Článek
Přijetí 468 bitcoinů bylo legální, transparentní a pro stát výhodné. Je tedy nutné z toho dělat skandál, nebo jde spíše o předvolební divadlo? Pojďme se podívat na fakta.
Legální dar bez důkazů o trestné činnosti
Jádro problému je jednoduché: Neexistuje žádný soudní verdikt, který by potvrdil, že darované bitcoiny od Tomáše Jiřikovského pocházejí z trestné činnosti. Jiřikovský si svůj trest za provozování darknetového tržiště odpykal a elektronická peněženka s bitcoiny mu byla vrácena už v roce 2021. Kdyby stát tehdy považoval prostředky za nelegální, zabavil by je. Místo toho mu je vrátil, což naznačuje, že s prokázanou trestnou činností nebyly spojeny.
Když tedy v březnu 2025 nabídl dar Ministerstvu spravedlnosti, Pavel Blažek jednal v souladu se zákonem. Jak sám řekl: „Pokud by se později prokázalo, že bitcoiny pocházejí z trestné činnosti, budou zkonfiskovány, ale to už je zisk státu.“ Stát v každém případě profituje.
Transparentnost bitcoinů: Hlupák by je použil k nelegálním aktivitám
Jedním z klíčových argumentů je samotná povaha bitcoinu. Blockchain, na kterém funguje, je veřejný a transparentní. Všechny transakce jsou trvale zaznamenány a dohledatelné. Proto je bitcoin pro nelegální aktivity, jako je praní špinavých peněz, krajně nevhodný.
Odborníci se shodují, že „jen hlupák by používal bitcoiny na nelegální transakce, protože vše je vidět na blockchainu.“ Jiřikovského dar naznačuje spíše snahu o transparentní gesto, než pokus o praní peněz. Veřejné aukce bitcoinů pod dohledem Ministerstva spravedlnosti transparentnost celého procesu jen posilují.
Finanční přínos pro stát a vyvozená politická odpovědnost
Dar v hodnotě téměř jedné miliardy korun je významným přínosem pro státní rozpočet. Prostředky mají být použity na digitalizaci justice, boj proti kyberkriminalitě a podporu obětí trestných činů – oblasti, které dlouhodobě trpí podfinancováním. Z finančního hlediska tak kauza nepředstavuje ztrátu, ale zisk.
Blažek sice čelil kritice za reputační rizika, ale svou rezignací 30. května 2025 tento problém adresoval. Premiér Petr Fiala podpořil Blažka s tím, že jednal v dobré víře, a jeho odchod označil za projev politické kultury. Prezident Petr Pavel zase varoval před unáhlenými závěry a destabilizací vlády čtyři měsíce před volbami.
Blažkova rezignace tak ukončila reputační krizi, aniž by bylo třeba eskalovat situaci na pád celého kabinetu.
Opozice hraje předvolební hru
Celá kauza se odehrává v citlivém předvolebním období, což vysvětluje intenzitu reakcí opozice. Hnutí ANO a SPD využívají situaci k útoku na koalici, aby oslabily její pozici před říjnovými volbami. Volání po demisi vlády je spíše politickým divadlem než racionálním požadavkem.
I někteří opoziční politici přiznávají, že Blažek pravděpodobně neporušil zákon, ale podcenil reputační rizika. To ukazuje, že opozice kauzu zveličuje, aby získala politické body.
Kauza se navíc týká pouze Ministerstva spravedlnosti, nikoli celé vlády. Probíhající vyšetřování NCOZ a Vrchního státního zastupitelství v Olomouci zajistí, že jakékoli potenciální pochybení bude objasněno.
Závěr: Politické divadlo, nikoli skandál
Kauza bitcoinů a Pavla Blažka je spíše předvolebním divadlem než skutečným důvodem k pádu vlády. Dar byl legální, bitcoiny přinesly státu téměř jednu miliardu korun a jejich transparentní povaha vylučuje snadné využití k nelegálním účelům.
Přesto Blažek vyvodil politickou odpovědnost svou rezignací, a vláda pokračuje v plnění svého programu. Místo honu na čarodějnice bychom se měli zaměřit na to, jak získané prostředky využít pro dobro občanů.
