Článek
Na první pohled možná josta nepůsobí jako hvězda zahrady. Nepatří mezi nejčastěji vysazované keře a řada lidí kolem ní projde, aniž by si všimla, jak vděčná tahle rostlina vlastně je. Přitom právě josta bývá přesně tím druhem ovoce, který člověka příjemně překvapí. Roste spolehlivě, netropí zbytečné problémy a když se jí na zahradě líbí, odmění se opravdu pěknou úrodou.
Jde o křížence černého rybízu a angreštu. Právě díky tomu v sobě spojuje to nejlepší z obou rostlin. Po rybízu zdědila výraznější chuť a tmavou barvu plodů, po angreštu zase velikost bobulí a určitou robustnost. Výsledkem je silný, vitální keř, který se hodí pro každého, kdo chce pěstovat drobné ovoce bez zbytečných nervů. Není to keřík pro puntičkáře, kteří chtějí mít všechno přesně nalinkované. Josta potřebuje volnost a na zahradě si ráda vezme prostor pro sebe.
Právě místo je u ní to hlavní. Kdo je zvyklý na menší rybízy nebo kompaktnější angrešty, bývá po výsadbě trochu překvapený. Josta roste bujně a v dobrých podmínkách umí během pár let vytvořit opravdu mohutný keř. Pokud ji namačkáte někam do rohu nebo mezi jiné dřeviny, budete ji pořád krotit a stejně nebude vypadat ani plodit tak, jak by mohla. Tohle je rostlina, která ocení velkorysý prostor a pak se ukáže v celé síle.
Na druhou stranu právě v tom spočívá její kouzlo. Jakmile jí vyberete slunné místo a necháte ji dýchat, není s ní mnoho práce. To je důvod, proč si ji oblíbili i lidé, kteří se nepovažují za zkušené zahrádkáře. Josta totiž nepatří k choulostivým keřům. Dobře snáší mráz, bývá odolná vůči chorobám a škůdci ji netrápí tak často jako některé jiné druhy drobného ovoce. Velkou výhodou je i to, že netrpí tolik padlím, které umí potrápit hlavně angrešty.
Další plus je sklizeň. Kdo někdy sbíral angrešt a odcházel od keře s poškrábanýma rukama, ten ocení, že josta nemá trny. Plody se tak sbírají pohodlněji a bez zbytečného boje. Je to příjemnější i pro děti, které si mohou utrhnout ovoce rovnou z keře bez obav, že se popíchají. A to je na zahradě velké plus. Ovoce má být radost, ne drobná zahradnická bitva.
Na úrodu se navíc nečeká dlouhé roky. Josta začíná plodit poměrně brzy, často už druhým rokem po výsadbě. Ze začátku je sklizeň menší, ale s věkem keře postupně narůstá. Po několika sezonách umí josta plodit opravdu štědře. Plody bývají větší než rybíz, mají příjemně nakyslou až sladkokyselou chuť a obsahují hodně vitaminu C. Na keři drží dobře a neopadávají tak ochotně jako černý rybíz, což je v praxi velmi příjemné. Nemusíte běhat kolem keře každý den ze strachu, že bude úroda za chvíli na zemi.
Zajímavé je i dozrávání. Josta neuzraje všechna naráz, takže se sklízí postupně. Někdo v tom může vidět nevýhodu, ale podle mě je to naopak příjemná věc. Na zahradě máte několik týdnů co uzobávat a sklizeň si rozložíte. Část sníte rovnou, část dáte do mrazáku a ze zbytku vznikne marmeláda, sirup nebo třeba základ na pečený čaj. Právě v tomhle je josta výborná. V kuchyni má podobné využití jako rybíz nebo angrešt, jen chuť je trochu jiná, plnější a výraznější.
Při výsadbě se vyplatí myslet dopředu. Jostu můžete sázet na jaře i na podzim, ale podzimní termín bývá často výhodnější, protože keř do zimy dobře zakoření a na jaře pak rychleji startuje. Stanoviště vybírejte slunné. Ve stínu sice poroste, ale plodnost už nebude taková. Slunce je pro dozrávání plodů důležité. Zároveň jí nesvědčí dlouhodobé sucho. V horkých a suchých obdobích je potřeba počítat se zálivkou, hlavně v době květu a při nalévání plodů. Když má vody málo, plody mohou zasychat a úroda nebude tak kvalitní.
