Článek
Máte rádi podzim? Čas, kdy se nám den pomalu krátí a šedivých mraků je více než slunečního svitu, procházky, šustění barevných listů pod nohami, pouštění draků, ochutnávku burčáku,…
Určitě si vzpomínáte na filmy pro pamětníky, kdy po kolonádě, náměstí nebo třeba cestou z kostela se lidé zastavovali, pozdravili se a zeptali se na zdraví. Korzovali a v ruce měli hůlku „špacírku“. Hned se vidělo, jak je kdo bohatý. Říká se a je pravda, že zdraví si nekoupíte, ale máte si ho vážit. Ti majetní měli nádherně vyřezané a zdobené rukojeti, například ve tvaru zvířecích hlav. Ti méně majetní měli jen zaoblenou nebo rovnou rukojeť s jedním výstupkem, malým hrotem. Všechno to zdobení, vlastně výstupky, měly svůj význam. Vlastní silou si během chůze lidé, bez rozdílu majetku, prováděli akupresuru vlastní dlaně. Tlakem působili na body, které dál posílají signál … Mozek se Vám lépe okysličuje, zpomalujete návštěvu nezvané únavy.
Usmíváte se? Ne, to není žádná reklama. Proto ti majetní vypadali svěžeji, více výstupků mělo větší a rychlejší účinek, a to opět vynakládali menší fyzickou námahu, než ti chudobnější většinou těžce pracující.
O akupresuře dlaní věděl i pan Juan Antonio Samaranch, bývalý prezident Mezinárodního olympijského výboru. Každé ráno mu jeho sekretářka dávala do kapes saka dva „neohmatané“ kaštany. Ten je po celý rok během svých cest, čekání na letadla, projevy, ale během schůzek mnul jemně v dlaních. Víte, že se dožil 89 let?
Najděte si strom jírovce. Nasbírejte si mísu kaštanů. Dejte si je na místo, aby vám na ně nikdo jiný nesahal a během dlouhých podzimních dní, když na vás přijde „depka“ se naučte čerpat z nich sílu. Vezměte si do každé ruky jeden a během dne si najděte chvíli nebo několik chvilek, kdy je budete po dobu asi tří minut jemně mnout v ruce. Pak opět uschováte do kapsy. Vyhodíte je, až ucítíte, že jsou již prázdné, suché, scvrklé. Nemíchejte použité a ty neosahané.
Že nemáte čas? To opravdu záleží jen na vás, jak se máte rádi, kolik podzimů chcete prožít, že si vážíte svého těla. Den má jeden tisíc čtyři sta čtyřicet minut. Docela dost, že? Tak se zamyslete. Můžete „mačkat“ po ranním probuzení se než vylezete z postele, na zastávce během čekání na spoj, během cesty veřejnou dopravou, při poradě, když víte, že si nemusíte nic zapisovat, během cesty z toalety na pracoviště nebo večer, když sledujete TV. Opravdu to nikdo jiný nerozhodne. Jen VY.
Pokud věříte na sílu kaštanů, tak pro vás mám ještě jednu zajímavost. Nasbírejte počet kaštanů dle vašeho věku plus jeden navíc. Vložte je do plátěného pytlíku nebo čisté bílé ponožky a dejte pod polštář. Tak aby se Vám dobře spalo, pod jeden z horních rohů. Ne doprostřed, to by vás určitě tlačilo. Vyhodíte je až okolo vánoc. Energií z těchto kaštanů odebíráte během podzimu.
Poté co již nebudete mít kaštany, můžete mít v kapsách kamínky jejich velikosti. Já mám třeba křišťálové. Ale třeba najdete nějaké zajímavé na procházce. Jen je jednou za čas opláchněte a nechte osušit na sluníčku.
