Článek
Pražané odehráli důstojný mač. Soupeře chvílemi tlačili, v závěru mohutně. Přesto si nedokázali vytvořit větší počet vyložených šancí. Krom střely Juráska, kterou vyrazil Trapp pouze do boční sítě. A chvíli před ním Lingr zblízka pálil přímo do brankáře… Další pokusy šly buď daleko vedle nebo byly slabé a domácí gólman s nimi neměl větší problém.
Hlavní rozdíl mezi Eintrachtem a Slavií? Zkušenost a klid v zakončení. Z toho plynou také přesnost, kvalita. A výsledná produktivita. Na první pohled působí nejtěsnější možná prohra jako smůla. Ale pravdou je, že Slavie měla zároveň obrovské štěstí a zejména skvělého Kinského.
Také střelecké statistiky působí zdánlivě ve prospěch hostí. 20 střel Slavie proti 10 pokusům domácích. Jenže z těch dvaceti slávistických byly jen 4 na bránu. Z nich nebezpečné jen dvě. A obě byly zahrané mizerně. Frankfurt měl z deseti pokusů pět na bránu, z toho dvě téměř stoprocentní lapil Kinský. A jednu stoprocentní šanci zmařil skvěle Ogbu. Přímý volný kop Marmoushe se opravdu chytit nedal.
Slavia rozhodně odehrála důstojné utkání. Získala další cenné zkušenosti. Někteří z hráčů pražského celku předváděli mimořádně kvalitní výkony. Všichni hráli na maximum. Z podobných zápasů může klub do budoucna jen těžit.
A nejen Slavia – také další české týmy, včetně reprezentačního. Odvážná hra, vysoká intenzita a zdravé sebevědomí jsou přesně ty ingredience, se kterými se dá „uvařit“ kvalitní výsledek i na evropské scéně. Jen to chce více takových zápasů, zkušeností a s nimi i kvalitu a klid v koncovce.
