Článek
Co pro Vás znamená sedět v porotě soutěže, která nese jméno tak významné osobnosti, jako byl básník a aktivista Janko Horváth Döme?
Jelikož se považuji za hrdého Roma a vím, o koho se jedná, tak se cítím poctěn, že mohu přispět svým názorem k této soutěži, která nese tak významné jméno jako Janko, a tím mu vlastně vzdávám i svoji úctu.
Soutěž hledá autory, kteří ukazují sílu romského jazyka a identity. Jak se dá podle Vás romská identita a jazyk přenést do čistě vizuálního nebo digitálního díla?
Každý z nás vyrůstal ve své rodině, a tak si v sobě samozřejmě nese určitou část romské identity, ať už v dobrém nebo špatném slova smyslu. To se pak podle mě odráží i v jeho práci, ať už si to uvědomuje, nebo ne. Jsem proto velmi zvědavý na to, co naši soutěžící do této soutěže přinesou.
Máte pocit, že mladá generace romských umělců a tvůrců přichází s tématy, která dřívější generace tolik neřešily? Vnímáte tam nějaký generační posun?
Každá generace vychází z toho, čeho je v daném období součástí – z toho, co prožívá, co je jí dovoleno a co zakazováno, z čeho má strach a z čeho má radost. Takže moje odpověď je: Ano, cítím posun.
Tradiční romská kultura bývá v majoritní společnosti často spojována hlavně s hudbou a tancem. Myslíte si, že se romskému výtvarnému a vizuálnímu umění dostává v Česku dostatečné pozornosti?
Myslím si, že mým příchodem do výtvarného umění bude tato otázka zodpovězena a bude jí věnováno dostatek pozornosti.
Měl jste Vy sám během své kariéry možnost spolupracovat s romskými umělci nebo Vás někteří z nich v tvorbě inspirovali?
Mě inspiruji Romové od útlého dětství.
Vy sám vycházíte z undergroundu, pouliční kultury a skateboardingu. Romské komunity mají k ulici a jejím příběhům často také velmi blízko. Vidíte v tomto ohledu nějaké styčné body nebo společnou energii?
Na to odpovím jasně: Já nevycházím s undergroundu, já jsem underground. Tím říkám, že já „nemám blízko“ – já jsem jeho součástí.
Pokud byste měl dát jednu radu začínajícím romským tvůrcům, kteří možná váhají, zda svá díla ukázat světu, jaká by to byla?
Ať se nebojí a nestydí za to, kým jsou – bez ohledu na to, co říkají ostatní. Ať žijí své sny a jdou si za tím, co jim srdce říká, že je správné.
