Článek
Když dojde ke kolapsu dítěte, následně k lokální medializaci, zboží se odsune do zadních regálů, nebo na chvíli zmizí pod pult. Ale stačí se jen zeptat a není problém ho objevit a namarkovat.
Nikdo dětem nevysvětluje, jak to funguje. Že pomalý nájezd neznamená, že by takzvané umělé kanabinoidy, čili syntetické látky imitující efekty THC, ale provázané nesrovnatelně většími riziky, neúčinkovaly. Že při předávkování z nejistoty, jestli to není fake, mohou být výsledky tragické. Nikdo jim nevysvětluje, že se o to nikdo nestará, protože legislativně do jejich rukou takové věci vůbec nepatří a …kdo by okatě porušoval zákon. Nikdo jim nevysvětluje, že každá generace má svou drogu, a tahle v kombinaci s alkoholem může znamenat život ohrožující stav, trvalé následky, ale v kombinaci s jiným i smrt.
„Děti si tyto produkty kupují často místo svačiny, na kterou mají peníze od rodičů. Očekávají od nich velký efekt, ale nemají míru v konzumaci. Látky mají pomalý nástup, což vede ke snadnému předávkování.“ říká vedoucí písecké pobočky Romodromu Lenka Duchačová.
Byla to taky ona, která na problém v rámci naší organizace upozornila. A já ta, která v rámci ní zjistila, jak se problém řeší – odsunem z výlohy do zadních, stále volně přístupných regálů – nebo za zeptání se. Jak to tedy je s umělými kanabinoidy a tím, že nám po nich kolabují děti?
Pomalý nástup a rychlý dojezd
Problém tkví v tom, že je látka – tedy některý z laboratorně připravených nebo upravených kanabinoidů nejasných, ale oproti „normálnímu“ THC mnohem silnějších a nevyzpytatelnějších účinků - kamuflovaná do sladkostí, sušenek a jiného typu „potravin“. U mladých lidí je často lákadlem barva, vůně i složení chutí.
„Například jahodovo-broskvová chuť, na kterou – ostatně jako na jakoukoli sladkost mozek reaguje pozitivně, přímo nutí člověka ochutnat. U dětí a dorostové mládeže pak dvojnásobně. Neznalost následků, nezkušenost a očekávání, představa, že co je sladké je i dobré – pak vedou ke zdravotním rizikům,“ uvádí přední český adiktolog Lubomír Šlapka, výkonný ředitel organizace Most k naději (MONA).
„Na obalech těchto produktů, často také chybí složení, není totiž povinné, protože se nejedná o potravinu, což je dalším zdravotně-sociálním paradoxem doby. Lidé, kteří jsou citlivější na psychoaktivní a psychomodulační látky – vesměs ti mladší a nezkušení, jich tak mohou konzumovat vysoké množství, aniž by tušili, co to s nimi následně udělá,“ dodává.
„Navíc je taková konzumace často doprovázená pitím alkoholu. Tedy intoxikace s vysokým rizikem předávkování a s nepředvídatelnou reakcí organismu. V mozku po užití látek dochází k obsazování receptorů, které následně ovlivňují další chování uživatele. V kritických případech může docházet k halucinacím, panickým atakům či ztrátám vědomí. Zásadním problémem prodeje těchto látek je jejich snadná dostupnost.
Kombinace s alkoholem
Pokud si mohu koupit bonbony s obsahem psychoaktivních a psychomodulačních látek, například HHC donedávna v podstatě v každé večerce, bez jakéhokoli omezení – je zřejmé, že bude docházet k intoxikacím a v některých případech i k úmrtí. Českem prošla poměrně velká vlna intoxikací spíše mladších lidí, média a politici volají po restrikcích a regulaci, ovšem daleko méně se informovalo o faktu, že mnohé intoxikace jsou kombinované právě s alkoholem.
Vlivem v Česku dlouhodobě podceňované primární prevence, tak školáci a studenti – obecně mládež, nemají o rizicích těchto látek dostatek informací, navíc je zde i masivní podpora prodeje skrze influencery, tedy cílená propagace na sociálních sítích od mediálně známých a mládeží přijatelných „autorit“, které z následného prodeje benefitují.
„Kumulace žádné či špatné regulace dostupnosti s intenzivní propagací produktů má pak své dopady na dotčenou populaci. Naopak pouze restriktivní přístup řešení problému nikdy nepomůže. Osvěta, kvalitní preventivní programy a také skutečný zájem rodičů o své potomky, to je klíč ke zdravému životnímu stylu,“ říká Lubomír Šlapka.
Zakázat plošně drogy jako THC, alkohol, ale i kratom, by vedlo pouze k pančování a většímu riziku.
Zakázat plošně jakoukoli látku v situaci, kdy pro výrobce není problém obratem přijít s novou, často nevyzpytatelnější, problém neřeší. Někteří odborníci proto roky namísto toho volají po opačné logice: striktně regulovaném prodeji jasně stanovených látek, který by bránil na jedné straně přístupu dětí k ohrožujícím látkám, na straně druhé pak pančování a přidávání dalších pochybných přísad.
Základem je prevence.
- Kateřina Tesařová, Jan Kašpárek
