Článek
Že stačí tak málo – jinak držet vařečku, jinak otočit mísu – a z obyčejného pečení se stane malý svátek. Možná to zní jako hloupost, ale od té doby, co jsem přišla na tenhle drobný trik, začala se naše kuchyň měnit. Jako by se v ní usadilo víc světla, vůně a smíchu.
Míchání těsta jsem se učila od maminky. Byla pečlivá, všechno měla promyšlené, ale vždycky spěchala. Těsto prošlehala, nalila do formy, buchta se upekla – a hotovo. Byla dobrá, ale nikdy neměla tu lehkost, co jsem vídala v cukrárně na rohu. Tam ty řezy vypadaly, jako by se vznášely. Po mamince jsem převzala recepty, její rukopis i zvyk, že pečení je spíš povinnost než radost.
Jednou, v deštivé odpoledne, jsem brouzdala starými sešity s recepty po babičce. Papír už měl na krajích tmavé skvrny od másla a čokolády. U jednoho receptu na bábovku bylo drobným písmem dopsáno: „Míchat jen vařečkou, pomalu, a obracet mísu proti směru hodin.“ Ta poznámka mě zaujala. Babička vždycky pekla jinak než maminka – pomaleji, s jakousi něhou. Nechala jsem se vést jejími slovy a poprvé v životě jsem mísu otáčela, jako by to byl malý rituál.
Když jsem buchtu vytáhla z trouby, vypadala úplně jinak. Lehounká, nadýchaná, voněla tak, že i sousedka od vedle se ptala, co se u nás děje. Kousek jsem ochutnala ještě teplý. Uvnitř jemná, skoro sametová. Najednou jsem si uvědomila, že to nebylo jen o směru míchání. Bylo to o tom, že jsem zpomalila. Že jsem těstu věnovala čas a pozornost, kterou běžně dáváme jen lidem, na kterých nám záleží.
Od té doby peču jinak. Není to už jen buchta, kterou musím „stihnout“ k nedělní kávě. Je to chvíle, kdy se zastavím, kdy slyším déšť na okně a cítím, jak se dům pomalu plní teplem a vůní. Děti chodí do kuchyně okukovat, jestli už je hotovo, a můj muž občas přijde jen tak, sedne si a mlčí, protože mu to připomíná jeho vlastní dětství.
Možná to zní jako drobnost, ale právě v těch drobnostech se schovává radost. Stačí zpomalit a všímat si, jak se těsto proměňuje pod rukama, jak se vůně line z trouby, jak se na stole objevuje první talíř s kouskem ještě teplé buchty. A tak jsem se naučila, že někdy stačí obrátit mísu opačným směrem – a změní se celý den.