Půdu má ráda živnou a dobře propustnou. To je základ, na kterém stojí dobrý růst i kvalita plodů. Před výsadbou se vyplatí přidat dostatek vyzrálého kompostu. Na jaře pak ke kořenům pravidelně dopřejte další dávku organické hmoty nebo běžné hnojivo pro drobné ovoce. Kdo je zvyklý používat Cererit nebo NPK, chybu neudělá. U josty je ale nejdůležitější dlouhodobě živá a úrodná půda. Když má dobrý základ, umí se odvděčit opravdu poctivě.
Výborně funguje i mulč. Vrstva posekané trávy, slámy nebo jiného přírodního materiálu pomůže udržet vláhu, omezí plevel a postupně půdu obohacuje. U drobného ovoce se mi tenhle postup osvědčil mnohokrát. Keř pak netrpí tak rychlým vysycháním a půda kolem něj zůstává déle v dobré kondici. Jen je potřeba hlídat, aby mulč neležel přímo na kmínku a zbytečně tam nedržel vlhkost.
Co se týče řezu, tady je josta příjemně nenáročná. Péče je jednodušší než u rybízu. Plodné větve není nutné odstraňovat tak brzy, takže keř člověka nenutí k neustálému zásahu nůžkami. Na jaře stačí odstranit suché, poškozené a zahušťující větve, které rostou nevhodně dovnitř keře nebo si překážejí. Smyslem je keř prosvětlit, aby se k plodům dostalo slunce a aby byla sklizeň pohodlná. Starší větve lze ponechat déle než u rybízu, což péči výrazně ulehčuje.
Pokud byste chtěli jostu pěstovat ve stromkovém tvaru, je potřeba počítat s oporou. Větve se pod tíhou plodů rády rozkládají a bez podpěry by se mohly vychylovat nebo lámat. Právě proto je keřová forma pro běžnou zahradu praktičtější. Je přirozenější, méně pracná a jostě prostě sedí víc.
Přestože je samosprašná, vyšší úrody se často dočkáte, když poblíž vysadíte ještě jeden keř josty, případně angrešt nebo rybíz kvetoucí ve stejnou dobu. Vzájemné opylení bývá znát. Není to nutnost, ale pokud máte na zahradě místo, vyplatí se s tím počítat. U plodících keřů to bývá stará dobrá jistota.
A pak je tu chuť, která rozhoduje možná víc než všechny pěstitelské rady dohromady. Josta nechutná úplně jako rybíz ani jako angrešt. Je někde mezi. Má tmavé, šťavnaté plody, příjemnou kyselinku a vlastní charakter. Někdo si ji zamiluje hned, jiný si k ní hledá cestu trochu déle. Proto říkám jedno praktické doporučení. Než si ji pořídíte, zkuste plody někde ochutnat. U drobného ovoce je chuť zkrátka rozhodující. Když vám sedne, budete mít na zahradě keř, který vás jen tak nezklame.
Josta není módní výstřelek ani exotická rarita pro pár nadšenců. Je to poctivý ovocný keř, který má v českých zahradách své místo. Hodí se pro ty, kdo chtějí něco odolného, plodného a přitom ne přehnaně náročného. Jen je potřeba počítat s tím, že nejde o drobečka do každého kouta. Když jí dáte prostor, slunce a slušnou půdu, odmění se přesně tak, jak od dobrého zahradního keře čekáte. Bohatě, spolehlivě a bez zbytečných manýr.
Zdroje:https://www.toprecepty.cz/tipy-triky/josta-hit-nasich-zahrad-vytecne-drobne-ovoce/?
https://www.rhs.org.uk/plants/297045/ribes-nidigrolaria-%2528f%2529/details?
https://www.gardenersworld.com/how-to/grow-plants/jostaberry/?
