Petr Fiala: Nejlepší premiér od roku 89! Shrňme si jeho vládnutí

Petr Fiala je 13. předseda vlády české republiky. Za půl roku mu skončí mandát a další už jistě nebude mít. V tomto článku se podíváme na všechny úspěchy Fialovy vlády.

Pro začátek je vhodné si připomenout, že Petr Fiala neměl za celou dobu vládnutí žádný skandál. Na rozdíl od jeho předchůdců, kteří kauzami jen oplývali. Konkrétně Nečasův pád vlády, Sobotkovo chabé vládnutí a Babišovy dotační „podvody“ netřeba připomínat.

Jedinými drobnými kauzami, které stojí za zmínku, jsou aféra „profesor Nutella“ a otázka milionu uloženého v kampeličce. První případ lze označit za nešťastný marketingové klopýtnutí, zatímco druhý spíš představuje mediálně nafouknutou epizodu, do níž se Fiala připletl spíše náhodou než záměrně.

Jeho relativně neposkvrněná pověst pravděpodobně pramení z dlouholetého působení v akademickém prostředí, kde si vybudoval image čestného a zásadového člověka. Na rozdíl od mnohých politiků nemusel vstupovat do pochybných obchodních spojenectví, aby na nich profitoval, což mu pomohlo udržet si čistou fasádu.

Další benefit celé Fialovy vlády bylo zahraniční směřování. S ministrem zahraničí Lipavským a prezidentem Pavlem stáli za Ukrajinou a podporovali její bránění se proti imperialistickým choutkám Ruské Federace, respektive Putina.

Česká republika na Ukrajinu poslala již více jak 0,5 % HDP dle Kiel Institutu. Což je obrovská částka, když si uvědomíte, že na vlastní obranu dáváme pouze 2 % HDP.

Zapátrejte v paměti a vzpomeňte si na Fialovu návštěvu Kyjeva necelý měsíc po vypuknutí invaze na Ukrajinu. Společně s lídry Slovinska a Polska byl Fiala první světový lídr, který Ukrajinu navštívil. Byl to sice hlavně symbolický počin, ale pro Ukrajinu naprosto stěžejní.

Důležité je také připomenout, že to bylo na začátku Fialova mandátu, kdy vypukla válka na Ukrajině a Česká republika se musela vypořádat se stovkami tisíc ukrajinských uprchlíků, kteří zaplavili zemi.

A dopadlo to výborně. Ukrajinci byli perfektně integrováni do české společnosti a již dokonce více odvádí na daních, než dostávají na dávkách.

Na začátku svého mandátu dostal nelehký úkol: Udržet funkční vládu pěti stran se 108 hlasy ve sněmovně. Mnozí analytici si mysleli, že tento úkol nezvládne. Nejen z toho důvodu, že udržet pět stran je těžké, ale spíše šlo o to, jakých pět stran měl držet pohromadě:

Petr Fiala spojoval pravicově konzervativní ODS, středově konzervativní Lidovce, pravicově liberální TOP-09, levicově liberální Piráty a středově liberální Starosty.

Což je takový mišmaš, že by se v tom prase vyznalo. Střet levice vs. pravice a střet konzervativních vs. liberálních hodnot. Kdo by čekal, že vydrží celé čtyři roky?

Jediným větším otřesem pětikoaličního parníku byl odchod Pirátů. Ačkoliv jejich přítomnost nebyla pro vládnutí nezbytná, odvolání Ivana Bartoše z pozice ministra pro místní rozvoj rozbouřilo klidné vody. Společně s ním odešli i zbývající tři pirátští členové vlády. Po následných ministerských rošádách se situace uklidnila a nyní již čtyřkoalice znovu našla pevnou půdu pod nohama.

Všichni dobře víme, že aktuální systém důchodů je neudržitelný. Demografická křivka je neúprosná. Na jednoho důchodce přispívali v minulosti 4 pracující. Dnes to jsou pouze 2 a za 30 let bude počet důchodců a pracujících vyrovnán. Toto stojí v klíčovém dokumentu vlády snažící se adresovat důchodovou reformu.

Fialova vláda byla po dlouhé době první vláda, která se snažila vyřešit důchodovou krizi. Debatovali a pracovali na tom skoro od začátku mandátu, a nakonec přišli alespoň s částečným řešením. Pro ročníky narozené po roce 1965 se posouvá hranice odchodu do důchodu na 67 let.

Tato reforma se nedá označit za naprostý úspěch, ale je to krok správným směrem. Krok, který se Babišova vláda bála a opět bude bát udělat, protože spoléhá na důchodce jako jejich hlavní voličskou skupinu. Buďme rádi aspoň za tento posun.

Jedním z hlavních pilířů reformy je přepracování Rámcových Vzdělávacích Programů pro základní školy. Cílem je posun od memorování faktů k rozvoji dovedností, kritického myšlení a přizpůsobení výuky moderním potřebám. Změny zahrnují větší důraz na digitální gramotnost, finanční vzdělávání a environmentální témata. Školy mohou dobrovolně přejít na nové osnovy od září 2025, povinně pak od roku 2027.

Velká změna proběhla i v Cermatu, což je Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání a zajišťuje jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Od loňského roku totiž zavedli online přihlášky na střední školy pomocí portálu DiPSy, což jen potrhuje vládní snahu o digitalizaci státu.

Těžko říct. To posoudí až historie. Tento článek vám jen měl dát letmou představu o tom, že Fialově vládě se toho doopravdy povedlo spoustu dobrého a je důležité si její úspěchy připomínat.

Pokud se blížící volby zdají beznadějné a obáváte se, že Fialova vláda své voliče spíše odradila, než si je udržela a Babišův návrat je neodvratitelný, sdílejte tento článek. Ať si ostatní také připomenou, že i za šedivou realitou politiky se skrývají světlé momenty, na které bychom neměli zapomínat.