Článek
Červen na zahradě umí být krásný, ale také trochu zrádný. Stromy jsou zelené, větve se plní plody a člověk má pocit, že to hlavní už je hotovo. Jenže právě v téhle době se často rozhoduje o tom, jestli budou jablka, hrušky, švestky nebo meruňky pěkné, zdravé a dostatečně velké.
Ovocný strom v červnu pracuje naplno. Vyživuje plody, žene nové výhony, musí ustát výkyvy počasí a zároveň se bránit škůdcům. Kdo se na něj podívá jen z dálky, snadno přehlédne, že některé větve jsou přetížené, listy napadené mšicemi a půda pod korunou už dávno není tak vlhká, jak se zdá.
První věc, na kterou v červnu myslím, je voda. Ne ta trocha, která smočí trávu kolem kmene, ale pořádná zálivka, která se dostane hlouběji ke kořenům. U ovocných stromů je důležité nezalévat jen těsně u kmene. Kořeny sahají dál, přibližně tam, kam dosahuje koruna. Právě tam má smysl půdu prolít nejvíc.
Nejlepší je zalévat ráno nebo večer, kdy se voda zbytečně rychle neodpaří. U mladších stromků stačí méně, starší a plodící stromy už potřebují vydatnější zálivku. Když je sucho, jedna konev kolem kmene je spíš gesto než skutečná pomoc. Voda by měla prosáknout hlouběji, jinak strom začne šetřit a na plodech je to brzy vidět.
Vyplatí se také odstranit plevel a vysokou trávu pod korunou. Na první pohled je to drobnost, ale právě tráva umí stromu v suchu odebrat dost vláhy i živin. Půdu pod stromem je dobré lehce nakypřit, případně zamulčovat kompostem, posekanou trávou bez semen nebo jiným vzdušným materiálem. Mulč udrží vláhu déle a strom se v horkých dnech méně trápí.
V červnu přichází na řadu i výživa. Strom, který nese hodně plodů, potřebuje sílu. U jabloní a hrušní má význam přihnojení, hlavně pokud rostou v chudší půdě nebo nebyly na jaře zásobené kompostem. Dá se použít dobře vyzrálý kompost, případně vyvážené hnojivo určené pro ovocné dřeviny. Důležitý je draslík, který pomáhá s vyzráváním pletiv a kvalitou plodů.
S dusíkem už je ale potřeba zacházet opatrně. Strom nemá v létě růst za každou cenu do listů, ale spíš vyživit plody a postupně se připravovat na další část sezony. U peckovin, které už dozrávají nebo se ke sklizni blíží, bych s hnojením nespěchala. Třešně nebo rané meruňky v té době potřebují spíš klid, vodu a zdravou korunu než další dávku živin.
Červen je také čas, kdy se na stromech objevují takzvaní vlci. Jsou to silné, vzpřímené výhony, které rostou rychle vzhůru a zahušťují korunu. Stromu berou sílu a dovnitř koruny se pak hůř dostává světlo i vzduch. Dokud jsou měkké, dají se snadno vylomit rukou. Je to šetrnější než pozdější řez nůžkami, po kterém zůstávají větší rány.
U peckovin se v červnu dá udělat i opatrný prosvětlovací řez. Platí to hlavně pro třešně, meruňky, broskvoně nebo švestky. Koruna by neměla být jako zelená koule, do které nepronikne slunce. Když mezi větvemi proudí vzduch, plody lépe dozrávají a snižuje se riziko houbových chorob. Řez je ale potřeba dělat za suchého počasí a vždy s rozumem. Ovocný strom nemá rád zbytečné zásahy.
Velkou chybou bývá nechat na stromě úplně všechno. Když je násada plodů příliš bohatá, vypadá to nejdřív jako radost. Jenže strom se může vysílit a výsledkem bývají drobné, nevýrazné plody. U jabloní, hrušní nebo broskvoní má probírka velký smysl. Pryč by měly jít plody poškozené, zdeformované, napadené nebo příliš malé. Někdy je potřeba odstranit i část pěkných plodů, pokud jich je na větvi moc.
Probírka se možná dělá těžko, protože člověk má pocit, že se připravuje o úrodu. Ve skutečnosti jí často pomáhá. Strom pak vyživí méně plodů, ale zato kvalitnějších. U silně obsypaných stromů je dobré také podepřít větve. Zvlášť po dešti, kdy plody ztěžknou, se může větev zlomit během chvíle.
Samostatnou kapitolou jsou škůdci. V červnu se často objevují mšice, které deformují mladé listy a oslabují výhony. Menší výskyt se dá zvládnout oplachem, přírodním postřikem nebo podporou slunéček a dalších užitečných predátorů. Když je napadení silné, je potřeba sáhnout po vhodném přípravku, ale vždy s ohledem na ochrannou lhůtu, hlavně u stromů, které už se blíží sklizni.
U třešní je potřeba hlídat vrtuli třešňovou. Právě ta stojí za červivostí plodů. Pomoci mohou žluté lepové desky zavěšené do koruny včas, ještě před hlavním náletem. U jabloní, švestek nebo meruněk se zase vyplatí sledovat obaleče. Jejich larvy umí plody poškodit tak, že úroda vypadá na stromě slibně, ale při sklizni přijde zklamání. Feromonové lapače nebo lepové pásy nejsou všemocné, ale jako součást prevence mají smysl.
Hodně pomůže i obyčejná čistota pod stromy. Opadané, nahnilé nebo napadené plody by neměly ležet na zemi celé dny. Jsou lákadlem pro škůdce a často i zdrojem chorob. Stejně tak je dobré pravidelně procházet korunu a všímat si listů, výhonů i plodů. Čím dřív člověk problém objeví, tím méně práce ho potom stojí.
Červnová péče o ovocné stromy není složitá, jen se nesmí odkládat. Voda, lehké přihnojení, probírka plodů, prosvětlení koruny a kontrola škůdců dokážou udělat velký rozdíl. Stromy se za to odvděčí nejen letos, ale i v dalších sezonách. A právě v tom je kouzlo ovocné zahrady. Co jí člověk dá v pravý čas, to se mu později vrátí v košíku.
Zdroje:
https://www.nkz.cz/praxe/uzitkova-zahrada/jak-pecovat-o-ovocne-stromy-v-cervnu-na-5-veci-nesmite-zapomenout-jinak-se
https://izahradkar.cz/proc-omezovat-urodu-jablek-hrusek-rezem-probirkou/
https://www.zahradkari.cz/odborne/kalendarium/podrobne/probirka_plodu_jadrovin.htm
https://strednicechy.rozhlas.cz/nebojte-se-razantne-protrhat-pludky-jabloni-a-hrusni-prinese-vam-kvalitni-ovoce-8774173
