Článek
Někdy se na zahradě pořád řeší stejné místo. Mezi trvalkami zůstává holá půda, pod keři se nedaří trávníku, kolem cestičky roste plevel a člověk má pocit, že stále jen klečí s plečkou v ruce. Přitom právě tahle prázdná místa mohou být jednou z nejhezčích částí zahrady. Stačí je osadit rostlinami, které se drží nízko u země a postupně vytvoří hustý porost.
Půdopokryvné rostliny nejsou jen výplň. V dobře založeném záhonu mají stejný význam jako vyšší trvalky, keře nebo okrasné trávy. Dělají spodní patro výsadby, propojují jednotlivé rostliny a dávají záhonu klidnější, hotový vzhled. Když se rozrostou, půda není vystavená slunci, tolik nevysychá a plevel má mnohem méně šancí.
Neznamená to samozřejmě, že už nikdy nevytrhnete jediný plevel. To by byla pohádka. Ale rozdíl je obrovský. Hustý porost dokáže během pár sezon zakrýt místa, která by jinak bylo potřeba pravidelně plít nebo dosypávat mulčem.
Kam se hodí a proč je dobré vybírat podle světla
Největší chyba bývá v tom, že člověk vybere rostlinu jen podle vzhledu. Jenže půdopokryvné trvalky se chovají dobře jen tam, kde mají podmínky, které jim sedí. Některé milují slunce a sucho, jiné potřebují polostín nebo stín pod stromy. Když jim místo vyberete správně, odmění se téměř samostatným růstem.
Na slunná a sušší místa se hodí hlavně mateřídouška, nízké rozchodníky, úrazník nebo rdesno. Jsou to rostliny, které zvládnou i chudší půdu a nevadí jim teplo. Právě proto se výborně uplatní ve skalkách, u suchých zídek, podél chodníků nebo na okrajích záhonů.
Mateřídouška je jedna z těch rostlin, kolem kterých se nedá projít bez povšimnutí. Když se jí dotknete rukou nebo po ní přejedete při pletí, krásně zavoní. Vytváří nízký koberec, kvete drobnými kvítky a výborně se doplňuje s levandulí, rozchodníky nebo nízkými travinami. Hodí se i mezi kameny, pokud po ní nebudete chodit příliš často.
Rozchodníky jsou zase rostliny pro ty, kdo mají na zahradě místa, kde se jiným trvalkám nedaří. Snášejí slunce, sucho i půdu, která není zrovna ukázkově výživná. Nízké druhy se rozprostřou po povrchu a vytvoří pěkný porost s masitými listy. V suchých záhonech vypadají přirozeně a dobře drží tvar.
Úrazník šídlovitý na první pohled připomíná mech. Je nízký, jemný a vypadá měkce, skoro jako zelený polštář. Nejlépe mu bývá mezi kameny, dlaždicemi nebo ve skalce, kde působí velmi upraveně. V létě se navíc objevují drobné bílé květy, které celý porost zjemní.
Do polostínu a stínu patří jiné druhy
Pod stromy a keři bývá situace složitější. Je tam méně světla, půda často rychle vysychá a trávník tam většinou jen živoří. Právě tady se půdopokryvné rostliny ukážou jako opravdu praktické. Dobře vybraná trvalka dokáže zakrýt i místa, která by jinak zůstala holá a neupravená.
Klasikou je barvínek menší. Je stálezelený, rychle se rozrůstá a na jaře kvete modrofialově. Hodí se pod keře, na okraje stinných míst i tam, kde potřebujete rychle zakrýt větší plochu. Je ale dobré počítat s tím, že se umí rozběhnout, takže mu raději vymezte prostor.
Velmi vděčná je také mochnička trojčetná. Listy trochu připomíná jahodník, ale je pevnější a spolehlivější jako pokryv půdy. Na jaře kvete žlutě a pod stromy vytvoří svěží zelený koberec. Dobře se kombinuje s plicníky, čemeřicemi, dlužichami nebo kapradinami.
