Článek
Elena Gorolová obdržela z rukou předsedy Senátu Miloše Vystrčila Stříbrnou medaili za svůj dlouholetý boj proti protiprávním sterilizacím žen a pomoc obětem při dosahování spravedlnosti.
Jak obtížná byla cesta za prosazením odškodnění, co pro ni toto prestižní ocenění znamená a kde bere sílu pokračovat v obhajobě lidských práv? Přečtěte si rozhovor o vytrvalosti, která mění zákony i lidské osudy.
Paní Gorolová, předseda Senátu Miloš Vystrčil Vám udělil Stříbrnou medaili. Co pro Vás toto oficiální státní uznání po více než 20 letech boje znamená?
Vyznamenaní pro mě znamená poctu a zároveň, že jsem to dokázala dotáhnout do konce boje, přes veškeré překážky.
Vnímáte medaili jako osobní satisfakci, nebo spíše jako symbolické zadostiučinění pro všechny ženy, které tímto traumatem prošly?
Já pořád mluvím o vytrvalosti, ale hnací motor byly hlavně ženy, které tím prošly a trpěly, a ocenění je pro všechny ženy.
Jak na toto ocenění reagovalo Vaše bezprostřední okolí, rodina a samotné ženy ze Spolku žen postižených neoprávněnou sterilizací?
O ocenění nikdo předem nevěděl, nemohla jsem o tom předem mluvit. Tím, že pracuji v jiné organizaci, Romodrom, schůzky žen už nejsou.
Když jste v roce 2005 s tímto tématem začínala veřejně vystupovat, čelila jste velké tabuizaci a nepochopení. Co bylo v těch úplných začátcích nejtěžší?
Určitě jsme čelily tomu všemu, ať to bylo ze strany majority i minority, a největší problém byly samotní novináři a média.
Zákon o odškodnění protiprávně sterilizovaných osob sice vstoupil v platnost, ale jeho implementace a schvalování žádostí na Ministerstvu zdravotnictví se potýkaly s byrokratickými překážkami. Jaká je situace nyní?
Ministerstvo zdravotnictví nedodržuje termíny ani v současné době, ženy čekají i dva roky, než přijde rozhodnutí.
Často zmiňujete, že finanční částka 300 tisíc korun je spíše symbolickým gestem, které zdraví ani možnost mít děti nevrátí. Co je podle Vás tím nejdůležitějším prvkem skutečného narovnání vztahu mezi státem a poškozenými ženami?
Odškodnění určitě mělo být vyšší, je to jen zlomek, o co jsme žádali. Mám za to, že kdyby tak neučinili, byla by to ostuda pro český stát, protože o tom také věděli v zahraničí, kde bylo apelování z různých výborů a jiných institucí na odstranění diskriminace.
V roce 2018 Vás stanice BBC zařadila mezi 100 nejvlivnějších a nejinspirativnějších žen světa. Vidíte dnes kolem sebe novou generaci romských aktivistek, které by mohly převzít pomyslnou štafetu?
Určitě vidím aktivistky, které mohou štafetu přebrat.
Co byste vzkázala ženám, které v sobě stále nosí trauma z minulosti, ale bojí se o něm mluvit veřejně ze strachu z odsouzení společností?
Ženám by ráda vzkázala, aby se nebály a vyšly s tím na povrch. Je ještě možnost podaní žádostí do konce tohoto roku.
Napsala: Veronika Kačová
