Článek
V předvánočním čase se často setkáváme s výroky, které oznamují, že daná osoba má již napečeno na Vánoce už třeba šest druhů. Tímto konstatováním se mnohdy rozdmýchává výměna názorů, kolik že druhů cukroví mají napečeno ostatní nebo se ještě chystají.
Společenská konverzace, na téma vánoční cukroví, je používána například při předvánočních večírcích či besídkách. Kdo však je iniciátorem těchto inspirativních názorů a postřehů?
Jsou to spíše ženy nebo muži? V dnešní genderově vyvážené době by se chtělo říci, že obojí, ale ruku na srdce, nezaznívá častěji, že některé vánoční recepty byly získány od našich babiček, nikoliv dědečků?
Žijeme v době počítačové techniky a internetu, takže předávání receptů na cukroví můžeme získat od umělé inteligence, ať jsme muž, žena, dítě-kluk či dítě-děvče. Další výhodou je, že bez ohledu na barvu pleti, náboženskou, sexuální i sportovní orientaci a hlavně bez rozdílu věkového, jsme příznivci. Zkrátka, pečení cukroví spojuje, jako se spojuje výborné linecké cukroví marmeládou.
Co když ale někdo péct nechce nebo nemůže, dokonce i odmítá? Je zde řešení!
Vánoční cukroví si může koupit a nebudeme říkat kde, protože by pak nezbylo na ostatní a ti by se ho museli naučit péct.
Kolik bylo v historii případů spáleného cukroví, to asi nezjistíme, ale máme jednu každoroční připomínku, v podobě známé písničky, ve které se zpívá, že „…naše teta peče léta na Vánoce vánočku“ a my „nereptáme, aspoň máme něco pro kočku…“ V písničce se neříká, zda zmíněné kočce vánočka chutná. Kočky a také kocouři mají své chutě, tak jim je neberme.
Ze zkušenosti vím, že o chutích se rádi baví častěji pánové, kteří znalecky vychutnávají jednotlivé druhy a obzvláště v přítomnosti autorek cukroví, výrazně chválí buď slovně nebo jen citoslovci, v podobě mlaskání, zvláště při rodinných nebo přátelských návštěvách.
Pomalu se dostáváme ke skutečnosti, že ženy v pečení dominují a muži hodnotí. Zářným příkladem je cukroví nepečené a tím jsou vosí hnízda, vlastně úly, ale také včelí úlky. Který název je pro toto cukroví správný, to při báječném ochutnávání řeší jen fajnšmekři zasvěcení. Co si myslíte, že je správně? Já používám všechny názvy, protože mně tyto dobroty chutnají a je mi jedno, jak se nazývají.
Další dominantou pečení jsou vanilkové rohlíčky, u kterých také existuje několik postupů, které vedou k úžasné chuti, stejně jako ostatní pestrá nabídka, ze které stojí zato připomenout třeba kokosové a rumové kuličky, sněhové pusinky, ořechové pracny, kávová zrna, ořechové rohlíčky a mnohé další. Nesmíme také zapomenout na perníčky, které jsou zdobené polevou a mohou se dát, jako ozdoby, na vánoční stromeček. Zdobení perníčků je v některých rodinách až obřadným zvykem, při kterém se lidé blízcí sejdou, zpívají koledy a přitom, v pohodové atmosféře, zdobí.
Jsou ovšem také lidé, kteří cukroví, pro jeho sladkost či složení, nesmí ze zdravotních důvodů. Je zde snadná pomoc – existuje cukroví pro diabetiky i pro lidi s bezlepkovou dietou.
Jednoduše řečeno, vánoční cukroví je pro každého a dá se říci, že nás naplňuje příjemným pocitem z dobré chuti. V politologické terminologii by se řeklo, že dochází k chuťovému konsensu.
Je to radost z výsledku, na kterém se shodnou všichni. S klidným svědomím můžeme říci, že vánoční cukroví je naše!
Dobrou chuť a dejte ostatním také inspiraci pro jejich pečení.
