Článek
Pokud je člověk běžným konzumentem televizních pořadů, mohlo by se zdát, že jeho výběr je dostatečně uspokojován, neboť má k dispozici nabídku velkého množství televizních stanic.
Podíváme-li se však na skladbu programů jednotlivých televizních stanic, zjišťujeme, že jejich nabídka je sice pestrá, ale nenabízí zábavu formou komických výstupů hereckých dvojic.
Ne že by nebyly zábavné pořady do vysílání zařazovány, ale jedná se o zábavu, která nenabízí dvojice schopné vytvářet humor založený na zábavných dialozích, tedy přímo komická dua.
Připomeňme dvojice Laurel a Hardy, Voskovec a Werich, Suchý a Šlitr, Šimek a Grossman, později Šimek s Luďkem Sobotou, Jiřím Krampolem nebo Zuzanou Bubílkovou. Nelze také zapomenout na slovenskou dvojici Milan Lasica a Július Satinský. Z relativně mladších komiků připomeňme Josefa Mladého a Aloise Náhlovského a také Zdeňka Izera a Marka Dobrodinského.
U diváků se přitom nejedná o nostalgické vzpomínky na umělce působící za totality a už vůbec ne o stesk po těchto tvářích. Mají totiž možnost je často vídat a připomínat si je v reprízovaných pořadech, zvláště na České televizi, kde archiv zřejmě zachraňuje skladbu televizního programu.
Nabízí se otázka, zda absence komických dvojic nesouvisí s finančním rozpočtem České televize a zda by se neměly zvýšit koncesionářské poplatky, neboť systém financování ze státního rozpočtu by zřejmě finanční podporu umělcům neumožnil.
Hledat důvody ve financích je však prvoplánové a námitky mohou nastat okamžitě, zvláště s argumentem, že za totality peníze nebyly dominantním faktorem.
Kde jsou tedy důvody, proč komické dvojice nevznikají?
Odpověď můžeme hledat, ale myslím si, že ji nenajdeme, protože se jedná o velmi křehkou součást kultury, která vychází z mnoha společenských aspektů. Někdy se zadaří, ale někdy také ne.
Tak se zatím spokojme s individuálními komickými herci a baviči, jejichž herecké výkony naše televizní stanice využívají a s nimiž máme možnost se pravidelně setkávat, získávat k nim vztah a oblibu.
Pořady bez Aleše Hámy, Ondřeje Sokola, Vojty Kotka, Jakuba Prachaře nebo Libora Boučka si mnozí z nás již ani nedovedou představit.
Všichni však máme televizní ovladače a můžeme kdykoliv přepnout!
