Článek
Kvantové počítače nejsou univerzálním řešením všech problémů, ale v oblasti kryptografie představují zásadní hrozbu. Kryptografické systémy, na nichž stojí nejen Bitcoin, ale i bankovní, korporátní, vládní a armádní infrastruktura, by se s nástupem dostatečně výkonného kvantového počítače ocitly v ohrožení.
Co je kvantový počítač?
Zatímco klasické počítače pracují s bity, které nabývají hodnoty 0 nebo 1, kvantové počítače využívají qubity. Ty mohou být nejen v těchto dvou stavech, ale i v superpozici mezi nimi. Díky této vlastnosti a speciálním algoritmům mohou kvantové počítače řešit určité úlohy exponenciálně rychleji než běžné počítače.
Postkvantová kryptografie
Postkvantové algoritmy jsou šifrovací algoritmy navržené tak, aby byly odolné vůči útokům kvantových počítačů, přestože běží na klasickém hardwaru. Bitcoinoví vývojáři již pracují na jejich integraci do sítě, aby zajistili ochranu soukromých klíčů.
Vyplatí se využití kvantového počítače pro útok na Bitcoin?
Na starších Bitcoinových adresách se nachází přibližně 4 miliony BTC, jejichž zabezpečení je slabší. Pokud by provoz kvantového počítače byl levnější než hodnota těchto mincí, mohlo by se útočníkovi vyplatit pokusit se je získat. Nicméně potenciální zisk z prolomení vládních či korporátních systémů může být ještě vyšší. Otázkou je, kolik by za takové informace zaplatila například Severní Korea nebo jiní aktéři.
Dvě hlavní hrozby pro Bitcoin
- Odvození privátního klíče z veřejného klíče – Starší Bitcoinové transakce obsahují v blockchainu veřejné klíče, ze kterých by bylo možné pomocí kvantového počítače spočítat odpovídající privátní klíče. Moderní transakce tuto ochranu již mají, ale například Satoshiho bitcoiny zůstávají potenciálním cílem.
- Oslabení bezpečnosti těžby – Kvantový algoritmus Grover umožňuje efektivnější hledání hashů, čímž by snížil bezpečnostní úroveň Bitcoinu. Toto lze vyřešit zvýšením délky hashovací funkce, což by zachovalo současnou bezpečnost.
Microsoft a čip Majorana 1
Microsoft nedávno oznámil svůj nový kvantový čip Majorana 1, který výrazně snižuje chybovost qubitů díky použití Majoranových částic. Stabilita qubitů je totiž jedním z hlavních problémů kvantových počítačů. I přesto je ale k prolomení moderní kryptografie zapotřebí miliony qubitů, zatímco současný největší čip Willow od Googlu obsahuje pouze 105 qubitů.
Shrnutí
Plně funkční kvantové počítače schopné prolomit současnou kryptografii jsou stále několik let vzdálenou realitou. Přesto je důležité se na jejich příchod připravit. Jakmile se takový systém objeví, nebude cesty zpět – a to nejen pro Bitcoin, ale pro celý digitální svět.
Zdroj:
