Článek
Když se řekne Eva Braunová, většina lidí si asi představí jen „Hitlerovu milenku“. Ale já jsem o ní nedávno četla víc a musím říct, že její příběh mě vlastně dost překvapil. Nečekala jsem, že za touhle ženou bude stát tolik obyčejnosti, smutku i zvláštního osudu.
Eva se narodila v Mnichově, v úplně normální rodině – táta učitel, máma švadlena. Vůbec to nebyla žádná výjimečná studentka, spíš průměrná holka, která měla ráda sport a ráda se smála. Jako mladá byla prý trochu neposlušná a tvrdohlavá, což si myslím, že je vlastnost, kterou spousta z nás zná i od sebe nebo svých dětí. Možná proto mi byla v něčem sympatická.
Osud jí změnila práce v ateliéru fotografa Hoffmanna. Tam potkala Hitlera – tehdy ještě ne „vůdce“, ale už dost známého politika. Vůbec si neumím představit, jaké to muselo být, když jí začal věnovat pozornost. Pro mladou holku, která hledala dobrodružství a uznání, to muselo být jako z jiného světa. Jenže pohádka to rozhodně nebyla. Hitler ji držel v ústraní, na veřejnosti ji nechtěl ukazovat, protože potřeboval působit jako „ženatý s Německem“. Eva byla vlastně pořád jen někde v pozadí, čekala, až si na ni najde čas.
Eva byla žárlivá a majetnická, vadil jí dokonce i Hitlerův pes. Neustálé čekání a nejistota ji dohnaly až ke dvěma pokusům o sebevraždu. Když jsem to četla, bylo mi jí vlastně líto. Představte si, že milujete někoho, kdo vás sice materiálně zabezpečí, ale nikdy vás nepostaví na první místo. Přesto u něj zůstala. Možná to byla naivita, možná slepá láska, možná strach z prázdnoty. Těžko říct.
Co mě na Evě Braunové fascinuje, je její rozhodnutí zůstat s Hitlerem až do úplného konce. Všichni jí radili, ať uteče, ale ona odjela do Berlína a byla s ním v bunkru, když už bylo jasné, že všechno končí. Den před smrtí si ji Hitler konečně vzal za ženu. O den později oba spáchali sebevraždu. Bylo jí teprve 33 let.
Co je možná méně známé, Eva byla i vášnivá fotografka. Ráda fotila nejen sebe, ale i své přátele, psy a hlavně život v Berghofu. Právě díky jejím snímkům dnes máme představu, jak vypadal Hitlerův soukromý svět.
Když o tom přemýšlím jako žena, jako člověk, který má rád život, přijde mi to celé hrozně smutné. Eva Braunová byla nejspíš obyčejná dívka, která se zamilovala do špatného muže a už z toho neuměla vycouvat. Její život je pro mě varováním, jak snadno se člověk může nechat pohltit něčí silou a zapomenout na vlastní hodnotu.
Možná bychom si z jejího příběhu měli vzít ponaučení – nikdy se nesmíme vzdát sami sebe, i když nás láska nebo obdiv k někomu jinému úplně pohltí.
