Článek
Dvacátého dubna 1995 uskutečnil McArthur Wheeler za bílého dne v Pittsburghu dvě bankovní loupeže. Nesnažil se zakrýt si obličej ani schovávat se před bezpečnostními kamerami. Když byl téhož dne dopaden a jako důkaz mu byly ukázány záběry z kamerových systémů, byl očividně rozrušen. Užaslým vyšetřovatelům následně sdělil, že není možné, aby byl na kamerách vidět, protože měl obličej potřený šťávou z citronu. Po tomto výroku byl otestován na přítomnost drog, avšak ta se neprokázala. Wheeler vycházel ze své znalosti jevu, kdy se citronová šťáva používá jako neviditelný inkoust.
Policistům dokonce tvrdil, že se schválně vyfotil na polaroid a jeho tvář skutečně nebyla na snímku vidět (zřejmě byl stejně šikovným fotografem jako zlodějem), a předložené záběry z kamer označil za podvrh. Jestli se někdy dozvěděl o tom, že se stal předlohou pro výzkum, který přinesl lidstvu znalost o dalším typu tzv. biasu, netuším. Ještě, co že je to ten bias? Lapidárně řečeno – procesy probíhající v naší mysli obsahují mechanismy, které se evolučně osvědčily, ale zároveň vykazují poměrně velké množství tendencí k systematickým chybám v úsudku a rozhodovacích procesech. Tyto principy jsou nazývány jako zkreslení nebo jako bias.
Počin a chování zloděje následně podnítily tehdejší kolegy z Cornell University, Davida Dunninga a Justina Krugera k výzkumu, jehož výsledkem byl tzv. Dunningův– Krugerův efekt, který se stal dalším popsaným kognitivním zkreslením, jehož důsledkem je tendence k vysoké sebedůvěře projevující se u lidí, kteří v dané oblasti dosahují podprůměrných znalostí. Vytváří se tak bludný kruh, kdy neznalost plodí vysokou sebedůvěru a ta následně brání ve schopnosti si tuto neznalost přiznat a uvědomit.
Zajímavostí jsou i následné výzkumy, které ukazují, že pokud člověk začne s poctivou cestou k poznání a začne studovat, jeho sebedůvěra poměrně dlouho může klesat. Je to logické. Místo pevného mentálního modelu světa/dané problematiky, se ocitá ve světě mnohých proměnných a podstatně větších nejistot, než tomu je u těch, kterým stačí pouze věřit – domnívat se. S prohlubováním znalostí pak začne křivka sebedůvěry pomalu růst, ale – a to je velmi zajímavý poznatek – maxima sebedůvěry, kterého dosahují jedinci typu citronového zloděje z Pittsburghu, nikdy nedosáhnou.
Tento bias je ve skutečnosti již jakýmsi komplexním psychologickým efektem, založeným na tzv. primárních kognitivních zkresleních, tedy jednotlivých mechanismech fungování našeho mozku. Spolu s dalšími faktory sociálními, kulturními, technologickými atd. pak utváří guláš nepodobný bájnému zmatení jazyků. Pokud vás tato problematika zajímá, odkazuji na knihu Z Babylonu do Silicon Valley a Zpět, ze které pochází i bizarní příhoda pana Wheelera. Důsledky požívání tohoto guláše zakoušíme totiž dnes a denně.
Zdroje:
Z Babylonu do Silicon Valley a Zpět?, Jan Jakub Šalomoun, nakladatelství Galén.
I wore the juice – the Dunning-Kruger effect. medium.com/@ littlebrown/ i-wore-the-juice-the-dunning-kruger-effect-f8ac3299eb1
Kahneman D. Myšlení rychlé a pomalé. Brno: Jan Melvil Publishing 2012.
