti, kterou přináší válka. Nicméně o skutečnosti, že ty oběti přináší válka vyvolaná Putinovým Ruskem, u ní nenalezneme nic.

Válkychtivé podle Konečné evidentně není Rusko, které válku rozpoutalo, ale válkychtiví jsou podle ní čeští politici, co žádnou válku nerozpoutali a „jen“ podporují zemi, která byla právě Ruskem napadena.

Válku podle Konečné chtějí vést čeští politici (a nikoliv Rusko, které ji rozpoutalo) prý do posledního Ukrajince. K tomu dodejme, že tvrzení „do posledního Ukrajince“ používá ruská válečná propaganda a rychle se ho naučili používat i další „k Rusku zcela loajální politici“, například předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová. Tuto formulaci se ruští váleční propagandisté naučili od válečné propagandy nacistického Německa. Nacisté jen používali frázi „do posledního Francouze“ během tažení proti Francii v roce 1940.

Kladu si otázku, co by se muselo stát, aby Konečná změnila rétoriku. A upřímně mě nic nenapadá. Kdyby Putin nechal svrhnout na Kyjev atomovou bombu, asi bychom se od české europoslankyně dozvěděli, že za to mohou představitelé Spolu, Starostů, Pirátů a vůbec ne Putin, který by tu bombu nechal na Kyjev svrhnout.

V příspěvku Konečné samozřejmě nechybí odmítnutí vojenské pomoci Ukrajině, aby ruská armáda mohla snáze vraždit a dobývat další území, protože to podle Konečné určitě přiblíží mír. A klasicky také nechybí odmítnutí zvyšování výdajů na naši obranu, abychom před Putinem, až se rozhodne zahájit další „speciální operaci“, byli bezbranní a Rusko nás mohlo snadno obsadit.

Zajímavý pohled na myšlenkové pochody Kateřiny Konečné nabízí i její rozhovor pro zpravodajský web Voxpot.

Konečná, která spolupracuje s Kremlem řízenou a financovanou ruskou válečnou propagandou, v něm tvrdí, že kampaň Stačilo! je postavena na mírové politice. Dále opakuje, že není proruská, protože ruská ekonomika je oligarchická. To je zajímavé tvrzení zejména v kontextu, že právníkem hnutí Stačilo! je jistý Sergej Zaripov, který poskytoval své služby právě na ruský režim napojeným ruským oligarchům. To samozřejmě nikoho nemůže překvapit. Překvapením by bylo, kdyby Stačilo! právníka pracujícího pro ruské oligarchy nemělo.

„Chceme způsobit třetí světovou tím, že jim (Ukrajincům) dovolíme, aby pálili do Ruska rakety dlouhého doletu?“, ptá se Konečná. Ale na to, že Rusové pálí rakety po celé Ukrajině opět (čirou náhodou) zapomněla.

Moderátor Vojtěch Boháč dále vyjmenovává dohody, které Rusko porušilo a ptá se, proč bychom měli Rusku věřit, když už nás tolikrát „podělalo“. Konečná suše odpovídá: „Protože vám nic jiného nezbývá.“ Takže když nám někdo zabije někoho z rodiny, nemáme usilovat o potrestání vraha, aby to neudělal znovu, ale máme se s ním domluvit a slepě mu věřit, že už to neudělá znovu, protože nám prý nic jiného nezbývá? Zajímavé.

Jaderné mocnosti podle Konečné mají dát Ukrajině garance. Tím pádem i kdyby k nějaké dohodě došlo, znamená to, že když ji Rusové opět klasicky poruší, tak si Konečná přeje jadernou válku?

Boháč připomíná Budapešťské memorandum, v němž právě jaderné mocnosti (Rusko, USA a Spojené království) garantovaly územní celistvost Ukrajiny, ale že to z pohledu Ukrajiny bylo k ničemu. „Takže tu válku povedeme do jaké chvíle? Než ti Rusové budou stát před Kyjevem?“ Ptá se následně Konečná. K tomu jen dodejme, že ruská armáda v roce 2022 před Kyjevem skutečně stála, ale Ukrajinci ji odtud vyhnali za přispění západní vojenské pomoci, kterou ale Konečná odmítá. Takže když Rusové byli před Kyjevem a Ukrajinci by tehdy byli bezbranní, tak by si v Kremlu určitě řekli: „Zaútočili jsme na ně, jsme před jejich hlavním městem, jsou bez pomoci bezbranní, tak toho necháme a budeme jednat o míru.“ To by se určitě stalo, že ano. Vskutku zajímavá myšlenka Kateřiny Konečné.

Konečná má také plná ústa suverenity, že se nemá zasahovat do záležitostí dalších zemí. Suverenita má ale podle ní vypadat tak, že jednotlivé země nemohou dělat to, co si nepřeje Rusko. „Je to o tom, že ve chvíli, kdy vám začne hrozit nějaké ohrožení, tak i Rusko, pokud bereme ten princip suverenity a ochrany toho území, tak v nějakou chvíli řeklo, že se bude bránit,“ vysvětluje Konečná, jak to s tou suverenitou myslí a dodává, že Rusko to ale podle ní mělo řešit jinak.

Pokud bychom toto pojetí „suverenity“ v podání Konečné převedli na Českou republiku, česká suverenita má vypadat tak, že budeme dělat jen to, s čím budou v Moskvě souhlasit, protože jinak by to Rusko mohlo vnímat jako ohrožení své suverenity a mohlo by na nás zaútočit. Tedy podobná „suverenita“, jaká u nás byla v letech 1948-1989 a podobný modus operandi, který byl využit pro invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Vskutku zajímavá „suverenita“, kterou prezentuje Kateřina Konečná.

„Další zbraně nic pozitivního nedonesou,“ říká Konečná. U toho klade otázku: „Jak dlouho chcete, aby ta válka trvala?“ Uveďme, že ta válka by mohla skončit klidně zítra. Jeden příkaz Putina a bylo by po válce stejně rychle, jako ji Putin začal. Ale s touto eventualitou už Kateřina Konečná, která ochotně spolupracuje s ruskou válečnou propagandou, nepočítá. Řešením je, aby ruský agresor dostal, co chce. Pak prý nastane ten kýžený mír a Rusové už určitě nebudou chtít jít dál.

Na závěr si to shrňme slovy československého ministra zahraničí Jana Masaryka. Ten krátce před smrtí řekl: „Komunisté nemají ani za mák národní hrdosti. Jsou to otroci Moskvy a ze svého otroctví se radují.“ Jan Masaryk měl naprostou pravdu.