Do suchého stínu se výborně hodí škornice. Není tak rychlá jako barvínek, ale má krásné listy a jemné květy. Působí elegantně a hodí se do klidnějších částí zahrady, kde nechcete nic divokého. Pod staršími stromy, kde jiné rostliny často trpí, umí překvapit svou odolností.
Zběhovec plazivý je naopak výraznější. Na jaře kvete fialově a rychle vyplňuje volná místa. Hodí se do polostínu, k hostám, kapradinám nebo plicníkům. Pokud máte rádi trochu barevnější jarní efekt, může být velmi pěknou volbou.
Jak je sázet, aby opravdu fungovaly
Půdopokryvné rostliny je nejlepší sázet na jaře nebo na podzim. Na jaře mají celou sezonu na zakořenění, na podzim zase využijí vlhčí počasí a nemusí se potýkat s letním horkem. Sázet je můžete i v létě, ale jen pokud zvládnete pravidelně zalévat, než se dobře uchytí.
Před výsadbou se vyplatí půdu poctivě odplevelit. Je to práce navíc, ale právě tady se rozhoduje o tom, jestli bude záhon za rok vypadat dobře. Vytrvalé plevele, hlavně pýr, bršlice nebo svlačec, dokážou prorůstat i mezi novými rostlinami. Čím čistší místo připravíte na začátku, tím méně práce budete mít později.
Půdu není potřeba přehnojovat. Většina půdopokryvných rostlin nechce příliš bohatou zeminu, hlavně ty suchomilné. Mateřídouška, rozchodníky nebo úrazník ocení spíše propustnou půdu, do které můžete přidat trochu písku nebo drobného štěrku. Ve stínu pod keři a stromy naopak pomůže kompost, listovka nebo jemně zetlelá kůra, která zlepší strukturu půdy.
Po výsadbě je důležitá zálivka. I suchomilné druhy potřebují po zasazení vodu, aby dobře zakořenily. Jakmile se rozrostou, zálivka se výrazně omezí. U stínomilných rostlin je dobré hlídat hlavně první sezonu, protože pod stromy bývá překvapivě sucho, i když se zdá, že je tam chladněji.
S hnojením opatrně. Příliš mnoho živin může způsobit, že rostliny porostou řídce, vytáhnou se a ztratí kompaktní tvar. Většinou stačí na jaře lehká dávka kompostu. U rostlin do sucha často není potřeba ani to.
Stačí pár sazenic a trpělivost
Na půdopokryvných rostlinách je příjemné, že nemusíte osázet celé místo najednou. Stačí začít několika sazenicemi a nechat je postupně rozrůst. Když zesílí, můžete část trsu oddělit rýčem nebo lopatkou a přesadit jinam. Takhle si během dvou nebo tří sezon namnožíte vlastní materiál bez velkých nákladů.
Jen je potřeba myslet na rozestupy. Když je vysadíte příliš daleko od sebe, budete na souvislý porost čekat dlouho a mezi rostlinami bude stále prostor pro plevel. Když je dáte příliš hustě, budou si konkurovat. U nízkých trvalek se většinou vyplatí sázet tak, aby se během jedné až dvou sezon začaly spojovat.
Půdopokryvné rostliny jsou tichá práce zahrady. Nejsou tak nápadné jako růže, pivoňky nebo hortenzie, ale bez nich záhon často působí nedokončeně. Umí zakrýt prázdná místa, zjemnit okraje, spojit výsadbu a zároveň ušetřit práci.
A možná právě v tom je jejich kouzlo. Neokázalé rostliny, které si člověk nepořizuje kvůli jedné velké květině, ale kvůli celkovému dojmu. Když se dobře uchytí, zahrada začne působit klidněji, přirozeněji a upraveněji. A plevel? Ten už nebude mít tolik volného prostoru, aby si dělal, co chce.
Zdroje:
https://www.rhs.org.uk/plants/for-places/ground-cover
https://extension.umd.edu/resource/groundcovers/
https://www.rhs.org.uk/plants/trials-awards/using-award-winning-plants/10-award-winning-groundcover-plants
https://www.missouribotanicalgarden.org/PlantFinder/PlantFinderDetails.aspx
https://yardandgarden.extension.iastate.edu/how-to/groundcovers-shade
