Článek
Jak může být stejný nástroj – clo – najednou skvělý, když ho použije EU proti Číně, ale hrozný, když ho USA použije proti nám? Tohle je ukázka, jak si lidi ohýbají logiku podle toho, co se jim zrovna hodí do krámu.
Cla okrádají všechny, kromě politiků
Cla jsou dovozní daň, která zvyšuje cenu dovážených produktů. Ačkoliv jsou často prezentována jako prostředek k podpoře domácích výrobců, jejich reálné dopady jsou převážně nepříznivé. Mezi klíčové efekty patří:
- Zvyšování cen pro spotřebitele: Vyšší ceny dováženého zboží omezují kupní sílu domácností a redukují jejich možnosti výběru kvůli nedostatku peněz.
- Dotace domácím podnikům: Cla uměle zvýhodňují domácí producenty na úkor zahraničních, což narušuje efektivní alokaci zdrojů a podporuje neefektivitu v chráněných odvětvích.
- Nevýhody pro zahraniční výrobce: Nedávno uvalená cla na čínská vozidla vedou ke snížení jejich prodejů na evropském trhu. Tím dochází k poklesu příjmů čínských automobilek, což omezuje jejich schopnost inovovat ve prospěch méně efektivních evropských automobilek.
- Stát na úkor spotřebitele: Cla zvyšují ceny, které zaplatí zákazníci, a tyto prostředky putují přímo do státní kasy – nebo v případě EU do jejího rozpočtu. Jde o nástroj, jak si EU a USA plní prázdné pokladny z kapes běžných lidí.
Budeme pěstovat obilí na Sibiři?
Máme technologie umožňující pěstování obilí za polárním kruhem, ale nepoužíváme je, protože je to zbytečně drahé. Stejně tak přistupujme k výrobkům jako víno, auta a brambory. Nedotujme pěstování obilí za polárním kruhem, nechme pěstování na těch, kteří uspějí na volném trhu. Stejně tak u automobilů.
V případě EU cla na čínská auta přinášejí výhodu evropským automobilkám, které díky omezené konkurenci udržují vyšší ceny svých produktů a nejsou nuceni tolik inovovat.
Tato výhoda je problematická, protože funguje jako nepřímá dotace – náklady na tuto protekci nesou spotřebitelé, kteří by jinak mohli nakupovat levnější čínská vozidla. Dochází tak k přesunu prostředků od kupujících k evropským výrobcům, což je nejen ekonomicky neefektivní, ale i sociálně nespravedlivé.
Dvojí metr v hodnocení cel
Vnímaní cel se liší v závislosti na tom, kdo je zavádí. Cla USA na evropská auta jsou špatná a vyvolávají požadavky na odvetná opatření.
Naopak cla EU na čínská vozidla bývají ospravedlňována jako obrana proti nekalým praktikám, například státním subvencím čínského automobilového průmyslu. Tento rozdílný přístup naznačuje, že hodnocení cel je spíše politicky motivované než založené na objektivní ekonomické analýze.
Ve skutečnosti však cla působí negativně bez ohledu na jejich původ. Kromě již zmíněných dopadů na spotřebitele a trh mohou vést k eskalaci obchodních konfliktů, jejichž důsledky poškozují všechny zúčastněné strany.
Historické příklady, jako například obchodní války ve 20. století, ukazují, že protekcionismus zřídka přináší dlouhodobé výhody.
Význam volného obchodu pro prosperitu a mír
Absence cel a jiných bariér volného trhu podporuje ekonomickou efektivitu a blahobyt všech zúčastněných.
Volný obchod umožňuje:
- Specializaci a inovace: Země a podniky se mohou soustředit na oblasti, kde jsou nejkonkurenceschopnější.
- Nižší ceny pro spotřebitele: Odstranění cel zvyšuje dostupnost zboží a posiluje kupní sílu.
- Dlouhodobý mír: Ekonomická provázanost snižuje pravděpodobnost válek mezi státy, protože země jsou na sobě závislé a narušení obchodních vztahů by přineslo poškození obou stran.
Tyto principy byly základem poválečné evropské integrace, která prostřednictvím volného trhu přispěla k dlouhodobému míru a hospodářskému růstu.
Závěr: Cla jako neefektivní a neudržitelný nástroj
Ať už jde o cla USA na evropská vozidla, nebo o cla EU na čínská auta, jejich dopady jsou dlouhodobě jednoznačně negativní. Zvyšují náklady pro spotřebitele, křiví trh, poškozují zahraniční výrobce a poskytují neopodstatněné výhody domácím firmám na úkor kupujících.
Tyto nevýhody převažují nad krátkodobými benefity protekcionismu. Dlouhodobá prosperita a stabilita jsou dosažitelné pouze prostřednictvím volného trhu.
